„Tak jsme to rozjeli a už nikdy nepřestaneme,“ vzpomínal Šámal na start ČT24

Nahrávám video

Stanice ČT24, která spustila své vysílání 2. května 2005, vyžadovala, aby se její zaměstnanci naučili novým metodám a novému rytmu práce, přiblížil bývalý ředitel zpravodajství ČT24 Zdeněk Šámal. Zpravodajství je podle něj „umění možného“. Vývoj technologií následně umožnil, aby stanice rozšířila svůj obsah, například o takzvané breaking news přenášené z různých koutů světa, sdělil ředitel divize Zpravodajství a publicistika ČT Petr Mrzena v pořadu 90' ČT24, který moderovala Klára Radilová.

„Pořád si vzpomínám na větu, kterou za mě dořekl můj tehdejší šéfredaktor a kamarád Michal Petrov – jeden z lidí, bez kterých by ČT24 nevznikla. Přišel jsem za ním, podali jsme si ruku a řekl jsem: ‚Tak jsme to rozjeli.‘ Odpověděl: ‚A už nikdy nepřestaneme,‘“ vzpomínal Šámal na start ČT24.

O spuštění stanice ČT24 nikdy nepochyboval. „S odstupem dvaceti let by člověk spoustu věcí dělal jinak, volil by jiné postupy, třeba i jiné programové schéma. Ale ve zpravodajství byl vždycky život umění možného, takže jsme dělali to, o čem jsme byli přesvědčeni, že je to nejlepší, co můžeme udělat,“ dodal.

Při vzniku zpravodajské televize jsou podle Šámala nutné technologie, lidé, je ale potřeba také přesvědčit publikum, že stanice je potřeba. „Lidé se musí naučit novému rytmu a režimu. Učí se to i management zpravodajství,“ poznamenal.

„Spuštění ČT24 dalo velkou šanci lidem, kteří chtěli pracovat, kteří měli rádi řemeslo a kteří byli ochotni mu i něco obětovat. Myslím, že to zároveň byla ohromná škola. Člověk se za rok takového vysílání naučil možná víc, než třeba za pět let běžného vysílání,“ přiblížil Mrzena, který byl v dané době členem reportérského týmu zpravodajské stanice.

Vývoj zpravodajské stanice

V současné době sociálních sítí má podle Šámala stanice ČT24 k dispozici kvalifikovaný personál, know-how i potřebné vybavení, aby mohla dále fungovat. „Máte ještě jednu věc, která z vás bude dělat médium první volby, a to je důvěryhodnost,“ zdůraznil.

„Myslím, že je důležité připomínat, že Česká televize a její zpravodajství velmi dbá na to, aby vysílalo informace, které jsou ověřené. Je to něco, na čem si zakládáme. Často i v redakci hovoříme o tom, že nemusíme být první, stačí když budeme poctiví a pravdiví,“ řekl Mrzena.

Podle něj se na ČT24 lze spolehnout a pracuje v ní velká skupina profesionálních novinářů i lidí, kteří stojí za kamerami, v produkci a na dalších místech. „Máme lidi, kteří po léta přinášejí velké množství materiálů, které ilustrují, jak vypadá život v různých koutech republiky, a často zajíždějí na místa, kam se člověk běžně nedostane,“ připomněl Mrzena. Vyzdvihl, že technologický pokrok během uplynulých dvaceti let umožnil rozvoj obsahu zpravodajské stanice.

„Dnes je ČT24 charakteristická svým vysíláním takzvaných breaking news. Asi každý divák, který kdy sledoval vysílání ČT24, zná ten žlutý mód, ve kterém se vysílají okamžité události – skoro si troufnu říct z jakékoliv části světa. To bez vyspělé techniky a technologie možné opravdu není,“ řekl Mrzena. „Jsme schopni být na mnoha místech živě a sledovat vývoj událostí s diváky on-line jedna ku jedné.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu

Společnost ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
před 12 mminutami

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 27 mminutami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 2 hhodinami

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 3 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 6 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 9 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...