Vláda prodloužila pronájem dvanácti gripenů

Česko si bude po roce 2027 od Švédska pronajímat celkem dvanáct letounů JAS-39 Gripen. Nabídku na prodloužení pronájmu do roku 2035 za 16,695 miliardy korun včetně DPH projednala vláda. Ministerstvo obrany nakoupí také obrněná vozidla Titus a MARS.

Česko si nyní od Švédska pronajímá celkem čtrnáct letounů za zhruba 1,7 miliardy korun ročně, pronájem končí v roce 2027. Prodloužení pronájmu má zajistit jejich využívání českou armádou do roku 2035, kdy je nahradí 24 amerických letounů F-35.

Podle švédské finální nabídky zaplatí Česko v letech 2027 až 2035 za pronájem letounů, servis a výcvik 16,695 miliardy korun včetně DPH. Armáda má nyní dvanáct jednomístných a dva dvoumístné stroje, podle nové nabídky by využívala deset jednomístných a jako dosud dva dvoumístné.

Díky snížení počtu letounů Česko podle ministerstva významně ušetří. „I s nižším počtem strojů bude ochrana vzdušného prostoru České republiky zajištěna. Zároveň zajistíme bezproblémový výcvik pilotů a jejich přechod na novou platformu F-35,“ sdělil dříve velitel vzdušných sil armády Petr Čepelka. „Na budoucí snížení počtu letadel bylo upozorněno NATO s tím, že daná skutečnost bude v rámci plánování ochrany společného vzdušného prostoru zohledněna,“ dodalo ministerstvo.

Modernizace letounů

Sám pronájem netvoří významnou část nabídky, uvedl úřad. Na výši má podle něj vliv zejména stáří využívaných letadel, která budou ve službě už třetí dekádu, předpokládají se proto i vyšší náklady na údržbu. Připravovaná smlouva podle něj také reaguje na vývoj cen v posledních letech, který značně překonal dlouhodobý průměr.

Používané gripeny bude třeba modernizovat, obrana za modernizaci podle smlouvy zaplatí 4,037 miliardy korun včetně DPH. „Modernizace letadel je nutný krok k zajištění jejich provozu, k jejich modernizaci dochází kontinuálně již od roku 2015,“ podotkl resort.

Úřad už na začátku dubna uvedl, že Švédsko předložilo Česku novou nabídku, podle ministerstva je zhruba o 25 procent výhodnější než nabídka z loňského roku. „Po sérii jednání se zástupcům ministerstva obrany podařilo domluvit oproti původní švédské nabídce z loňského roku významně výhodnější podmínky,“ vysvětlil vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva Lubor Koudelka.

Gripeny posléze v českém letectvu nahradí americké letouny F-35 Lightning II. O jejich nákupu rozhodla současná vláda v září 2023. Za stíhačky, související vybavení, výcvik, munici a zajištění životního cyklu Česko zaplatí 106 miliard korun. Další peníze si vyžádá například modernizace letecké základny v Čáslavi. Americké letouny tak vyjdou celkem na 150 miliard. Jde o nejdražší armádní nákup. První letouny F-35 pro Česko mají být hotové v roce 2029, všechny stroje by měly dorazit do roku 2035.

Další zakázky

Ministerstvo obrany rovněž informovalo vládu, že nakoupí 24 kolových obrněných vozidel Titus, cena celé zakázky je 4,068 miliardy korun bez DPH. Dodat je má firma Eldis ze skupiny Czechoslovak Group. Podpis smlouvy je podle resortu v plánu na nejbližší týdny. V zakázce je zahrnuto pořízení 22 kusů vozidel ve velitelsko-štábní verzi, dvě vozidla v základní výbavě pro výcvik řidičů či školení instruktorů a specialistů.

Obrana nakoupí i 24 vozidel MARS se systémem protivzdušné obrany za 4,2 miliardy korun bez DPH (1,863 miliardy švédských korun). Resort předpokládá, že smlouvu se švédskou společností SAAB Dynamics AB podepíše v červenci. Bojové vozidlo MARS s integrovaným protiletadlovým systémem ve spolupráci se švédskou zbrojařskou společností vyrábí česká firma SVOS Přelouč.

Součástí smlouvy bude podle ministerstva kromě vozidel také pořízení dalších osmi kusů samostatných přenosných protiletadlových raketových kompletů RBS 70 NG. V dodávce bude také 80 kusů raket RBS 70, výcvikové prostředky a zařízení, náhradní díly, zařízení pro údržbu a opravy či školení personálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na jihu Moravy se po bouřkách ocitly tisíce domácností bez proudu

Přibližně čtyři a půl tisíce odběrných míst na jihu Moravy zůstalo po bouřkách bez elektřiny. Nejvíce zasažené jsou Břeclavsko a Hodonínsko. Kolem 21:30 zbývalo bez dodávky elektřiny ještě asi čtrnáct set odběrných míst, uvedl mluvčí společnosti E.ON Lubomír Budný. Jihomoravští hasiči hlásí desítky výjezdů. Na Jihlavsku pak nejezdí na jedné trati vlaky kvůli bahnu.
20:53Aktualizovánopřed 4 mminutami

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
05:02Aktualizovánopřed 25 mminutami

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
před 1 hhodinou

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
před 1 hhodinou

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
před 2 hhodinami

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
09:01Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoSečteno: Plzeňský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 20. srpna se věnoval Plzeňskému kraji.
před 5 hhodinami

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
11:03Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.