Svůj Vítězný únor stvrdili komunisté zbitím studentů. Podpořit Beneše už nesměli

Studentský pochod proti komunismu nedošel tam, kam mířil. Zastavili ho policisté věrní komunistické straně, účastníky zbili a rozehnali. Nebyl listopad 1989, ale únor 1948. Studentský pochod, který byl posledním vzepětím nekomunisticky smýšlejících lidí, si nyní připomínají pamětníci spolu se skupinou senátorů, ale i současnými studenty a rektory některých vysokých škol. Sešli se v Nerudově ulici, kde studentský protest před 69 lety předčasně skončil.

V pražské Nerudově ulici jako by se 69 let od komunistického převratu vznášel duch amerického filozofa George Santayany. Citát z jeho Života rozumu, podle kterého „ti, kteří nepoznali svoji minulost, jsou odsouzeni k tomu, aby si ji zopakovali“, jako by parafrázoval každý řečník, který vystoupil, aby připomněl neblahé události 25. února 1948.

„Dějiny mají tendenci navracet se k turbulencím, které již jedna generace zažila a ta další na ně zapomněla. Ano, opět zapomínáme, ne my, kteří jsme se přišli dát hold obětem komunismu, ale celá česká společnost. Jako by demokracie a svoboda zároveň byly něco samozřejmého a zároveň něco zbytečného, co brzdí rozhodování a akceschopnost,“ řekl v úvodním projevu historik a senátor Tomáš Grulich (ODS).

Podobně smýšlí i zástupce vlády, kterým byl na pietním aktu ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). „Únor 48 je důležité si připomínat. Patří mezi velmi smutná data naší moderní historie. Začala čtyřicetiletá diktatura komunistické strany, která zdevastovala tehdejší Československo – nejenom ekonomicky, ale především morálně,“ podotkl.

Pamětní deska v Nerudově ulici připomíná rozehnání studentského pochodu v roce 1948
Zdroj: ČT24

Za samotné účastníky pochodu z roku 1948, které dnes sdružuje Pražský akademický klub 48, pak promluvil jeho předseda Jaroslav Müller. Připomněl, že studenti byli jedinou skupinou, která se komunistické snaze převzít všechnu moc ve státě otevřeně postavili. Na Hrad se jich vypravilo až sedm tisíc, mnozí potom čelili represím.

„Proti policii ovládané již tenkrát Komunistickou stranou Československa, proti policii s puškami a ostrou municí neměli šanci, že projdou na Pražský hrad podpořit prezidenta Beneše. Nepomohla dvakrát zpívaná československá státní hymna. Nepomohlo potom, když je policie začala bít, ani skandování hesla: 17. listopad. Studenti a studentky byli surově zbiti a pochod za svobodu a demokracii rozehnán,“ shrnul Jaroslav Müller. 

Nedostali jsme se k panu prezidentovi, tady jsme byli zastaveni a tím to skončilo. Jak jsme potom utíkali dolů, to je jeden z nejhorších momentů mého života.
Vladimír Adámek
účastník pochodu na podporu prezidenta Beneše

Studentská akce na podporu demokratických sil a prezidenta Edvarda Beneše to byla během únorové krize již druhá. Oproti předchozímu pochodu však tento již nedošel. Komunistický režim se tak vlastně uvedl tímtéž, co zahájilo jeho pád – rozehnáním studentského pochodu. Účastníci piety po 69 letech jejich pochod symbolicky dokončili. Po projevech v Nerudově ulici se totiž ještě přesunuli na Hradčanské náměstí, kde položili květiny k soše Tomáše Garrigua Masaryka.

Převrat v mezích zákona? Jen pověst

I když byl 25. únor jen vyvrcholením delší politické krize, přičemž například zatýkání představitelů nekomunistických stran začalo již dříve stejně jako vyzbrojování závodních (tehdy ještě ne lidových) milicí, bez něj by se historie ubírala docela jinou cestou. Komunisté by se možná moci stejně chopili, nedokázali by však vytvořit dodnes žijící mýtus o tom, že v únoru 1948 ve skutečnosti nešlo o nezákonný převrat, nýbrž o převzetí moci v mezích ústavy.

Nahrávám video

Jak přitom připomněl historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů, ve skutečnosti tomu tak nebylo. Když Edvard Beneš přijal demisi a přistoupil na Gottwaldův požadavek, aby jeho vláda pokračovala dál, jen byla doplněna, ústavu pošlapal. Původně totiž sice 20. února podali demisi pouze ministři tří stran – totiž Československé strany národně socialistické, Československé strany lidové a Demokratické strany – kteří představovali menšinu kabinetu, jenomže 25. února ráno k nim přibyly ještě dvě demise sociálnědemokratických ministrů.

„Tím zvýšili počet na 14, což byla nadpoloviční většina. Takže reálně měl Edvard Beneš na základě demisí vypsat nové volby,“ poukázal Petr Blažek.

Nahrávám video

Historik ale připustil, že úspěšný pokus o zastavení komunistů nebyl v Československu v roce 1948 příliš pravděpodobný. Sověti již měli plně pod kontrolou Polsko i Maďarsko a myšlenka Československa jako demokratické země, která přitom dobře vychází s Moskvou, mohla přežít jen tak dlouho, jak dlouho si komunisté zachovávali v takovém systému výsadní postavení. Protože ale vše ukazovalo, že po volbách, které měly v roce 1948 proběhnout, KSČ výrazně oslabí, byly kostky vrženy a ani Ústavní listina Československé republiky již nemohla běh dějin zastavit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 44 mminutami

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 1 hhodinou

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 1 hhodinou

Vláda projedná podmínky pro humanitární dávky i novelu o elektronizaci školství

Změny v poskytování humanitární dávky pro držitele takzvané dočasné ochrany projedná na svém zasedání vláda. Podle ministerstva vnitra má novela měnící sedm předpisů zvýšit bezpečnost ČR díky posílení nástrojů k řízení migračních toků a úpravou podmínek pobytu cizinců v Česku. Na programu je i předpis, který má podle ministerstva školství zajistit rozvoj elektronizace školství. Koaliční rada by se měla zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby.
před 2 hhodinami

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 11 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 11 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 12 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 13 hhodinami
Načítání...