Zabavování tibetských, ujgurských a tchajwanských vlajek při pražské návštěvě čínského prezidenta vycházelo z přímé instrukce vedení české policie. S odkazem na tři nezávislé policejní zdroje to uvádí týdeník Respekt. Podle ústavních právníků tím policisté porušili ústavní práva demonstrantů. Ministr vnitra i policejní prezident existenci podobné instrukce popírají.
„Žádnou takovou informací v souvislosti s vlajkami nedisponuji,“ prohlásil pro týdeník Respekt ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) a připojil slib, že všechny případné excesy prověří Generální inspekce bezpečnostních sborů. O to ho ostatně už na jednání kabinetu v minulém týdnu žádal ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) a připojil se i jeho stranický šéf Pavel Bělobrádek, ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) a šéf tuzemské diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD).
V souhrnu si ovšem vláda při odjezdu prezidenta Si Ťin-pchinga činnost policie pochvalovala. „Samozřejmě vždycky může dojít k nějakým dílčím sporným momentům, ale v tom celku a s tím určitým potenciálem rizika, který to mělo, to dopadlo dobře,“ prohlásil po středečním zasedání ve Strakově akademii ministr obrany Martin Stropnický.
Už v prvních hodinách návštěvy předsedy čínských komunistů přitom čeští občané nabízeli i méně bukolický obrázek – a to zejména ti, kteří se rozhodli proti návštěvě autokrata protestovat vyvěšením vlajky Tibetu, jejž lidová Čína anektovala v polovině minulého století.
Hon na himálajskou zástavu
Dvojice policistů v civilu prověřovala tibetské zástavy na budově pražské FAMU. Policisté také zvonili na dveře lidí, kteří tibetskou vlajku vyvěsili do okna, a nutili je ji odstranit – s argumentem, že přes vlajku nevidí na případného snipera (srolovaná žaluzie jim ale nevadila). Obyvatelce bytu naproti Lichtenštejnskému paláci, kde čínský prezident Si jednal s předsedy parlamentních komor, vlajku pomocí štaflí sundali z okna a vrátili ji teprve večer. Další lidé, kteří vyjadřovali nesouhlas s čínskou politikou, museli českým mužům zákona předkládat občanský průkaz.
Pozornost vzbudila i demonstrace Za lidská práva v Číně a za solidaritu s Tibetem, která se měla uskutečnit 29. března na Hradčanském náměstí, a přestože ji magistrát povolil, policisté demonstranty odmítli před Pražský hrad vpustit. Podle účastníků (protestu se zúčastnil například bývalý předseda zelených Martin Bursík) policisté uváděli, že náměstí nechal zavřít hradní kancléř Vratislav Mynář.
Podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka ovšem uzavření prostoru s demonstrací přímo nesouviselo, náměstí bylo jen součástí blíže neurčeného „bezpečnostního perimetru“, jenž vzešel z debat mezi Hradem a policií. Vedení policie se pro změnu odvolává na dopravně-inženýrskou pražskou vyhlášku o uzavření cest a silnic. Magistrát ovšem demonstraci povolil až poté, co tuto vyhlášku vydal.
Právníci: Policie porušila právo
Své informace o policejních instrukcích Respekt podpírá i čtyři roky starým případem z dánské Kodaně, kterou tehdy navštívil Siův předchůdce v prezidentském křesle Chu Ťin-tchao. Dánská policie tehdy zatkla skupinu pro-tibetských demonstrantů, snažila se zastínit přívržence Fal-lun-kung (v Číně perzekvované) a hojně zabavovala tibetské prapory, rovněž podle rozkazu policejního vedení. Celý postup si tehdy údajně vyžádala čínská strana.
Svobodu projevu a právo vyjádřit svůj (politický) názor přitom stanovuje Listina základních práv a svobod a jako takové jsou součástí tuzemského ústavního pořádku. Podle ústavních právníků, na které se Respekt obrátil, ale česká policie během čínské návštěvy ústavní práva opakovaně porušila.
„Ústavní právo na shromáždění nemůže být v žádném případě omezeno účelovou vyhláškou,“ prohlásil v reakci na hradčanskou demonstraci právník Jan Kysela. Podle advokáta Stanislava Devátého pak při honu na tibetské vlajky policisté překračovali své pravomoci. Policejní prezident Tomáš Tuhý ale pouze opakuje vládní hodnocení z poloviny minulého týdne; jeho muži prý celou akci zvládli dobře. Veřejnost by podle něj měla vyčkat na vyhodnocení vnitřní kontroly.
Pomáhat a chránit?
Demonstranti podali stížnost na magistrát a chystají žalobu ke správnímu soudu. Dozvuk má policejní proti-tibetská leč i na FAMU. Předsednictvo Rady vysokých škol tato událost znepokojila a stejně jako FAMU žádá příslušné orgány o řádné prošetření a veřejné vysvětlení celého incidentu. „Zdůrazňujeme, že svoboda projevu a akademická práva, jakožto základní principy demokracie, jsou nedílnou součástí naší společnosti a nesmějí být za žádných okolností kýmkoliv ohýbány či oklešťovány,“ uvedla ve svém usnesení.
Chování tuzemských policistů nevzbuzuje kontroverze poprvé. Rozpaky vyvolala už policejní nečinnost počátkem loňského července, kdy na Václavském náměstí demonstrovali odpůrci migrace i Evropské unie se šibenicemi v rukou. Muži zákona tehdy zasáhli jen proti levicovým aktivistům, kteří se xenofobnímu průvodu snažili zabránit v průchodu.
Rozpory vzbudil i policejní přístup 17. listopadu, kdy odmítli k pamětní desce na Albertově vpustit studenty, kteří chtěli uctít výročí Sametové revoluce. V prostoru se v té době chystala demonstrace na podporu prezidenta Zemana, za účasti Bloku proti Islámu.
