Ovocnáři po celé zemi se obávají o letošní úrodu. Hrozí, že ranní mrazy, při kterých teplota klesala tento týden až k minus devíti stupňům, poničí třešně, meruňky i víno. Pěstitelé se proto snaží stromy chránit, jak to jen jde: třeba zapalováním parafínových svící a kouřovými clonami v sadech.
Ranní mráz může ovocnářům způsobit škody za miliony. Jen v letech 2016 a 2017 se škody vyšplhaly téměř na půl miliardy korun, pěstitelé ale dostali kompenzaci od ministerstva zemědělství jen pětinovou. I proto jsou letos opatrní.
„Stačí jedna noc a celoroční práce je zničená,“ potvrzuje pěstitel jahod z Vraňan Milan Hanč. Předloni mu mráz spálil úrodu za miliony.
Budoucí úrodu teď chrání bílou textilií za 600 tisíc korun, pod kterou schová asi polovinu rostlin. „V pět hodin ráno tady máme na teploměru minus pět stupňů Celsia, teplota neustále kolísá. Jaká bude škoda, to uvidíme odpoledne,“ popisuje Hanč.
Rostliny kontroluje až ve chvíli, kdy teplotní rozdíl oproti ránu dosahuje víc než 20 stupňů Celsia. Zatím má Hanč štěstí a mráz mu napáchal jen minimální škody.
Stovky parafínových svící
O 300 kilometrů dál, na Znojemsku, zase sadaři bojují o úrodu meruněk. Pravidelně proto na pozemku rozmisťují hořící svíce. „Zhruba 200 svíček na hektar, což by mělo stačit při teplotách do minus tří až čtyř stupňů tak, aby se teplota udržela kolem nuly,“ vysvětluje sadař Tomáš Letocha z formy Ökoplant International Slup.
Nad ránem zůstala v sadu díky zásahu pěstitelů teplota těsně nad nulou a květy mrazu odolaly. Probdělá noc ale sadaře stála víc než 130 tisíc korun za svíce.
Vzhůru zůstává také Luděk Laňar z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářství v Holovousích na Královéhradecku. „Pokud je předpoklad, že bude mrznout, že budou jeden dva stupně pod nulou, tak už od večerních hodin průběžně kontrolujeme vývoj teplot,“ říká.
Také v jeho sadu zahřívají květy mladých stromků dvěma stovkami svící na hektar. „Kdyby byl květ poškozen mrazem, tak by ten semeník, který je uvnitř, nebyl zelený, ale byl by zhnědlý,“ vysvětluje Laňar.
Ústečtí vinaři se mrazů bojí méně
Přízemní mrazíky zaznamenali i v Ústeckém kraji. Vinice na Litoměřicku ale mají tu výhodu, že jsou většinou v kopcích a mrazy se na ně tak snadno nedostanou.
„Jsme severněji položeni, trošku výš než jižní Morava, kde je nástup vegetace ranější. Je to o deset až čtrnáct dnů dřív. To rozhoduje, jestli to poškození přijde, nebo nepřijde,“ vysvětluje vinohradník a enolog Martin Nesvatba.
Ani on ale ještě nemá vyhráno. Sadaři napříč republikou zůstávají v napětí až do poloviny května, protože přijít ještě mohou takzvaní ledoví muži.
„Je to do určité míry i výzva do budoucna, abychom začali šlechtit nové odrůdy, které budou odolnější a také aby o něco později rašily a kvetly,“ dodává předseda ovocnářské unie Martin Ludvík.
