Nemocí od klíšťat v Česku loni opět přibylo. Lymskou boreliózou se nakazilo 4031 lidí, klíšťovou encefalitidou 670. Potvrzují to údaje Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Případů lymeské boreliózy bylo nejvíce za pět let. Důvodem byla mimořádně dlouhá sezona, po kterou byla klíšťata aktivní.
Vysokou aktivitu klíšťat v roce 2024 potvrdila České televizi vedoucí Národní referenční laboratoře pro lymskou boreliózu Kateřina Kybicová. V případě boreliózy stoupl počet hlášených onemocnění z 3268 v roce 2023 na 4031 v roce 2024. Jedná se zároveň o největší číslo za posledních pět let. Nejvyšší počet případů evidovali hygienici v Kraji Vysočina a ve Středočeském kraji. Nejvíc případů encefalitidy pak evidují v Jihočeském kraji.
Podle odborníků byla jedním z důvodů nárůstu i mimořádně prodloužená aktivita klíšťat. „I samotná sezona, kdy se lidé mohli klíšťaty infikovat, se prodloužila. Začala již v únoru, přičemž od března šel výskyt klíšťat exponenciálně nahoru. S příchodem sušších měsíců července a srpna pak jejich množství opadlo,“ uvedla Kybicová. Projekt Klíšťata ve městě zaznamenal infikovaná klíšťata až do listopadu. Loňský rok proto Kybicová označila za takzvaný klíštěcí.
Prodloužená aktivita klíšťat tak vedla i k nárůstu počtu onemocnění, která přenášejí. Že i borelióza je běh na dlouhou trať s poměrně náročnou léčbou, potvrdila České televizi Lucie, matka desetileté dívky z východních Čech: „Dcera měla v červnu flek na lýtku. Takový ten typický, bílý s červeným okrajem. Doktor zhodnotil, že to vypadá jako borelióza a odebral jí krev,“ vylíčila. Po dvou týdnech čekání se borelióza potvrdila a následovala čtyřtýdenní léčba antibiotiky. Očkování proti tomuto onemocnění stále neexistuje.
Zaječí nemoc
Klíšťata mohou na člověka přenést i další onemocnění. „Byl to například případ malého dítěte s takzvanou tularémií (známé také jako zaječí nemoc), kde šlo pravděpodobně o nakažení skrze infikované klíště. I přesto, že v České republice nejsou tyto případy tolik sledované, jsou poměrně časté,“ upřesnila Kybicová.
U klíšťové encefalitidy stoupl podle dat hygienických stanic zaslaných SZÚ počet případů z 514 v roce 2023 na loňských 670. Česko patří k zemím s nejvyšším výskytem encefalitidy v Evropě. „Důvodem je výskyt nakažených klíšťat na celém území ČR i fakt, že naše klimatické a teplotní podmínky jsou ideální pro jejich život,“ uvedla mluvčí ústavu Štěpánka Čechová.
Proti onemocnění je možné se nechat očkovat. Proočkovanost je však v Česku v porovnání s jinými evropskými zeměmi nízká, podle SZÚ se pohybuje kolem 37 procent. „Pro srovnání, sousední Rakousko má proočkovanost přesahující 80 procent a také několikanásobně nižší čísla infikovaných,“ vysvětluje Čechová. Mírně podle ní zvýšila zájem veřejnosti vakcína v rámci zdravotního pojištění pro lidi starší 50 let.
První fáze encefalitidy připomíná lehkou chřipku
V první fázi příznaky nemoci podle SZÚ připomínají spíše lehkou chřipku. Druhá fáze nemoci se už projevuje silnými bolestmi hlavy doprovázenými horečkou. Může se dostavit také nevolnost a zvracení. Asi u čtvrtiny pacientů dochází ke vzniku trvalých následků, jako je obrna končetin nebo chronické bolesti hlavy.
Odborníci se proto shodují, že po pobytu v přírodě je zásadní prohlídka celého těla a co možná nejrychlejší odstranění přisátého klíštěte. Chránit mohou také repelenty, vhodný oděv a obuv. Několik laboratoří naskrz Českou republikou pak nabízí i otestování nalezeného klíštěte.
Pro předpověď aktivity klíšťat si lidé mohou od května 2023 stáhnout i takzvanou Klíšťapku. Aplikace nabízí přesnější předpověď aktivity klíšťat, která se odvíjí nejen od teplot vzduchu, ale také na základě dat z provedeného sběru klíšťat. „Dohromady s projektem Klíšťata ve městě chystáme spustit novou verzi této aplikace na jaře, která by měla být především rozšířená o městské části,“ dodala Kybicová.
