Vláda schválila návrh novely zákona o dočasném snížení spotřební daně na naftu a benzin o 1,5 koruny na litr. Premiér Petr Fiala (ODS) to oznámil na tiskové konferenci po jednání kabinetu. Zákon ještě musí odsouhlasit poslanci ve sněmovně. Krokem vláda reaguje na prudký nárůst cen pohonných hmot v souvislosti s invazí ruských vojsk na Ukrajinu.
„V těžké situaci, která dopadá na české občany v důsledku ruské agrese na Ukrajině, chci říci, že jsme schválili další opatření, které tyto důsledky pomůže snížit,“ vysvětlil Fiala. Dodal, že toto opatření se určitě na cenách pohonných hmot pozitivně projeví.
„U nafty jsme šli na nejnižší možnou daň, jakou umožňuje Evropská unie. Odstraňujeme všechno, co by na české straně mohlo jakkoli zvyšovat cenu pohonných hmot. Nebylo to jediné opatření, připomínám, že jsme odstranili povinné přimíchávání biosložky plus kontrolujeme marže,“ uvedl premiér.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) před týdnem uvedl, že opatření by mělo platit v období od 1. června do 30. září. U nafty přitom ministerstvo financí zvažuje zavést snížení trvale.
Ministři se na snížení domluvili už před týdnem, ve středu rozhodli o legislativní úpravě. Musí ji ještě schválit parlament a podepsat prezident. Z litru benzinu se nyní odvádí daň 12,84 koruny a z litru nafty 9,95 koruny.
Podle opozice ale vláda mohla snížit daně ještě víc a zbrzdit tak zdražování nejen u pohonných hmot. „Je to plošné opatření, nicméně absolutně nedostatečné, ta koruna padesát se ztratí někde v tom řetězci. Nevěřím tomu, že by to pocítil konečný spotřebitel, i kdyby to pocítil, tak je to nic v obrovské výši cen, které se nám promítají do všeho,“ reagovala předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Zdražování energií vláda zatím neřešila
Jak zastavit zdražování taky u elektřiny a plynu vláda zatím dál neřešila. Doteď volila cílenou pomoc nejohroženějším skupinám a u toho chce i zůstat. Na úlevy od vysokých cen energií čekají i firmy. Ministerstvo průmyslu a obchodu pracuje třeba se zárukami na úvěry, ale i s kompenzací ohledně emisních povolenek. Opozice však i v tomto případě volá po snížení daní.
„(Vláda) zdaňuje energie důležité pro bydlení jednou z nejvyšších sazeb DPH v Evropě, a to jako za nějaké luxusní zboží. Máme 21 procent daň za energie, to je naprosto nepřijatelné, stejně jako na potraviny máme prakticky nejvyšší DPH, 15 procent. Všechny státy v okolí mají nula až maximálně deset,“ uvedl poslanec Jan Hrnčíř (SPD).
Právě na rostoucí ceny potravin a marže obchodníků se teď zaměří ministrstvo zemědělství. Chce kontrolovat prodejny, jestli na některých produktech nevydělávají moc. „Rozdělení zisku v tom úseku od zemědělce přes potravináře až po obchodníky jsou nerovnoměrné. Marže u obchodníků jsou příliš vysoké, tam budeme cílit. Bude se to například týkat kuřecího, vepřového masa, másla a pečiva,“ popsal šéf resortu Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Podle Svazu obchodu ale prodejci velké marže nemají. Poukazuje na to, že by ministerstvo mělo kontrolovat celý řetězec – tedy i zemědělce a výrobce potravin. Tempo zdražování jídla je v obchodech prý poloviční, než je celková inflace v Česku.
