Zbytečná hloupost, míní o 150 km/h na vybraných dálnicích Kolovratník. Časový zisk není tak velký, říká Budina

Nahrávám video

Na vybraných úsecích dálnic zřejmě bude možné zvýšit povolenou rychlost až na 150 kilometrů v hodině. Podle místopředsedy hospodářského výboru sněmovny Martina Kolovratníka (ANO) jde o zbytečnou hloupost, celoevropský trend je podle něj spíše snižování rychlosti. „Ale ze židle mě to nenadzvedává, je to marginálie,“ řekl v Událostech, komentářích. S ním souhlasí dopravní expert Vize 0 Libor Budina, vysoká rychlost s sebou podle něj nese mnohá rizika. Na konstatování, že v Německu je rychlost na dálnicích neomezená, namítl, že němečtí řidiči jsou disciplinovanější než ti čeští. Podle něj je škoda, že se neprosadil návrh Kolovratníka ohledně dodržování bezpečné vzdálenosti.

„Podle mě to není dobrá věc. Budu upřímný – je to zbytečná hloupost a aktivita ODS a ministerstva dopravy,“ míní Kolovratník o tom, že by na vybraných úsecích modernizovaných dálnic bylo možné zvýšit povolenou rychlost až na 150 kilometrů v hodině.

Podle Budiny v odborné veřejnosti nikdo zvyšování rychlosti nepodporuje. „A to ani na dálnicích, ani kdekoliv jinde,“ upozornil. „Jedinou výhodu, kterou bych v tom spatřoval, (…) díky tomu, že se to dostalo do médií, můžeme upozorňovat na rizika, která jsou při zvyšování rychlosti: jaká je brzdná dráha, jaké mohou být zbytkové nárazové rychlosti a podobně,“ doplnil.

Celoevropský trend je spíše plynulé snižování rychlosti, podotkl Kolovratník. „Je to z velkého důvodu kvůli ekologii, emisím. Protože spotřeba vozidla roste exponenciálně se zvyšující se rychlostí,“ připomněl.

D11 i D3 by na to připraveny být mohly, míní Kolovratník

Kolovratník také řekl, že ministra dopravy Martina Kupku (ODS) ve středu žádal, aby slíbil, že náklady na vybavení vybraných úseků telematikou, proměnlivými značkami či radary, zveřejní předem. „Než ministerstvo nějaký takový úsek povolí, tak ukáže, kolik to bude stát.“

Kupka neřekl, o jaké konkrétní úseky by se mělo jednat, pouze naznačil. Prý by byly tři a jeden z nich by byla D3. Ale dříve se uvažovalo o hradecké D11, části plzeňské D5 nebo D8 ve středních Čechách. „Teoreticky moderní část D11 v oblasti kolem Poděbrad by na to asi připravena být mohla. D3 je velmi dobrý příklad, jsou tam velmi dlouhé, rovné a přehledné úseky,“ myslí si Kolovratník.

Dobrým argumentem dle Kolovratníka je, že proměnlivým značením lze maximální povolenou rychlost i snižovat, například v případě horší viditelnosti. „Takže je možné to zkusit. (…) Nenadzvedlo mě to ze židle, nedával jsem do toho zákona žádný protinávrh. Vnímám to spíše jako marginálii,“ dodal.

Budina: Němečtí řidiči mají jinou mentalitu

Co se týče D1, Budina by si na některých jejích úsecích zvýšit rychlostní limit na 150 kilometrů v hodině představit dokázal. „Zvláště tam, kde jsou tři jízdní pruhy. Ale samozřejmě podmínkou je, aby to bylo vybaveno telematikou,“ podotkl.

Řidiči by podle průzkumů zvýšení rychlosti dle Budiny chtěli. Nicméně je podle něj potřeba upozornit, že časový zisk mezi 130 kilometrů v hodině a 150 není tak velký.

Například v Německu je rychlost na dálnicích neomezená. Němečtí řidiči jsou ale podle Budiny více „vychovaní“ než ti čeští. „Mají trochu jinou mentalitu, protože vědí, že když je snížená viditelnost nebo když naprší či nachumelí, tak opravdu svou rychlost sníží,“ míní.

Podle něj je také škoda, že se neprosadil návrh Kolovratníka ohledně dodržování bezpečné vzdálenosti. „Protože ty okolní státy definici bezpečné vzdálenosti mají – a to jde ruku v ruce se zvyšováním rychlosti,“ upozornil.

Kolovratník s Budinou nesouhlasí v tom, že by němečtí řidiči byli disciplinovanější. „Velmi nerad bych urážel české řidiče. Do Německa jsem loni jezdil docela často po A6. (…) Oni od toho postupně ustupují a na dálnicích subjektivně vnímám, že velmi často na dlouhých úsecích už rychlost mají omezenou, typicky kolem velkých křížení německých dálnic,“ konstatoval Kolovratník.

Nahrávám video

Zlý: V současnosti si to představit nedovedu

Služba dopravní policie se dle jejího ředitele Jiřího Zlého k návrhu zvýšit na určitých dálničních úsecích rychlostní limit na 150 kilometrů v hodině nevyjádřila kladně.

„Nicméně je nutno zmínit, že určitě nebudu přemalovávat dopravní značení na hraničních přechodech ze 130 na 150. (…) Novela hovoří pouze o tom, že lze na dálniční síti zvýšit rychlost až o dvacet kilometrů v hodině,“ sdělil v pořadu Interview ČT24.

V současnosti si to dle svých slov nedovede představit. „Nepřiměřená rychlost je příčinou čtyřiceti procent smrtelných následků dopravních nehod. Byť lze v určitém kontextu říci, že dálnice z hlediska následků dopravních nehod jsou nejbezpečnější silnice. Nicméně s narůstající intenzitou provozu to není úplně vhodné,“ upozornil.

„Do budoucna si to dokážu představit na některých moderních, nových úsecích s využitím proměnného dopravního značení,“ poznamenal Zlý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 17 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 34 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 56 mminutami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 2 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 3 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...