Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) přijal rezignaci ředitele Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Michala Stiborka, který mu ji nabídl v pátek ráno. Ministr to oznámil na dopolední tiskové konferenci. Řízením IKEMu v plném rozsahu pověří dosavadního statutárního zástupce ředitele institutu Jiřího Malého. Postup Válka je reakcí na nedávné informace Seznam Zpráv, které napsaly, že Stiborek v posledních letech vydělal desítky milionů korun díky půjčování peněz na horentní úrok a s vysokými smluvními pokutami.
Úkolem Jiřího Malého bude podle ministrových slov stabilizace poměrů v nemocnici, vyřešení vnitřních sporů a dohled nad bezproblémovým průběhem investic. Válek zdůraznil, že celá věc nijak neovlivní péči o pacienty IKEMu.
Resort zdravotnictví se ve spolupráci s Malým podle ministra zaměří na to, aby se kauzy a vnitřní spory uklidnily a neopakovaly. „Očekávám, že nyní se IKEM po tomto turbulentním týdnu vrátí k tomu, co je mimo jiné jeho základním smyslem – péči o pacienty a excelentnímu výzkumu,“ dodal Válek.
Podle následného vyjádření mluvčího ministerstva Ondřeje Jakoba úřad vyhodnotil během uplynulých dní situaci jako neudržitelnou. A pokud by Stiborek nerezignoval, byl by odvolán, dodal.
Stiborek se hodlá hájit soudní cestou
Sám Stiborek kauzu označil za pokus diskreditovat ho a odstranit z vedení nemocnice. V pátek po oznámení rezignace uvedl, že se hodlá hájit soudní cestou.
„Vždy jsem pečoval o stabilitu, rozvoj a vynikající výsledky Institutu klinické a experimentální medicíny. Osobní útoky webových novinářů ze serveru Seznam Zprávy, kteří z mého někdejšího, tři roky již neprobíhajícího, legálního podnikání uměle vyrobili dehonestační kauzu, mi bohužel znemožňují pokračovat v péči o dobré jméno IKEM,“ uvedl v pátek Stiborek v prohlášení na stránkách institutu.
K rychlému vyjasnění situace už v týdnu vyzval premiér Petr Fiala (ODS), páteční oznámení Stiborkovy rezignace označil za správné řešení. „Rezignaci pana ředitele považuji za první nutný krok k tomu, aby se organizace vrátila k běžnému fungování, vytvářela klidné a inspirativní prostředí pro špičkové lékaře a zdravotníky a mohla nadále poskytovat tu nejkvalitnější zdravotní péči a v rámci vědecké činnosti přicházela s novými léčebnými postupy,“ napsal premiér na sociální síti X.
„Kauza pana Stiborka nebude nadále vrhat stín na dobrou pověst IKEM a skvělou práci tamních lékařů. Jsem ráda, že se pan ministr Válek s ním na tomto řešení dohodl,“ ocenila řešení situace šéfka sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová nic jiného než konec ředitele IKEMu neočekávala. „Svou kauzu nedokázal vysvětlit. Překvapuje mě, že ministr Válek nereagoval dřív, a naopak to celé ještě hájil,“ uvedla.
Předseda opoziční SPD Tomio Okamura míní, že důvodem k rezignaci byla lichva. „Ve velké části světa je takové konání zakázané a trestné. Jen v ČR ne, a to díky vychytralé a špatné definici trestního zákona, který vysoký úrok fakticky neřeší,“ sdělil Okamura. Připomněl snahy SPD, aby bylo trestné půjčovat za úrok převyšující o určité procento aktuální sazby ČNB. Vládní elity ale regulaci odmítají a jdou lichvářům na ruku, tvrdí Okamura.
Komárek: Válek Stiborka zpočátku obhajoval
Stiborek měl rezignovat už mnohem dříve, myslí si komentátor a zástupce šéfredaktora Hospodářských novin Petr Honzejk. „Ale především mělo ministru Válkovi daleko dříve dojít, že je to absolutně neudržitelná situace. Pokud mu to nedošlo, tak jen prokázal, že je etalonem politického antitalentu,“ prohlásil Honzejk v pořadu 90' ČT24.
Nejde o to, že měl ministr Válek jednat rychleji, reagoval na Honzejka šéfkomentátor Deníku Martin Komárek. „Ten čas od onoho odhalení Seznam Zpráv až do dneška (pátku) je relativně krátký,“ soudí. Komárek ale vidí problém v tom, že Válek podle něj Stiborka obhajoval. „Obhajoval ho, že je výborný manažer, že se na to musí podívat. Válek si vůbec neuvědomoval, že jde o velký problém,“ zhodnotil Komárek.
Podle Honzejka nelze nic dělat pro to, aby se podobné situace neopakovaly. „Když probíhá nějaké výběrové řízení, tak výběrové komise skutečně nedisponují takovými možnostmi jako například Národní bezpečnostní úřad či Bezpečnostní informační služba. Je možné jen požadovat prověrky na příslušné stupně. Ale jak se ukázalo, prověrka u Stiborka nezajistila, aby se neukázalo, že se ve svém volném čase problematickým neetickým věcem,“ okomentoval.
„Když to dospěje do bodu, o kterém se teď mluví, (…) tak je to samozřejmě velmi špatné. Na druhé straně je potřeba vidět, že v té nemocnici byly nepříjemnosti a špatné vztahy mezi vedením a lékaři. To si myslím, že je hlavní věc, která se řešit musí,“ okomentoval bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09).
S tím souhlasí i ředitel Fakultní nemocnice v Motole a někdejší ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík. „Ve chvíli, kdy to dospělo do bodu, že z toho byl i etický problém, tak v tu chvíli ta situace byla natolik vyhrocená, že rezignace kolegy Stiborka byla namístě,“ sdělil. „Podnikání bylo zřejmě na hraně, byl tam problém s bankovní licencí. A faktem je, že v IKEMu jsou v tuto chvíli dvě soupeřící skupiny a není tam jednoduchá situace,“ doplnil.
Půjčky s vysokým úrokem i pokutami
Společnost Glenias House, jejímž je Stiborek jediným jednatelem a majitelem, půjčovala peníze prostřednictvím firmy Califica, do které podle Seznam Zpráv postupně poslala minimálně 54 milionů korun. Califica ovládaná Jaroslavem Holanem, odsouzeným za zpronevěru, následně půjčovala peníze jednotlivým zájemcům za úrok 48 procent ročně a s vysokými smluvními pokutami i 140 tisíc korun za den. Stiborek webu Blesk.cz řekl, že neznal koncové uživatele půjček. Od Holana měl informace, že se jedná o půjčky podnikatelským subjektům.
Peníze, které Stiborek do firmy vložil, pocházely podle něj z rodinných financí, které získal prodejem domu a bytu, část si vydělal na vysokých manažerských pozicích a část si půjčil. Stiborek uvedl, že s podnikáním skončil v únoru 2020. Od roku 2011 působil jako ekonomický a provozní ředitel institutu, v čele IKEMu byl od roku 2018.
Kauzy šéfů nemocnic
Michal Stiborek není prvním šéfem nemocnice, jehož konci předcházela nějaká kauza. Začátkem loňského roku odvolal ministr Válek z postu ředitele Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petra Arenbergera. Ten tvrdil, že na svou pozici rezignoval. Média upozornila, že Arenberger v majetkovém přiznání neuvedl vlastnictví řady nemovitostí. Některé z nich podle médií pronajímal nemocnici, kterou řídil. Arenberger tato obvinění označil za mediální pseudokauzy.
V červenci roku 2018 rezignoval na post ředitele nemocnice Na Františku Robert Zelenák. Důvodem bylo obvinění z manipulací s veřejnou zakázkou na stravování. Mezi dalšími obviněnými byl i podnikatel Tomáš Horáček. Protikorupční policie pak zasahovala v červnu roku 2014 na několika místech kvůli Nemocnici Na Homolce. Do vazby poslala jejího exšéfa Vladimíra Dbalého.
„Prostředí nemocnic není ničím specifické oproti jinému byznysu, možná je na něj spíše směřována větší pozornost, pokud jsou to třeba státní nemocnice,“ míní místopředsedkyně sněmovního výboru pro zdravotnictví Karla Maříková (SPD). Soukromému byznysu se tolik média možná nevěnují, myslí si.
„Možná by stálo za to, aby ta výběrová řízení měla přísnější kritéria a byl kladen větší důraz na kontrolu toho, co jednotliví šéfové ve svých pozicích dělají,“ dodala s tím, že takové kauzy jsou ostudou i pro Českou republiku.
„Bohužel žijeme v zemi, kde se takovéhle věci dějí,“ poznamenal emeritní přednosta kardiocentra IKEMu a senátor Jan Pirk (nest. za Koalici). „Já jsem řadový senátor a celá moje rodina (…) musí být prověřena od bank, že dělají poctivou práci. Takový dozor by měl být i nad lidmi, kteří jsou v čele velkých státních korporací,“ zhodnotil.
Výběrové řízení na nového ředitele IKEMu by podle Pirka mělo být „správně vypsáno“. „Myslím, že by to měl být medicínsky vzdělaný člověk, který několik let pracoval třeba jako zástupce pro léčebně preventivní činnost nebo v top managementu. Měl by dostat prověrku, zjistil by se jeho majetkový stav,“ popsal svou představu Pirk.
