Před 30 lety byl pražský Palác kultury plný lidových milicionářů a příslušníků SNB. V projevech zaznívala ostrá kritika signatářů petice Několik vět, komunisté navíc spustili propagandu, ve které chartisty a další opoziční skupiny označovali za teroristy i fašisty.
V spnu 1989 pokračovaly také domovní prohlídky i zatýkání. Navíc se blížilo výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy a režim dával najevo, že se při demonstracích nebude bát použití síly. Od jara mimo to mezi lidmi kolovala petice Několik vět, která požadovala propuštění politických vězňů, svobodu shromažďování i médií a vyzývala k obnovení společenské diskuze. Začátkem srpna pod ní bylo už kolem šestnácti tisíc podpisů.
„Je třeba velmi důrazně z tohoto shromáždění říci: Republiku si rozvracet nedáme, nikým, soudružky a soudruzi,“ hřímal v Paláci kultury člen obvodního štábu Lidových milicí v Praze 10 František Studihrad.
Na adresu signatářů Několika vět zaznívají podobná slova jako o dva týdny dříve na Červeném Hrádku. „Paní Zagorové, pana Kemra, Suchého, Lábuse i Kaisera a nakonec i paní Jiráskové bych se chtěl zeptat, zda čirou náhodou nezapomněli, že právě socialistické zřízení jim umožnilo jejich seberealizaci a uměleckou cestu nahoru, tam kde dneska jsou. Jejich příjmy jsou od 110 tisíc ročně k jednomu milionu,“ pokračoval v kritice Studihrad.
Řečníci odsuzovali také Václava Havla. Ten je ve stejný den zadržen Státní bezpečností a tři hodiny kvůli Několika větám vyslýchán. Další den dopoledne je Václav Havel opět předveden – ve chvíli, kdy mířil na oběd se západoněmeckým velvyslancem. V cele zůstává jedenáct hodin.
U dalších představitelů opozičních skupin pak probíhají domovní prohlídky. Zostřený postup proti disidentům je přípravou na výročí 21. srpna. „Roste drzost určitých sil, určitých lidí a my musíme přiměřeně k těmto otázkám reagovat,“ uvedl v projevu k lidovým milicionářům a příslušníkům SNB šéf pražské KSČ Miroslav Štěpán. Velitel lidových milicí Karel Krobat pak pro Rudé právo varoval: „Učíme se zacházet se zbraněmi – pro nejhorší případ.“
Přes rozhodné projevy ale jeden ze soudruhů nehlasoval pro závěrečné odsouzení protisocialistických živlů. „To by mě zajímalo, co to bylo za vola,“ utrousil Miroslav Štěpán v zaplněném „pakulu“.
Propaganda vůči Chartě: „Neštítí se organizovat požáry a vyhrožovat šibenicemi“
V červenci 1989 se na prvním televizním programu v hlavním vysílacím čase objevil pořad Žhář, který Chartu 77 spojoval se sérií požárů továren a vraždou. „Za celou věcí stála jedna organizace – Charta 77,“ zaznělo ve vysílání.
Propaganda vůči Chartě pokračovala i na aktivu Lidových milicí. „Mají plná ústa demokracie, humanismu a přitom se neštítí organizovat požáry a vyhrožovat šibenicemi,“ tvrdil velitel Lidových milicí v Českých energetických závodech Ivan Simanovič.
Představitelé Charty se sice bránili a Generální prokuratuře i do médií zaslali prohlášení: „Jak je možné, že ve státě, (…) kde je takový nadbytek policistů, že příslušníci SNB sledují disidenty téměř na každém kroku, působí několik let organizovaná konspirativní skupina neofašistů (navíc údajně řízená pečlivě sledovanou Chartou 77), aniž by proti ní Bezpečnost jakkoli zasáhla?“ Jenže tuto reakci žádné oficiální médium nezveřejnilo.
