Výuka moderních dějin ve školách je podle digitální tvůrkyně Johany Bázlerové a učitele Michala Kaderky stále nedostatečná. Oba hosté pořadu Devadesátka ČT24 se shodují, že události spojené s listopadem 1989 mohou být pro mladou generaci těžko uchopitelné a je třeba jim je přibližovat atraktivní formou. Kaderka upozorňuje, že studenty zajímají spíše aktuální společenská témata než politické dějiny, a považuje za důležité, aby si mladí lidé uvědomili, jakou hodnotu má svoboda v kontextu současné doby plné dezinformací.
„Souhlasím, že zkušenost s listopadem 1989 je nepřenositelná,“ prohlásila Bázlerová. Sama si hodnotu svobody a demokracie musela uvědomit až s věkem. O událostech spojených se 17. listopadem se dozvěděla zejména od svých rodičů a ve škole. Připustila však, že výuka moderních dějin ve školách není dostatečná.
Moderní dějiny by podle učitele dějepisu z Gymnázia Paměti národa Kaderky měly být obsaženy nejen v osnovách „jeho“ předmětu, ale také v občanském vzdělávání a dějinách literatury. V případě látky týkající se samotného 17. listopadu považuje za důležité, aby studenti byli informováni i o událostech, které sametové revoluci předcházely.
Oba hosté pořadu míní, že pro studenty je důležité, aby byly moderní dějiny prezentovány atraktivní formou. Kaderka považuje za užitečné filmy, jako jsou Pelíšky nebo Občanský průkaz, které studentům přibližují atmosféru doby socialismu. Bázlerová pro změnu připomněla nový snímek Jiřího Mádla Vlny.
Výuka moderních dějin
Výuce by podle Kaderky pomohlo, kdyby učebnice dějepisu obsahovaly informace o tom, která látka spadá do rámcového vzdělávacího programu a která nikoli. Doplnil, že je také problematické, že výuka dějin postupuje chronologicky.
„Děti nejvíce zajímá to, co je součástí určité polarizace společnosti,“ je přesvědčený Kaderka. Míní, že je důležité zaměřit se na to, aby si studenti uvědomili, co se s příchodem revoluce stalo a kam společnost dospěla, a to v kontextu doby, kdy se šíření dezinformací dle něj často schovává za právo na názor.
Bázlerová zmínila, že část mladé generace je k nespravedlnostem ve světě citlivá, jelikož je na sociálních sítích „může sledovat z ptačí perspektivy.“ Hodnoty svobody a demokracie jsou podle ní něčím, co „lidi spojuje v rozděleném světě a mezi rozhádanými generacemi.“
