V Praze začíná summit Evropského politického společenství. Ke stolu zasednou lídři 44 zemí

Nahrávám video

Česko během následujících dvou dnů čekají summity lídrů a premiérů evropských zemí. Během čtvrtka se na Hradě sejdou více než čtyři desítky lídrů k prvnímu jednání Evropského politického společenství. V pátek pak na tuto schůzku naváže neformální summit 27 zemí Evropské unie. Lídři by měli jednat o dopadech války na Ukrajině na bezpečnost a ekonomiku či o možném posílení celoevropské spolupráce.

Evropské politické společenství je nová platforma, která zasedá vůbec poprvé. Česko její setkání pořádá po dohodě s předchozí předsednickou zemí - Francií, jejíž prezident Emmanuel Macron inicioval vznik této skupiny pro debaty o spolupráci s mimounijními státy. 

Vedle hlav unijních zemí do Prahy zavítají i další šéfové dvacítky dalších zemí na úrovni premiérů či prezidentů. Mezi nimi například britská premiérka Liz Trussová, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan či lídři balkánských a postsovětských zemí. Pozvánku nedostaly Rusko a Bělorusko.

Ještě před začátkem prvního summitu se premiér Petr Fiala (ODS) setká v Kramářově vile s britskou ministerskou předsedkyní, která do zahraničí zamíří vůbec poprvé ve funkci. Fiala poté přivítá postupně politiky na Prvním nádvoří Pražského hradu a zamíří do Španělského sálu, kde se bude po oba dny odehrávat hlavní dění. „Španělský sál přitom pamatuje jiné vrcholné politické schůzky, například setkání tehdejších prezidentů USA a Ruska v dubnu 2010,“ uvedl zpravodaj ČT Lukáš Mathé.

Po úvodním projevu českého premiéra promluví ke kolegům čtveřice mimounijních vůdců včetně Trussové a na dálku se s nimi spojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Poté politici usednou ke kulatým stolům, u nichž proberou dva okruhy témat. Prvním bude mír a bezpečnost, druhým ekonomika, energie a klima. Ve čtvrtek večer by pak ve Španělském sále měla proběhnout i formální večeře. 

„Nevšední počet zastoupených zemí nabízí mnohé příležitosti pro oficiální dvoustranná setkání. Zkušení diplomaté přitom říkají, že leccos se probere i jednoduše během přestávek v kuloárech,“ podotýká Mathé. Novináři budou mít k dispozici prostor na druhé straně hradního areálu. Pořadatelé jim vyčlenili Míčovnu, Jízdarnu a také zahrady. Zde se odehrají rovněž tiskové konference.

Užší spolupráce se zeměmi mimo EU

„Není to nic jiného, než se zamyslet nad tím, jak by EU i v téhle tíživé situaci, kdy máme válku na Ukrajině, mohla navázat užší spolupráci s celou řadou zemí, ať už je to Velká Británie, Norsko nebo Švýcarsko. Samozřejmě součástí je i Ukrajina nebo Turecko,“ uvedla k setkání europoslankyně Dita Charanzová (za ANO).

Podle ní se vedou na poli Evropského parlamentu různé debaty o tom, co nového může Unie nabídnout například Turecku a podle Charanzové jde i o to, aby Kyjev nevnímal ustavované politické společenství jako náhražku za své případné členství v Unii. 

S tím souhlasí i europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09), který by byl podle svých slov nerad, aby byl tento formát „vějičkou pro země,“ které chtějí reálně vstoupit do EU. „Poprvé se takto potkává 44 zemí a nemáme s tím ještě žádnou zkušenost. Je to snaha zapojit ostatní země, které jsou v sousedství EU, ale nejsou členy a posílit spolupráci,“ uvedl s tím, že smysl akce se ještě ukáže. 

„Bude se asi našlapovata hledat minimální konsensus, jak vlak, který navrhl Emmanuel Macron, rozjet v Praze,“ podotkla také Charanzová s tím, že jde o pokus, jestli jsou země Evropy schopné nalézt společnou řeč. „Myslím, že je dobře, že i Česko hledá nějakou platformu pro dialog například s Velkou Británií, protože je celá řada států v EU, které si vztahy s Británii představují jinak než Česko, které je i historicky chce mít s Británií co nejužší,“ dodala. 

V Praze se setkají i lídři zemí, které mají nevyřešené spory či přímo otevřené konflikty - Arménie a Ázerbájdžánu, Řecka a Kypru s Tureckem či Srbska a Kosova. Podle unijních činitelů by mohla být bilaterální či vícestranná setkání navazující na kulaté stoly příležitostí k otevření některých sporných otázek. 

„Žádná deklarace, žádné formální závěry, žádné papíry. Toto má být naopak neformální, ale o to důvěrnější a otevřenější debata,“ uvedl tento týden vysoce postavený český diplomat obeznámený přípravou summitu.Konkrétní společný závěr tak EPS mít nebude. Lídři by se měli shodnout pouze na dějišti příštího jednání – zatím je navržena moldavská metropole Kišiněv. 

Neformální summit bude řešit energie

V pátek v Praze na celoevropské diplomatické setkání naváže neformální summit Evropské rady. Jde o vrcholnou akci českého předsednictví a hostitelem je rovněž český premiér. V tomto případě se ve Španělském sále Pražského hradu setkají „už jen“ šéfové 27 unijních zemí.

Očekává se, že i tato schůzka bude bez společného prohlášení, ačkoli předseda Evropské rady Charles Michel původně návrh deklarace připravil, státy vedené českým předsednictvím chtěly zachovat neformální charakter jednání. 

„Tato část je z pohledu občanů v tuto chvíli daleko důležitější,“ podotkla europoslankyně Charanzová. Summit lídrů se koná vždy během předsednictví v dané zemi, která předsedá. Diplomaté očekávají, že vedle debaty o další vojenské a finanční pomoci Ukrajině budou ústředním tématem summitu nové krizové zásahy na energetickém trhu.

„Nejdůležitější v tuhle chvíli je, co dělat s trhem s energiemi. Už jsme přijali nějaké kroky, jak zmírnit narůstající ceny, stále ve vzduchu visí otázka zastropování ceny dováženého plynu a to, jestli oddělit ceny plynu od ceny elektřiny a jak nastavit trh do budoucna,“ podotýká Charanzová s tím, že jestliže se lídři na něčem shodnou, tak je zde politická vůle něco řešit. Podle svých slov doufá, že summit přinese i jasný český postoj, který pomůže v řešení krize. 

Členské země jsou sice zajedno, že minulý týden schválené daně z mimořádných zisků energetických či ropných firem nestačí a při krocení vysokých cen energií je potřeba jít dál, neshodují se však na receptech.

Dva týdny po pražském summitu se lídři také sejdou v Bruselu k formálnímu jednání na podobná témata, a toto setkání již závazné závěry přijme. Michel i proto vyznění pražské schůzky shrne pouze do vlastního prohlášení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Američan, u kterého bylo podezření na ebolu, opustil Bulovku. Je zdravý

Během 21 dní trvající karantény se mu stýskalo po rodině, ale jinak americký pediatr a internista Patrick LaRochelle svou situaci zvládal. Cítil, že bude zdravý. Fakultní nemocnice Bulovka ho v půlce května přijala kvůli podezření na nákazu ebolou, ale žádné příznaky se u něj neprokázaly. Lékař je již na cestě do Spojených států amerických. Krátce před propuštěním s ním mluvila redaktorka ČT Denisa Čížková.
před 14 mminutami

V půjčovnách zbývají poslední karavany. Lidé si připlácí za pohodlí

Půjčovny obytných aut a karavanů zažívají před začátkem prázdnin velký nápor zákazníků. Lidé, kteří plánovali vyrazit na rodinnou dovolenou v červenci a teprve nyní začínají hledat vůz, už u řady firem neuspějí. Oslovení provozovatelé hlásí na první prázdninový měsíc téměř stoprocentní obsazenost, termíny podle nich zmizely už během zimy. Půjčovny navíc sledují, že si Češi připlácejí za luxus a prostor.
před 1 hhodinou

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
12:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Koalici jde jen o zrušení poplatků, říká Okamura. Podle Talíře chce vláda na ČT a ČRo páku

Vládní koalice v úterý oznámila, že v pondělí bude kabinet projednávat zákon, který ruší televizní a rozhlasové poplatky. Podle předsedy Poslanecké sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury jde koalici čistě právě o zrušení poplatků. „Nic jiného v tom nehledejte. Nic jiného naším záměrem opravdu není,“ zdůraznil. Předseda sněmovního mediálního výboru z opoziční KDU-ČSL František Talíř se ale domnívá, že kabinet chce mít páku, jak na média veřejné služby tlačit.
před 2 hhodinami

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 7 hhodinami

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 8 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami
Načítání...