Namísto psaní testů na počítači vyžaduje Vysoká škola chemicko-technologická v Praze po svých studentech, aby se vrátili k tužce a papíru. Je to součást boje školy proti podvádění za pomocí umělé inteligence, neboť studenti některých předmětů až polovinu testů zfalšovali pomocí AI. S podobnými problémy se potýkají i další české univerzity. Namísto psaných zkoušek proto pro nový akademický rok zavedou třeba častější ústní testování. Nové prohřešky studentů souvisejí s rozmachem ChatGPT – počítačového jazykového modulu schopného vypracovat text na jakékoli téma.
Hanka Pavelková měla před začátkem zimního semestru plné ruce práce. Písemné úkoly, které dřív studenti na Ústavu ekonomiky a managementu VŠCHT odevzdávali on-line, nahradily ústní zkoušky a testy psané klasickou metodou – tužkou na papíře. „V zimě jsme měli poradu, jak předejít tomu, aby studenti při zkouškách podváděli. Tehdy totiž každý druhý test nenapsal dotyčný student, ale umělá inteligence,“ říká.
Umělá inteligence mění zaběhlé zvyklosti i u státnic. Zatímco dřív byla na řadě škol obhajoba závěrečné práce spíš formalita, teď musí studenti prokázat, že látku, o které ve své závěrečné práci psali, do hloubky ovládají. Za podvádění jim může hrozit i podmínečné vyloučení. Jak ale říká Pavelková z VŠCHT, zatím jde hlavně o podvádění při testech nebo esejích, což škola řeší individuálně, většinou ústní dohodou.
To potvrzuje i Tomáš Kačer z Katedry anglistiky a amerikanistiky Masarykovy univerzity v Brně. „Studenti jsou v drtivé většině případů potrestáni pouze tím, že se jim práce vrátí k přepsání. Do budoucna s tím budeme mnohem víc pracovat, protože našeho oboru se plagiátorství s využitím AI týká enormně,“ uvádí.
Podle Jana Hornáta z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze školy zatím při udílení trestů tápou, protože chybí potřebná doporučení, o která by se mohly opřít. „Před několika měsíci mi student odevzdal práci, která byla o poznání lepší než ty, které do té doby napsal. Antiplagiátorský systém pak ukazoval stoprocentní shodu s textem vygenerovaným umělou inteligencí. Tehdy jsme to vyřešili dohodou. Neměli jsme totiž žádné směrnice na to, jak případ řešit,“ ozřejmuje.
Další odhalený případ už ale Hornát poslal na disciplinární komisi. Ta zasedne na začátku října. Podle jejího člena Jana Vášky je teď důležité najít precedent.
Ve prospěch studentů
V tom, že je potřeba přístup k používání AI sjednotit, se vysoké školy shodují. Zároveň hledají cestu, jak umělou inteligenci využít také ve prospěch studentů. I proto na jaře vznikla meziuniverzitní pracovní skupina, která se snaží do vysokého školství přinést i větší koncepční změny.
„Plagiátorství je jedna věc, ale nezapomínejme, že AI přináší i spoustu příležitostí,“ říká Lukáš Kačena, zakladatel neziskové organizace Prague AI. Spolu s kolegy z Prahy, Brna, Olomouce nebo Ústí se snaží přijít na to, jak prospěšně a efektivně využít AI při výuce. „Vysoké školy se už shodly, že zákaz není cesta. To byl důležitý první krok,“ podotýká.
Stejně pozitivně vnímá použití AI na školách i Kačer. Masarykova univerzita byla ostatně první, která se tématem AI na vysokých školách začala zabývat. „Chystáme workshopy a on-line semináře pro vyučující i studenty. Jednoznačně chceme využít AI ve výuce,“ plánuje. S tím souhlasí i všechny oslovené univerzity. Také Pavelková dodává, že AI její studenti milují. „Jen je třeba je naučit, že skrz podvody cesta nevede,“ uzavírá.
