Počet zásahů záchranářů roste skoro ve všech regionech. Důvodů je hned několik, jedním z hlavních je ale stárnutí populace. Rekordní rok má za sebou třeba středočeská záchranka. V největším kraji vloni mířili s majáky k pacientům víc než 160 tisíckrát. V průměru každé tři minuty.
„Každoročně sledujeme drobný, ale setrvalý nárůst příjezdu záchranek, denně k nám jezdí mezi deseti, dvaceti,“ popsal vedoucí lékař JIP z Nemocnice Slaný Tomáš Drasnar.
Operátorky záchranné služby Středočeského kraje přijaly loni skoro dvě stě tisíc hovorů. Jejich pomoc tak potřeboval průměrně každý sedmý obyvatel regionu. „Nikdy nevíte, co zrovna zvednete. Může to být naprosto klidný hovor a pak najednou zvednete telefon, kde všichni křičí, nedokážou ani pořádně říct, kde jsou,“ uvedla vedoucí operativních činností dispečinku ZZS Středočeského kraje Kateřina Labuťová.
Za 24 hodin má středočeská záchranka v průměru 450 výjezdů, které si mezi sebe dělí 85 posádek. Viktor Rybáček si coby lékař sedl do sanitky poprvé před 38 lety a dnes je primářem zdejšího okresního stanoviště. „Pokud se podařilo pacienta zachránit, tak člověk si to pamatuje, protože to je ten faktor, který nás u té práce drží pořád,“ řekl.
Nedostatek lékařů
Lékařů ale ubývá a záchranky napříč regiony tak hledají nové posily. Jen například na Vysočině chybí záchranné službě deset lékařů na plný úvazek. Problém je ale dlouhodobý. Průměrný věk těch současných je navíc 55 let.
Příčiny přibývajících výjezdů jsou různé. Jedním z nich je stárnutí populace. Lidé službu navíc někdy nadužívají, a to třeba proto, že v místě je nedostatek ambulantních specialistů. „Je to způsobeno zřejmě tím, že zdravotnická záchranná služba je jediná terénní služba, která funguje 24 hodin denně,“ míní mluvčí ZZS Kraje Vysočina Petr Janáček.
Kuriozitou jsou pak případy ze Zlínského kraje, kdy lidé místo aby vytočili linku 155, poslali žádost o pomoc emailem. „Přišel nám email od zřejmě mladé slečny, že její kamarád si podle ní zlomil nohu a neví co s tím,“ sdělila mluvčí ZZS Zlínského kraje Gabriela Netopilová Sluštíková.
K záchranářům se přitom podobné zprávy dostávají pozdě. V případě ohrožení života je tak vždy nutné volat tísňovou linku.
Kromě pozemních posádek v některých případech zasahuje i Letecká záchranná služba. Její provoz zajišťuje deset stanic po celé republice. První pomoc na místě ale často poskytují i jiné složky integrovaného záchranného systému, například hasiči nebo policisté. V horách je většinou u zraněných jako první Horská služba. O Vánocích zaznamenala zhruba 1200 zásahů. To je o polovinu více než o předloňských svátcích.
