Záznamy ze soudní síně, filmy, rozhlasové audiozáznamy nebo stenozáznamy z politického procesu s Miladou Horákovou jsou nyní kompletně on-line a veřejně k dispozici díky projektu historiků s názvem Politické procesy. Zájemci mají možnost zjistit, jak tehdy působila dobová propaganda. Poprvé jsou kompletní dokumenty z procesu z několika archivů přístupné na jednom místě, uvedli zástupci Národního archivu.
Před 75 lety začalo přelíčení, které vedlo k zavraždění právničky a národně socialistické političky Horákové. Její vražda se stala symbolem politických procesů v komunistickém Československu.
Metoda, kterou projekt Politické procesy používá, umožňuje zkoumat, jak byl proces zmanipulovaný. Historici zveřejňují přepisy v rozsahu 2,8 milionu znaků, což činí 1571 normostran. Umožňuje to e-badatelna, kterou archiv vyvinul speciálně pro tento projekt. Lidé díky tomu mohou prozkoumat, jaké věty strůjci procesu z propagandistických výstupů vypouštěli, aby záměrně upravili vyznění slov obžalovaných v procesu s Horákovou. Pasáže, v nichž by obžalovaní působili lidsky, anebo naopak odvážně a neohroženě, se do veřejného prostoru tehdy nedostaly.
Například lidé mimo soudní síň neměli šanci slyšet okamžik, kdy se Horákové udělalo nevolno a musela soudní síň na nejméně dvacet minut opustit. Po přerušení líčení se Horáková v záznamech přiznává k tomu, že trpí srdeční slabostí a předseda soudu ji vyzývá, aby mu ohlásila, pokud by se její zdravotní problémy při líčení vrátily.
Minimální prostor pro obhajobu
Strůjci procesu na mnoha místech postupovali formálně tak, aby vyvolali dojem regulérního řízení, prostor pro obhajobu byl však minimální. Některé dokumenty pak se slovy obžalovaných svévolně upravovali přesouváním textu a změnou jeho smyslu. To lze rozpoznat ve srovnání se stenozáznamem, či s některými pasážemi filmového a někdy i rozhlasového záznamu.
„Nově zpřístupněné materiály v úplnosti ukazují archiválie a dokumenty, který ten proces mapují velice podrobně. A díky mediálnímu znázornění máme možnost vidět jednotlivé části procesu, jak byly propagandou využívány a jak s nimi pracovala,“ vyzdvihl ředitel Národního archivu Milan Vojáček. Dodal, že materiály jsou ze všech archivů, které měly k procesu s Horákovou materiály. Novinkou je už zmíněná úplnost všech dokumentů na jednom místě.
Projekt vznikl ve spolupráci Národního archivu, Ústavu pro studium totalitních režimů a dokumentaristy Marka Janáče. Podílel se na něm také Národní filmový archiv a Český rozhlas. Proces s Miladou Horákovou je třetím modelovým politickým procesem 50. let, který je dostupný na webu politickeprocesy.cz. Cílem projektu je obdobným způsobem systematicky zpřístupnit všechny dochované politické procesy z poloviny minulého století.
Podle Paměti národa bylo za komunistického režimu od roku 1948 do roku 1989 spácháno 248 justičních vražd. Horáková byla jedinou ženou, kterou komunistická justice nechala zavraždit z politických důvodů.
