Vědci z Brna sesbírali za dva měsíce na Antarktidě šest tun odpadu

Účastníci jedné ze dvou letošních antarktických expedic Masarykovy univerzity měli za úkol především uklidit okolí stanice, kterou si univerzita nově pronajala. Sesbírali tam zhruba šest tun odpadu, včetně odpadu naplaveného mořem. Podle nich to dokládá, že znečištění způsobené člověkem ohrožuje celou planetu.

Brněnská Masarykova univerzita vypravila tuto zimu do Antarktidy tradiční výpravu na základnu J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse, druhá výprava pak vyrazila na Nelsonův ostrov, kde si univerzita na devadesát devět let pronajala stanici od Českého antarktického nadačního fondu. Stanice, kterou na konci 80. let minulého století založil cestovatel Jaroslav Pavlíček, je zastaralá a v posledních letech nebyla v provozu. Devítičlenná výprava ji měla připravit tak, aby ji v budoucnu bylo možné rekonstruovat.

Moře vyplavilo polystyren, baterie nebo sklo

„Zaměřili jsme se především na sanační práce. Odstranili jsme všechny poškozené části stanice, nahradili je novými tam, kde to bylo možné, zlikvidovali jsme celý jeden objekt. Sesbírali jsme také velké množství odpadu, který tam byl za léta provozu stanice nashromážděný. A také odpad na pobřeží, který každým dnem naplavuje moře,“ popsal vedoucí výpravy Pavel Kapler.

Podle něj to bylo více než jedenáct metrů krychlových odpadu, téměř šest tun, z nichž dva a půl tuny tvořil spalitelný odpad, tři a půl tuny šrot, dvě stě kilogramů sklo a asi dvě stě padesát kilogramů nebezpečný odpad, jako baterie.

„Moře pak naplavilo velké množství dalšího nejrůznějšího odpadu, například polystyren, který do Antarktidy vůbec nesmí, plasty, mnoho bójí z lodí, rybářské sítě, ale také dřevo z lodí. V Antarktidě žádné dřeviny nerostou, dřevo je tak nepůvodní materiál, a tedy odpad,“ vysvětlil Pavel Kapler.

Jižní ledový oceán, který Antarktidu obklopuje, je podle vědců nejčistším na světě. Odpad vyplavený na břeh je tak podle Pavla Kaplera důkazem, že lidská činnost a znečištění způsobené člověkem ohrožují celou planetu. Vědci všechen odpad vytřídili a odeslali k likvidaci do Chile.

Bakterie jako přírodní alternativa antibiotik

Tradiční výpravy na základnu J. G. Mendela se letos účastnilo třináct členů. Vědci se věnovali výzkumům z oborů paleontologie, klimatologie či mikrobiolobie. Tradičně se zaměřili na získávání dat pro dlouhodobé monitorování. Nově například zkoumají bakterie s přirozenou produkcí takzvaných antimikrobiálních látek, které mohou představovat alternativu antibiotik. Na stanici pobývali od 15. ledna do 2. března.

Odběr vzorků
Zdroj: Masarykova univerzita/Miloš Barták

„Letošní sezona byla oproti předchozím rokům chladnější, zaznamenali jsme jen osm dní, které měly průměrnou denní teplotu vyšší než nula. Loni jich bylo 22. Počasí ale bylo vhodné pro terénní práci a podařilo se nám splnit téměř všechny plány,“ řekl vedoucí expedice Daniel Nývlt.

Mendelova polární stanice předloni oslavila desáté výročí založení, fungovat začala 22. února 2007. Její vybudování stálo asi 60 milionů korun. Mezi významné objevy patří důkaz existence fosilních živočišných hub v Antarktidě či objev pozůstatků vodního ještěra plesiosaura.

  • Expedice na stanici J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse pod vedením Daniela Nývlta
    Třináctičlenná expedice pobývala na stanici provozované Masarykovou univerzitou od 15. ledna do 2. března. Vědci se věnovali výzkumům z oborů geomorfologie, glaciologie, paleontologie, klimatologie, mikrobiologie, ekologie a rostlinná fyziologie. Tradičně se zaměřili na získávání dat do dlouhodobých monitoringů dopadů klimatické změny na místní ledovce, permafrost, jezera, vodní toky, mikroorganismy či nižší rostliny
  • Expedice na Nelsonův ostrov na základnu CzECO Nelson vedená Pavlem Kaplerem
    Výprava pořádaná Masarykovou univerzitou ve spolupráci s Českým antarktickým nadačním fondem (ČANF) měla za cíl zahájit první kroky k rekonstrukci základny na ostrově Nelson Island, který je součástí souostroví Jižní Shetlandy. Stanice, kterou před třiceti lety založil cestovatel Jaroslav Pavlíček, už nevyhovovala předpisům platným pro území Antarktidy a bylo potřeba ji sanovat a uklidit její okolí
  • Chilská expedice na ostrov Krále Jiřího za účasti Miloše Bartáka
    V lednu se profesor Barták zúčastnil jako mezinárodní vědec chilské expedice na ostrov Krále Jiřího v souostroví Jižní Shetlandy. Pobýval na stanici Escudero díky projektu INACH RT2716 Ecophysiology of Antarctic and Atacama Lichens. Zaměřil se na biofyzikální terénní měření fotosyntetických procesů u lišejníků ovlivněných dlouhodobým experimentálním oteplením za pomoci expozičních komor s otevřeným vrcholem
  • Turecká antarktická expedice za účasti Barbory Chattové
    Od konce ledna do začátku března pobývala v Antarktidě také algoložka Barbora Chattová, která se zabývá výzkumem rozsivek, což jsou mikroskopické řasy výrazně se podílející na produkci kyslíku
  • Americká expedice do oblasti Dry Valleys ve Východní Antarktidě za účasti Martina Luláka
    V prosinci a lednu se doktorand Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU Martin Lulák zúčastnil americké expedice v rámci výzkumné skupiny vedené profesorem Johnem C. Priscu z Montana State University, která se zabývá dlouhodobým studiem ekologických změn v oblasti tzv. Suchých údolí (Dry Valleys) ve Východní Antarktidě poblíž americké vědecké stanice McMurdo
  • zdroj: Masarykova univerzita

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 3 mminutami

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 33 mminutami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 1 hhodinou

Vláda projedná podmínky pro humanitární dávky i novelu o elektronizaci školství

Změny v poskytování humanitární dávky pro držitele takzvané dočasné ochrany projedná na svém zasedání vláda. Podle ministerstva vnitra má novela měnící sedm předpisů zvýšit bezpečnost ČR díky posílení nástrojů k řízení migračních toků a úpravou podmínek pobytu cizinců v Česku. Na programu je i předpis, který má podle ministerstva školství zajistit rozvoj elektronizace školství. Koaliční rada by se měla zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby.
před 1 hhodinou

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 10 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 10 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 11 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 12 hhodinami
Načítání...