Vláda prodloužila pronájem dvanácti gripenů

Česko si bude po roce 2027 od Švédska pronajímat celkem dvanáct letounů JAS-39 Gripen. Nabídku na prodloužení pronájmu do roku 2035 za 16,695 miliardy korun včetně DPH projednala vláda. Ministerstvo obrany nakoupí také obrněná vozidla Titus a MARS.

Česko si nyní od Švédska pronajímá celkem čtrnáct letounů za zhruba 1,7 miliardy korun ročně, pronájem končí v roce 2027. Prodloužení pronájmu má zajistit jejich využívání českou armádou do roku 2035, kdy je nahradí 24 amerických letounů F-35.

Podle švédské finální nabídky zaplatí Česko v letech 2027 až 2035 za pronájem letounů, servis a výcvik 16,695 miliardy korun včetně DPH. Armáda má nyní dvanáct jednomístných a dva dvoumístné stroje, podle nové nabídky by využívala deset jednomístných a jako dosud dva dvoumístné.

Díky snížení počtu letounů Česko podle ministerstva významně ušetří. „I s nižším počtem strojů bude ochrana vzdušného prostoru České republiky zajištěna. Zároveň zajistíme bezproblémový výcvik pilotů a jejich přechod na novou platformu F-35,“ sdělil dříve velitel vzdušných sil armády Petr Čepelka. „Na budoucí snížení počtu letadel bylo upozorněno NATO s tím, že daná skutečnost bude v rámci plánování ochrany společného vzdušného prostoru zohledněna,“ dodalo ministerstvo.

Modernizace letounů

Sám pronájem netvoří významnou část nabídky, uvedl úřad. Na výši má podle něj vliv zejména stáří využívaných letadel, která budou ve službě už třetí dekádu, předpokládají se proto i vyšší náklady na údržbu. Připravovaná smlouva podle něj také reaguje na vývoj cen v posledních letech, který značně překonal dlouhodobý průměr.

Používané gripeny bude třeba modernizovat, obrana za modernizaci podle smlouvy zaplatí 4,037 miliardy korun včetně DPH. „Modernizace letadel je nutný krok k zajištění jejich provozu, k jejich modernizaci dochází kontinuálně již od roku 2015,“ podotkl resort.

Úřad už na začátku dubna uvedl, že Švédsko předložilo Česku novou nabídku, podle ministerstva je zhruba o 25 procent výhodnější než nabídka z loňského roku. „Po sérii jednání se zástupcům ministerstva obrany podařilo domluvit oproti původní švédské nabídce z loňského roku významně výhodnější podmínky,“ vysvětlil vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva Lubor Koudelka.

Gripeny posléze v českém letectvu nahradí americké letouny F-35 Lightning II. O jejich nákupu rozhodla současná vláda v září 2023. Za stíhačky, související vybavení, výcvik, munici a zajištění životního cyklu Česko zaplatí 106 miliard korun. Další peníze si vyžádá například modernizace letecké základny v Čáslavi. Americké letouny tak vyjdou celkem na 150 miliard. Jde o nejdražší armádní nákup. První letouny F-35 pro Česko mají být hotové v roce 2029, všechny stroje by měly dorazit do roku 2035.

Další zakázky

Ministerstvo obrany rovněž informovalo vládu, že nakoupí 24 kolových obrněných vozidel Titus, cena celé zakázky je 4,068 miliardy korun bez DPH. Dodat je má firma Eldis ze skupiny Czechoslovak Group. Podpis smlouvy je podle resortu v plánu na nejbližší týdny. V zakázce je zahrnuto pořízení 22 kusů vozidel ve velitelsko-štábní verzi, dvě vozidla v základní výbavě pro výcvik řidičů či školení instruktorů a specialistů.

Obrana nakoupí i 24 vozidel MARS se systémem protivzdušné obrany za 4,2 miliardy korun bez DPH (1,863 miliardy švédských korun). Resort předpokládá, že smlouvu se švédskou společností SAAB Dynamics AB podepíše v červenci. Bojové vozidlo MARS s integrovaným protiletadlovým systémem ve spolupráci se švédskou zbrojařskou společností vyrábí česká firma SVOS Přelouč.

Součástí smlouvy bude podle ministerstva kromě vozidel také pořízení dalších osmi kusů samostatných přenosných protiletadlových raketových kompletů RBS 70 NG. V dodávce bude také 80 kusů raket RBS 70, výcvikové prostředky a zařízení, náhradní díly, zařízení pro údržbu a opravy či školení personálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěRusko představuje pro evropské země největší hrozbu, prohlásil Koudelka

Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka na bezpečnostní konferenci ve sněmovně upozornil, že Rusko představuje pro evropské země největší hrozbu. Nemyslí si, že by v tuzemsku hrozil masivní útok ze strany Moskvy jako na Ukrajině. Na konferenci by měl vystoupit i náčelník generálního štábu Karel Řehka.
09:11Aktualizovánopřed 4 mminutami

NKÚ: Peníze na covidové zotavení nemocnice využily z části neúčelně

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.
před 26 mminutami

Koaliční rada projedná návrh zákona o veřejnoprávních médiích

Koaliční rada by se měla vpodvečer zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby. K návrhu ministerstva kultury přišlo přes tři sta připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev. Po dohodě v koalici předlohu dostane k projednání vláda. Podle dřívějších informací premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla vzniknout pracovní skupina za účasti generálních ředitelů obou veřejnoprávních institucí.
před 42 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali i spor o nového náčelníka armády

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.
před 1 hhodinou

VideoVážně nemocní často zůstávají bez podpory. Pomáhají neziskové organizace

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.
před 1 hhodinou

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 2 hhodinami

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 3 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 3 hhodinami
Načítání...