Spojenectví Pirátů a STAN si udrželo první místo i v květnovém volebním modelu agentury Kantar CZ, na druhém místě zůstala koalice Spolu, kterou tvoří ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, a za ní se umístilo hnutí ANO. Pokud by však strany usilovaly o voliče samostatně, v takovém modelu náleží vládnímu ANO prvenství. Nejvýraznější nárůst zaznamenala Přísaha Roberta Šlachty, která se v modelu zařadila mezi strany kolem pětiprocentní hranice. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracoval Kantar CZ pro Českou televizi.
Jelikož se v současnosti počítá s tím, že některé strany budou kandidovat v podzimních volbách v koalici, tak připravuje agentura model pro tuto variantu, ovšem dále nabízí i model sledující podporu jednotlivých politických subjektů.
V tom prvním případě si poslední měsíce drží vedení koalice Pirátů a STAN a stejně je tomu i podle květnových dat. Toto spojenectví by získalo 26 procent, což je o jeden procentní bod méně než před měsícem.
Koalice Spolu by si připsala 21,5 procenta, tedy stejně jako v dubnu, a udržela by si druhé místo. Třetí by skončilo hnutí ANO s dvaceti procenty, meziměsíčně jeden procentní bod ztratilo. Ze statistického hlediska jsou ale podle autorů výzkumu síly vládního hnutí a opoziční trojkoalice nyní vyrovnané.
SPD má v tomto modelu deset procent, oproti dubnu o dva procentní body méně. Komunisté by měli 5,5 procenta. Na pětiprocentní hranici, kterou musí strany překročit, aby se dostaly do sněmovny, se v modelu nově vyhoupla Přísaha Roberta Šlachty. Toto hnutí sbírá voliče především v řadách ANO, SPD a mezi nevoliči a částečně i mezi Piráty.
Se čtyřmi procenty je v modelu koalice Trikolóra, Svobodní, Soukromníci – nutno dodat, že toto uskupení na konci května oznámilo, že bude kandidovat jako jedna volební strana.
Sociální demokracie by měla tři procenta a Zelení dvě procenta, další strany by měly méně.
Bez soupeřů sdružených v koalicích by ANO bylo první
V modelu pro jednotlivé strany si první příčku udrželo hnutí ANO s 19 procenty, ovšem jde o nejnižší hodnotu od začátku měření, tedy od února 2014. Podle autorů výzkumu je nicméně zjištěná výše podpory ze statistického hlediska srovnatelná s dubnovým modelem, a propad hnutí ANO se tak spíše zastavil.
Druzí by skončili Piráti s 16,5 procenta, což je o 2,5 bodu méně než před měsícem. Tento propad už podle autorů průzkumu statisticky významný je a Piráti podle posledních modelů své příznivce spíše ztrácejí.
O třetí místo by se v květnu dělily STAN a ODS, shodně s 11,5 procenta. Na deseti procentech by byla SPD, 6,5 procenta by měla TOP 09 a KSČM pět procent. Přísaha Roberta Šlachty má v této variantě modelu 4,5 procenta, za ní jsou lidovci se čtyřmi procenty a sociální demokracie se třemi. Samotná Trikolóra by měla 2,5 procenta a Zelení by byli na dvou procentech.
Souhrnná analýza voličů za poslední tři vlny podle Kantaru ukazuje, že nejpevnější jádro má stále ANO, kde „nalezneme významnou část podporovatelů, kteří o žádné další straně neuvažují, konkrétně 76 procent z jeho voličů“. V posledních měsících pak podle agentury dochází k výraznému posilování voličských jader také mezi několika opozičními stranami – u ODS, Pirátů, STAN (od podzimu na dvojnásobek) nebo TOP 09. Nejčastěji zvažovanou stranou mezi voliči jiných subjektů jsou Starostové.
ZPRÁVA KE STAŽENÍ: 70. vlna průzkumu Trendy Česka – volební model
- Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost KANTAR CZ, s. r. o. Sběr dat probíhal ve dnech 10. 5. až 28. 5. 2021 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště).
- Do volebního modelu pro jednotlivé strany vstoupilo 951 respondentů. Jedná se o respondenty, kteří nevylučují svou účast ve volbách a nepovažují za pravděpodobné, že volbu své preferované strany změní. Statistická chyba tohoto volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/- 1,1 (u stran s nízkým ziskem) až 3,0 (u stran s vysokým ziskem) procentního bodu.
- Do volebního modelu počítajícího s koalicemi vstoupilo 919 respondentů. Jedná se o respondenty, kteří nevylučují svou účast ve volbách a nepovažují za pravděpodobné, že volbu své preferované strany změní. Statistická chyba tohoto volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/- 1,1 (u stran s nízkým ziskem) až 3,4 (u stran s vysokým ziskem) procentního bodu.
