První kolo prezidentských voleb se konalo necelé tři měsíce po volbách do Poslanecké sněmovny. Nabízí se tedy otázka, jak se překrývá podpora prezidentských kandidátů s volbou konkrétních stran a hnutí. Analýzy ukazují, že Miloš Zeman získal hlasy zejména v obcích, kde byla na podzim silná KSČM, ANO a SPD. V baštách ODS uspěli Jiří Drahoš a Mirek Topolánek, Pavel Fischer byl populární na tradičně lidovecké jižní Moravě.
Volby prezidenta republiky, stejně jako ty do sněmovny, se konají ve více než šesti tisících obcí v celé České republice. Máme-li podrobná data ze všech těchto míst, můžeme na základě pokročilých analytických metod porovnat výsledky voleb do sněmovny i volby hlavy státu. Výsledky těchto analýz ukazuje graf „Podobnosti výsledků prezidentských a sněmovních voleb v obcích“.
Modrá barva značí, že v obcích s vysokým ziskem určité politické strany při sněmovních volbách výrazně uspěl i daný prezidentský kandidát. Naopak červená barva vyjadřuje opačný vztah – čím více hlasů v obcích politická strana získala, tím méně v nich získal prezidentský kandidát.
Zeman opanoval obce podporující KSČM, ANO a SPD
Miloš Zeman se jako bývalý dlouholetý předseda ČSSD vždy opíral zejména o levicově orientované voliče. Také v 1. kole prezidentských voleb získával více hlasů v obcích, v nichž na podzim bodovali sociální demokraté.
Nejvyšších zisků ale současná hlava státu dosáhla v oblasti seveozápadních Čech, tedy v oblasti historických Sudet, na jihozápadní Moravě a také nepřekvapivě v Moravskoslezském kraji, v regionu blízkém levicovým voličům. V těchto oblastech na podzim uspěly zejména KSČM, ANO a SPD. Analýza ukazuje, že čím oblíbenější tyto tři strany v obcích byly, tím více hlasů v nich obdržel i Miloš Zeman.
Přesně opačný vztah je zřejmý mezi Zemanem a pravicovými subjekty. Čím více hlasů na podzim v obcích získali občanští demokraté, Piráti a zástupci TOP 09, tím méně hlasů v nich současný prezident dostal.
Miloš Zeman zkrátka v pravicových regionech spíše ztrácí a jeho levicově orientovaná rétorika mu přináší úspěch v regionech, kde žijí spíše levicoví voliči.
Drahoš bodoval v baštách ODS, TOP 09 a Pirátů
Jiří Drahoš uspěl v odlišných obcích než Miloš Zeman. Bývalý předseda akademie věd získal vysokou podporu od voličů zejména v Praze a dalších velkých městech, regionálně uspěl zejména ve středních, severních a jižních Čechách. Velmi zřetelný je jeho úspěch v okolí Jablunkova, kde strávil dětství. Geograficky velmi podobné rozložení voličské podpory měli i Piráti, TOP 09 a hlavně ODS.
Naopak čím více hlasů v obcích získali na podzim komunisté, o to dramatičtější propad kandidát Drahoš zaznamenal. Podobný, i když slabší vztah platí pro vyzyvatele Miloše Zemana také v případě SPD a ANO. Celkově se tak ukazuje, že Jiří Drahoš byl v 1. kole úspěšný zejména v pravicově orientovaných obcích, zatímco v levicových spíše ztrácel.
Fischer uspěl hlavně na lidovecké Moravě
I třetího v pořadí – Pavla Fischera – podpořili voliči zejména v pravicově orientované Praze a okolních okresech, v severních a jižních Čechách. Hlavním centrem jeho podpory byla Vysočina a Zlínsko. Právě jižní Morava je přitom tradiční baštou KDU-ČSL a Fischer vykazuje napříč obcemi s touto stranou vůbec nejvyšší shodu – čím více v podzimních sněmovních volbách v obcích lidovci uspěli, tím více v nich uspěl i Fischer.
Bývalý velvyslanec ve Francii naopak ztrácel v místech, kde v říjnu našly podporu voličů strany ANO, KSČM a SPD.
Horáček a Hilšer se opírali o pravicové obce
Už předchozí analýzy potvrdily, že Michal Horáček a Marek Hilšer uspěli a naopak ztráceli v podobných obcích. Také srovnání jejich podpory s výsledky sněmovních voleb ukazuje, že oba kandidáti uspěli v podobných obcích, ve kterých při říjnových volbách voliči podpořili Piráty, ODS, TOP 09 a STAN.
Horáček naopak zaostával v obcích, kde na podzim výrazně uspěli lidovci. V tomto ohledu se zcela liší od Pavla Fischera, který v lidoveckých baštách bodoval. Horáček byl společně s Hilšerem také neúspěšný v obcích, kde získávali komunisté. Oba tito kandidáti tak sklízeli hlasy zejména v pravicových regionech, zatímco v těch levicových spíše ztráceli.
Topolánek potvrdil sílu v obcích podporujících ODS
Mirek Topolánek vstupoval do boje o Pražský hrad jako dlouholetý politik se zkušeností bývalého premiéra a předsedy ODS. Nezískal sice oficiální stranickou podporu své bývalé strany, řada ze současných členů ODS ho ale veřejně podpořila.
ODS uspěla v říjnu především v Praze a okolí, severních a jižních Čechách. Obce právě v těchto regionech se také staly oporou zisků Mirka Topolánka, který navíc bodoval i na Vysočině a na svém rodném Vsetínsku. Bývalý předseda vlády tak sice získával hlasy v obcích podporujících ODS, nedokázal ale zmobilizovat dostatečný počet pravicových voličů k tomu, aby prošel do druhého kola voleb.
Tři prezidentští kandidáti s nejmenším ziskem hlasů v 1. kole voleb – Jiří Hynek, Petr Hannig a Vratislav Kulhánek – neměli výrazněji koncentrovanou podporu, a proto není možné ani odhalit vztah jejich zisků k nějaké ze sněmovních politických stran.
