Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí definitivně schválilo vakcínu od Pfizeru pro děti od pěti do jedenácti let. Výhody vakcíny Pfizer/BioNTech podle něj převažují nad riziky. Nasazení vakcín u této věkové skupiny předtím schválil také americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv. Podle biochemika a virologa z Biologického centra Akademie věd Libora Grubhoffera je jen otázka času, než se vakcína pro tuto věkovou skupinu schválí na evropské úrovni. Podle pediatra a člena výboru České vakcinologické společnosti Daniela Dražana je bezpečnost a účinnost pro mladší dětí stejná jako pro ty starší. O očkování dětí diskutovali v Událostech, komentářích.
Riziko závažného průběhu u dětí je podle Daniela Dražana u delta varianty stále stejné jako v případě předchozích mutací. „Problém delta varianty je ten, že je extrémně infekční, takže nakazí velké množství lidí. Pokud nebudeme mít imunní populaci, bude se mnohem lépe šířit a výskyt závažnějších průběhů je v tomto případě častější.“
S jeho tvrzením souhlasí i Libor Grubhoffer. „Varianta delta, která posléze dala základ variantě delta plus, se na našem území už skoro nevyskytuje. Delta plus už vytváří nové subvarianty a ty směřují k vyšší virulentnosti, rychlejšímu množení viru a také k pevnější vazbě na specifické receptory vnímavých jedinců. To je mimochodem také důvod, proč jsou mnohem vnímavější k těmto subvariantám viru delta právě dětské věkové kategorie.“ Právě proto se podle něj mluví o posouvání věkové hranice pro očkování stále níž.
V Česku se momentálně očkují děti nad dvanáct let. Podle Dražana je účinnost i bezpečnost pro nižší věkovou skupinu podobná. „Účinnostní data máme ze studií, které nejsou tak velké jako u dospělých, nicméně se ukazuje, že je vyšší než 90 procent u té nižší dávky pro menší děti. Důkazy o bezpečnosti provedeny jsou. Nelze předpokládat jiná rizika, než jaká jsou známá u větších dětí a u dospělých.“
Benefity očkování převyšují nad riziky i u mladších dětí
Dražan by nedoporučil očkovat pouze děti s rizikovými faktory. „Nemůžeme očkovat pouze na základě rizikových faktorů. Všeobecně ve vakcionologii selektivní očkování funguje velmi špatně, nijak nepřispívá kolektivní imunitě. Pokud nebudeme očkovat plošně, tak tady bude hodně nemocných dětí a i vážných případů a dojde určitě i k dětským úmrtím, i když je to velmi vzácné. Není to jako v těch předchozích vlnách, kdy se děti na epidemii moc nepodílely. Teď jsou jednoznačně hnací silou šíření nemoci dětské kolektivy a je potřeba epidemii přibrzdit nebo úplně zastavit.“
Podle něj je na prvním místě vždy ochrana dítěte a pokud by neplatilo, že benefit vakcíny převyšuje potenciální rizika, tak by doporučení k očkování nemohlo padnout. „Největším benefitem je prospěch pro to očkované dítě.“
Dalších výhod je podle něj spousta, od navozování kolektivní imunity, ochrany kontaktů malých dětí nebo umožnění fungování škol. „Všichni bychom měli dělat všechno pro to, aby děti mohly chodit do škol, a očkování je nejefektivnější možností, jak toho dosáhnout,“ konstatoval.
Podle Grubhoffera se dá do určité míry očekávat emotivní debata ohledně očkování mladších dětí. „My se s tím setkáváme každý den i v případě dospělých jedinců. Je potřeba si uvědomit, a pevně doufám, že velká část rodičů toto pochopí, že vakcína typu mRNA, tedy Pfizer a BioNTech, je velmi bezpečnou vakcínou.“
Podle něj bude vakcína pro mladší děti i v Evropě schválena brzy. „Myslím si, že příslušné kroky už jsou v Evropské lékové agentuře podnikány a schválena by mohlo být do konce roku.“
