Prezident Petr Pavel v pondělí při své první návštěvě Ústavního soudu (ÚS) v Brně ocenil dvacetiletou práci končícího předsedy Pavla Rychetského. Soud je díky němu institucí s vysokým kreditem, řekl Pavel novinářům. Prezident věří, že designovaný předseda Josef Baxa na Rychetského dobře naváže. Pavel také navštívil v Brně Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud.
Rychetský uvedl, že Pavel má zatím při nominacích ústavních soudců šťastnou ruku, vybírá je s vědomím odpovědnosti. Soudce musí nejen chránit ústavu, ale také občany před veřejnou mocí, která má občas tendence do jejich práv a svobod zasahovat, řekl Rychetský. Jako příklad zmínil období pandemie koronaviru. Baxa doufá, že soud pod jeho vedením obstojí i před budoucími výzvami, pro které ještě neexistuje judikatura z dřívějška.
Prezident minulý týden v pátek Baxu jmenoval předsedou s platností od úterý tohoto týdne, plynule tedy ve funkci naváže na Rychetského, který končí v pondělí. Pavel postupně jmenoval také dva místopředsedy soudu, a to dosluhujícího soudce Vojtěcha Šimíčka a nově příchozí Kateřinu Ronovskou.
Personální proměna
ÚS je nyní uprostřed personální proměny. Rodí se jeho čtvrtá sestava v historii samostatného Česka, každou z nich formoval jiný prezident. Soud letos posílil nejprve vysokoškolský pedagog Jan Svatoň, poslední Zemanův nominant. Pavel poté navrhl soudce Baxu a Danielu Zemanovou a také ústavního právníka Jana Wintra. S nominacemi uspěl v Senátu, stejně jako později, když navrhl profesorku brněnské právnické fakulty Ronovskou a soudce Veroniku Křesťanovou s Robertem Fremrem, bývalým místopředsedou Mezinárodního trestního soudu. Fremra ale prozatím Pavel ústavním soudcem nejmenuje kvůli novým informacím o jeho působení v předlistopadové trestní justici.
Ústavních soudců zůstane po pondělku třináct z patnácti, kromě Rychetského končí také Ludvík David. Poté, co Pavel v úterý jmenuje Křesťanovou, jich bude čtrnáct. V listopadu končí Radovan Suchánek, příští rok další tři soudci.
Zatím poslední hlavou státu, která navštívila český ÚS, byla v březnu 2020 slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Účastnila se tehdy slavnostního shromáždění ke 100. výročí československé ústavní listiny. Miloš Zeman, Pavlův předchůdce na Pražském hradě, byl hostem na ÚS v letech 2013 a 2015.
Pavlova návštěva Brna měla čistě justiční program, a to zejména s ohledem na pokračující personální přestavbu Ústavního soudu. „Přistupuji k tomu s maximální odpovědností, jsem si vědom toho, jakou roli hraje ÚS, ale také Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud v našem právním systému,“ řekl prezident.
Po dopolední návštěvě Ústavního soudu se Pavel pěšky vydal na nedaleký Nejvyšší správní soud, kde ho přivítali předseda Karel Šimka a místopředsedkyně Barbara Pořízková, setkal se i s členy soudu. „Zajímal se také o to, a tam já ho naprosto chápu, abychom zrychlili a zjednodušili tu část legislativy a povolacích procesů, které se týkají infrastrukturních staveb,“ doplnil Šimka.
Nakonec dorazil Pavel na Nejvyšší soud, kde na něj čekal jeho předseda Petr Angyalossy, se kterým se bavili například o postavení a pravomocích české justice.
Ústavní soud v posledních letech přidal na tempu. Pokud jeho členové rozhodují o podstatě sporu, trvá to průměrně necelých osm měsíců. Během tří let zrychlili o víc než sto dnů. Přesto jim stále leží na stole například několik návrhů na zrušení části zákona, které dostali už před dvěma lety.
Na minimum zredukoval starší případy Nejvyšší soud. Aktuálně má nejmíň nevyřízených případů za poslední dekádu. Trestní dovolání průměrně vyřizuje do dvou měsíců, civilní do půl roku. U Nejvyššího správního soudu se průměrná délka dostala na historické maximum 355 dnů – částečně proto, že i tato instance uzavřela víc spisů staršího data. Množství nedokončených věcí začalo loni poprvé po sedmi letech klesat.
