Začátek školního roku ovlivní koronavirová opatření. Některé školy nasadí roušky, jiné nikoli

Nahrávám video

Začátek nového školního roku doprovodí letos přísnější hygienická pravidla proti šíření koronaviru. Roušky ve školách nejsou povinné, ale mohou si je vyžádat ředitelé. Šestnáct škol už také oznámilo, že se 1. září kvůli karanténě neotevřou a výuka začne na dálku.

Zavřené zůstanou například dvě základní školy ve Zlínském kraji kvůli covidu-19 mezi zaměstnanci. Podle médií neotevře ani sportovní gymnázium v Kladně, základní škola v Pečkách na Kolínsku či ZŠ Husova v Jičíně, kde je v karanténě šest pedagogů.

Kvůli koronavirové nákaze vláda nařídila uzavřít 11. března všechny školy. Do konce minulého školního roku provoz už plně neobnovily a docházka byla omezená. V plném počtu tak školáci do tříd zamíří skoro po šesti měsících. Ministerstvo školství vydalo před dvěma týdny manuál, jak by vzdělávací instituce měly v novém školním roce postupovat. Cílem je omezit šíření nákazy, aby se školy nemusely zavírat.

Směrem k manuálu se objevila kritika. Vymezil se proti němu například náměstek libereckého primátora Ivan Langr (SLK). Podle něj jsou pokyny nepřehledné a přenáší odpovědnost na ředitele. Upozorňuje například na to, že ředitelé mají rozhodovat o tom, jestli žáci navštíví třeba divadlo. Dle Langra je to nešťastné, protože divadla běžně fungují, a nevidí proto důvod omezovat jejich návštěvy pro žáky škol.

„My jsme nedoporučili nic navíc oproti manuálu. Je na ředitelích, aby se pokynů drželi a doporučení přijali po svém. Pravdou je, že se trochu bojím, že pokud ministerstvo napíše ‚neporučujeme', většina ředitelů to bude brát jako závazný pokyn,“ komentuje Langr.

Některé základní školy tak nově zakážou rodičům vstup do budovy nebo pustí do učeben rodiče prvňáčků pouze s rouškou. Podle manuálu by měla být k dispozici dezinfekce, častěji se má větrat a uklízet. Ředitelé by se měli snažit omezit potkávání žáků z různých tříd.

Třeba na základní škole ve Starém Městě na Frýdecko-Místecku roušky děti ani pedagogové mít nebudou. Žáci ale budou muset omezit pohyb na chodbách a v jídelně se střídat po jednotlivých ročnících.

„Stoly se budou dezinfikovat vlastně před a po každém jídle a pedagogičtí zaměstnanci budou pomáhat s tím, že budou dětem dávat příbory, saláty a tak dále, a v tomhle případě budou muset mít jednorázové rukavice a roušky,“ uvedla pro ČT ředitelka školy Barbora Mazurová. Omezit tu také chtějí pohyb dětí na chodbách a zmenšit skupiny žáků v družinách.

Pražští prvňáčci dostanou roušky, plošně povinné ale ve školách nebudou

Opatření se budou zavádět podle takzvaného semaforu rizika nákazy. Na něm se Praha minulý týden podle epidemiologů dostala do oranžové barvy, při níž by se měly roušky nosit. Hygienici to nenařídili, podle nich je rozhodnutí na ředitelích škol.

Šéf Asociace ředitelů základních škol Michal Černý uvedl, že školy v hlavním městě informace k nošení roušek nedostaly. Náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (STAN) po jednání magistrátu s hygieniky hlavního města avizoval, že hlavní město plošně roušky ve školách nezavede. Je podle něj na zvážení každé školy, aby podle lokální situace rozhodla o případném nasazení roušek. Každý prvňáček podle Hlubučka dostane látkovou roušku.

Například v pražské škole Květnového vítězství bude 1. září bez roušek, ve škole v Křesomyslově ulici však budou povinné. Třeťáci Matyáš s Dannym se to dozvěděli v pondělí. Oběma vadí, že se jim s rouškou zamlžují brýle.

„Já jsem se to dozvěděla dneska, z mailu, takže vlastně nemám ani dost roušek, až odjedete, půjdu roušky šít nebo shánět nějaký pytlíky,“ postěžovala si matka obou chlapců. Matyáš i Danny jsou ale rádi, že jim škola po skoro půlroce začne. 

„Nechali jsme rozhodnutí na ředitelích škol, zda ve škole podle stavebně-technických podmínek, podle počtu vyučujících, podle počtu kolektivů, podle zdravotního stavu dětí roušky používat, či nikoliv,“ konstatovala šéfka pražských hygieniků Zdeňka Jágrová s vysvětlením, že při výuce by se musely roušky často měnit a žák s učitelem na sebe potřebují vidět.

„Nepředpokládám, že se situace v dalších 14 dnech změní. Počítáme s tím, že ve školách se onemocnění vyskytne,“ řekla dále Jágrová. Hygienici podle ní právě proto chtějí, aby ve školách fungovaly homogenní skupiny, aby bylo snadné identifikovat kontakty nemocných. „Nepočítáme s tím, že bychom zavírali školy, pavilony. Vždy se to bude týkat konkrétního kolektivu, kde se onemocnění vyskytne, a vždy to bude záležet na místních podmínkách,“ avizovala dále hygienička.

Počty nakažených nyní rostou i v okresech Kolín, Příbram, Žďár nad Sázavou a Brno-město, které jsou podle semaforu zelené. Školy v těchto okresech by měly omezit vstup cizím lidem a schůzky s rodiči by se měly konat on-line. K přechodu na distanční výuku by mohl vést červený stupeň pohotovosti. Na dálku se budou učit i děti ze tříd, kde kvůli výskytu nákazy bude víc než polovina školáků v karanténě. Dálková výuka bude na rozdíl od jara povinná.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Jaro způsobí velké rozdíly ve znalostech, soustřeďte se na jazyky a matematiku, radí ministerstvo

Do lavic by mělo v úterý usednout 108 tisíc prvňáčků, celkem by do základních a středních škol mělo přijít 1,4 milionu žáků. Kvůli demografickému vývoji jich je proti loňsku asi o 18 tisíc méně.

V základních školách by se podle ministerstva mělo vzdělávat asi 961 tisíc dětí, tedy přibližně o osm tisíc více než loni. Do denní formy oborů vzdělávání středního, s výučním listem nebo s maturitou má nastoupit kolem 408 tisíc žáků, meziročně zhruba o deset tisíc víc.

Odborníci upozorňují, že po několikaměsíční dálkové výuce vznikly ve znalostech a dovednostech dětí velké rozdíly. Učitelé by tomu měli přizpůsobit výuku. Podle ministerstva by se měli zaměřit hlavně na základní látku a předměty, jako jsou čeština, matematika a cizí jazyky.

Podzimní prázdniny připadnou na čtvrtek 29. října a pátek 30. října. První pololetí skončí ve čtvrtek 28. ledna 2021, poslední školní den bude ve středu 30. června 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoVážně nemocní často zůstávají bez podpory. Pomáhají neziskové organizace

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.
před 3 mminutami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 1 hhodinou

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 1 hhodinou

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 2 hhodinami

Vláda projedná podmínky pro humanitární dávky i novelu o elektronizaci školství

Změny v poskytování humanitární dávky pro držitele takzvané dočasné ochrany projedná na svém zasedání vláda. Podle ministerstva vnitra má novela měnící sedm předpisů zvýšit bezpečnost ČR díky posílení nástrojů k řízení migračních toků a úpravou podmínek pobytu cizinců v Česku. Na programu je i předpis, který má podle ministerstva školství zajistit rozvoj elektronizace školství. Koaliční rada by se měla zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby.
před 2 hhodinami

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 11 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 11 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 12 hhodinami
Načítání...