V Česku chybí některé léky, hlavně antibiotika. Nedostatek léčiv postihuje celou Evropu

Nahrávám video

V českých lékárnách chybí některé běžné léky, například antibiotika či léky na srážení horečky u dětí. Počty přerušených a ukončených dodávek léků zveřejňované na stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) naznačují, že výpadků v poslední době přibylo. Podle odborníků je důvodů celá řada, řešení jsou ale obtížná.

Nedostatek některých léčiv se podle ředitelky SÚKL Ireny Storové týká celého evropského trhu. V českých lékárnách v tuto dobu chybí zejména antibiotické oční kapky nebo sirupy a čípky pro děti s obsahem ibuprofenu. Chybí také některá oční antiseptika ve formě kapek nebo mastí, léky na uvolnění svalů, penicilin v tabletách a některé další léky. 

„V tuto chvíli opravdu nejsou k sehnání v celé České republice a mám informaci i od známých lékárníků z Německa, že ani v Německu nejsou,“ potvrzuje situaci viceprezident České lékárnické komory Martin Kopecký. 

Stále častěji chybí v lékárnách i medikamenty, které nejdou nahradit jinými léky ze stejné skupiny. „Momentálně řešíme nedostatek léku na alergii pro děti, který vůbec není a nahrazuje se špatně. Problém pak musíme řešit i s lékařem, který musí předepsat jinou účinnou látku a změnit dítěti celou léčbu,“ upřesňuje Veronika Fojtíková, vedoucí lékárny BENU v Plzni. 

Když zavřou přístav

Příčin současného nedostatku je řada. Podle SÚKL je nejčastější důvod výpadek ve výrobě a zpoždění dodávek, někdy také zvýšená poptávka. „Na vině je také koncentrace výroby v několika závodech na světě. V okamžiku, kdy dojde k výrobnímu problému, třeba je chyba ve výrobní šarži a musí se znehodnotit, nastane výpadek v lécích po celé Evropě,“ říká prezident České lékárnické komory Aleš Krebs.

„Pokud je výpadek jednoho léku v dané skupině léčiv, nastane dominový efekt v důsledku větší spotřeby, takže i ostatní léky z této skupiny vypadávají z trhu,“ dodává. 

Lékárnická komora akcentuje, že je třeba zajistit v této oblasti evropskou soběstačnost. „Mnoho léků nebo pomocných látek se vyrábí v Číně a Indii. V Evropě potom tyto léky chybí jen z toho důvodu, že se třeba v Číně zavře přístav,“ upřesňuje Martin Kopecký.

Na vině je i pandemie covidu

Jedním z největších problémů je v tuto chvíli nedostatek penicilinu, či přesněji antibiotik s obsahem fenoxymethylpenicilinu v tabletové formě. Dodávky by měly být obnoveny příští týden, jak potvrzuje také náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. „Vzhledem k tomu, že výpadek byl celoevropský, se může stát, že dodávky nebudou v tak plynulé podobě, jak bychom si přáli,“ doplňuje.

Některé země podle něj přistoupily k restrikcím směřovaným jak na dodavatele, tak na lékárníky, kteří si tak musí dělat větší zásoby některých léčiv. České ministerstvo zdravotnictví se podobnou myšlenkou zabývá také. 

Podle výkonného ředitele České asociace farmaceutických firem Filipa Vrubela jsou zatím výpadky v řádu maximálně jednoho a půl procenta z celkově dostupných léčiv. „Přesto, že se výpadky v čase vyvíjejí a je určitý nárůst oproti předchozím letům, odpovídá to tomu, jak jsou globální dodavatelské řetězce stále ještě narušeny kvůli pandemii covidu-19,“ tvrdí. 

Mizí nejen léky, ale i lékárny

Ubývá také lékáren. V roce 2014 jich SÚKL evidoval 2601, v roce 2021 jich bylo 2476. Mizí často z menších obcí a nové naopak vznikají na lukrativních místech, kde už jiná lékárna funguje. Té pak konkurují.  Někteří lékárníci proto navrhují stanovení geografických pravidel.

Ministerstvo zdravotnictví se k podobným návrhům staví zdrženlivě, nemuselo by to podle něj vést k zamýšlenému výsledku. 

„Může to souviset s podfinancováním lékárenské péče,“ vysvětluje Krebs. „Objem financí, které jdou do léků na recept, se za posledních patnáct let prakticky nezměnil, zvýšil se oproti ostatním segmentům minimálně,“ říká. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěRusko představuje pro evropské země největší hrozbu, prohlásil Koudelka

Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka na bezpečnostní konferenci ve sněmovně upozornil, že Rusko představuje pro evropské země největší hrozbu. Nemyslí si, že by v tuzemsku hrozil masivní útok ze strany Moskvy jako na Ukrajině. Na konferenci by měl vystoupit i náčelník generálního štábu Karel Řehka.
09:11Aktualizovánopřed 4 mminutami

NKÚ: Peníze na covidové zotavení nemocnice využily z části neúčelně

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.
před 26 mminutami

Koaliční rada projedná návrh zákona o veřejnoprávních médiích

Koaliční rada by se měla vpodvečer zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby. K návrhu ministerstva kultury přišlo přes tři sta připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev. Po dohodě v koalici předlohu dostane k projednání vláda. Podle dřívějších informací premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla vzniknout pracovní skupina za účasti generálních ředitelů obou veřejnoprávních institucí.
před 42 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali i spor o nového náčelníka armády

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.
před 1 hhodinou

VideoVážně nemocní často zůstávají bez podpory. Pomáhají neziskové organizace

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.
před 1 hhodinou

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 2 hhodinami

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 3 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 3 hhodinami
Načítání...