Stát by letos na windfall tax mohl vybrat dvakrát víc

Nahrávám video

Rozpočtu pomůže daň z mimořádných zisků. Stát by totiž mohl od energetických firem získat až dvakrát víc, než plánoval. Vyplývá to z čerstvě zveřejněných výsledků pololetního hospodaření ČEZu. Skupina předpokládá, že na zmíněné dani zaplatí kolem třiceti miliard. V návrhu státního rozpočtu přitom vláda počítá jen se sedmnácti miliardami, a to ještě v součtu od všech energetických firem, rafinérií či bank, na něž mimořádnou taxu uvalila.

„Naše očekávka, která byla zveřejněná, tak je v intervalu 27 až 34 miliard korun, právě v závislosti na tom, jakého dosáhneme provozního zisku, ze kterého se potom počítá na základě zisku před zdaněním windfall daň. Takže to je náš nejpřesnější odhad,“ prohlásil ředitel divize finance a člen představenstva ČEZ Martin Novák.

ČEZ zaplatil na zálohách mimořádné daně zdaleka nejvíc ze všech firem už v prvním pololetí. Stát zatím inkasoval přes 18 miliard a 15 z toho od ČEZu. Všechny ostatní společnosti pak přidaly něco přes tři miliardy. ODS a TOP 09 chtějí v koalici jednat o zrušení daně pro příští rok. Piráti, lidovci a část hnutí STAN jsou ale proti.

Společnost ČEZ platí ze všech podniků, na které byla daň z neočekávaných zisků uvalená, suverénně nejvíc. Zatímco všechny firmy dohromady loni zaplatily zhruba 9 miliard, společnost ČEZ celkem 30 miliard. Letos firma odhaduje, že státu odvede znovu kolem 30 miliard. Podstatně víc, než vláda očekávala za všechny energetické firmy a banky.

„Očekáváme, že výnos z daně z neočekávaných zisků za tento rok bude vyšší než 17 miliard korun, které jsme plánovali vybrat,“ napsala ředitelka odboru komunikace ministerstva financí Michaela Lagronová.

Povinnost hradit mimořádnou daň ČEZ respektuje. Proti jsou třeba minoritní akcionáři. „V roce 2024 už se o žádných mimořádných ziscích bavit zkrátka nemůžeme,“ podotkl jeden z nich, analytik XTB Jiří Tyleček.

Novák v této souvislosti řekl, že je to součástí našeho právního řádu. „A my se musíme řídit platnými zákony,“ dodal.

Vedle ČEZu se letos mimořádná daň nadále vztahuje i na další energetické firmy, rafinérie nebo banky. Třeba Raiffeisenbank odhaduje, že za letošek zaplatí vyšší stovky milionů. Další podniky buď žádný odvod neočekávají, nebo ho nesdělily.

Zrušení daně

Poslanci předloni schválili zákon, podle kterého mají energetické firmy či banky platit daň z neočekávaných zisků až do konce roku 2025. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už na jaře připustil, že by mohla vládní koalice platnost daně o rok zkrátit. Pro svůj plán ale zatím nemá ve vládě vyjednanou podporu.

„Shoda není, jednání probíhají a řekněme si upřímně: Pokud bychom sáhli někde do daní, tak je velmi problematické, jestli bychom dostali ty příjmy už do roku 2025,“ podotkl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

„Nevěřím moc tomu, že panu ministru financí, přesto, že bych mu v tom držel palce, se podaří tuto věc v rámci vládní koalice prosadit,“ doplnil předseda poslanců ODS Marek Benda.

Ministr chce navrhnout zrušení daně v případě, že její výnos za letošní a loňský rok v součtu pokryje pomoc lidem a firmám s vysokými cenami energií v roce 2023. A to je po čtvrtečním zveřejnění odhadu hospodaření ČEZu velmi pravděpodobné. „Ideální je, aby mimořádné výdaje a mimořádné příjmy byly zhruba rozpočtově neutrální. Pak bychom mohli přistoupit ke zrušení windfall tax na rok 2025,“ řekl v březnu.

„Každá daň, kterou zrušíme, tak znamená, že se o ty peníze zadlužíme,“ míní předseda pirátských poslanců Jakub Michálek.

„ČEZ bude tady ministrovi financí Stanjurovi vlastně platit jeho výdaje, které on není schopen ukočírovat,“ míní šéfka opozičních poslanců hnutí ANO Alena Schillerová.

Pro příští rok zatím ministerstvo financí počítá s tím, že vláda vybere na dani z neočekávaných zisků 10 miliard.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoHosté Událostí, komentářů probrali dopady sucha na české zemědělce

Sucho citelně dopadá na české zemědělce a chovatele dobytka. Kvůli nedostatku vláhy bude málo krmení pro hospodářská zvířata, pěstované rostliny budou zdražovat. „Současné zemědělství se potýká s dopadem klimatické změny a samozřejmě s letošním extrémním suchem, které dopadá na všechny sektory českého zemědělství,“ uvedl v Událostech, komentářích, moderovaných Terezou Řezníčkovou, místopředseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Karel Tureček (ANO). Poslanec dodal, že ve spolupráci s ministerstvem zemědělství je připravován balík pomoci zemědělcům za 3,8 miliardy korun. Podle bývalého ministra zemědělství a člena výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) je nutné zaměřit se nejen na krátkodobá, ale i dlouhodobá opatření, a to například na hospodaření s vodou v krajině.
před 1 hhodinou

Most Šmejkalka na D1 uzavře na dvě víkendové noci zatěžovací zkouška

Dálnici D1 mezi exity 21 Mirošovice a 29 Chocerady uzavře po dvě víkendové noci v obou směrech zatěžovací zkouška mostu Šmejkalka. Uzavírka v noci z pátku na sobotu potrvá od 22:00 do 6:00 a ze soboty na neděli od 20:00 do 08:00, informoval v tiskové zprávě Luděk Hubáček z Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
před 2 hhodinami

Na jihu Moravy byly po bouřkách tisíce domácností bez proudu

Přibližně čtyři a půl tisíce odběrných míst na jihu Moravy zůstalo po bouřkách bez elektřiny. Nejvíce zasažené jsou Břeclavsko a Hodonínsko. Ve čtvrtek kolem 21:30 zbývalo bez dodávky elektřiny ještě asi čtrnáct set odběrných míst, uvedl mluvčí společnosti E.ON Lubomír Budný. Jihomoravští hasiči hlásí desítky výjezdů. Na Jihlavsku byl na dvou úsecích železnice zastavený provoz vlaků. Na tratích byly nánosy bahna, uvedly České dráhy (ČD).
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Kvůli podezřením na otravu bazénovou chemií evidují toxikologové více dotazů

Nadýchání se chloru nebo olíznutí chlorové tablety dítětem. Toxikologické informační středisko (TIS) letos do konce července konzultovalo 53 případů možné otravy bazénovou chemií, zejména právě chlorovými tabletami. ČT to sdělila vedoucí lékařka TIS Kateřina Kotíková, která zároveň upřesnila, že lidé řeší kontakt přímo s přípravkem, ne s vodou v bazénu. Nadýchání se chloru se dle TIS projevuje pálením spojivek nebo slzením, případně i bolestí za hrudní kostí nebo dušností. Při suchu a teplotách, které letos v létě panují, evidují toxikologové dotazů více.
před 2 hhodinami

VideoElektroaut v Česku přibývá, v evropském srovnání ale prodeje zaostávají

Dražší paliva přivádí stále víc Čechů k elektromobilitě. Prodeje čistě elektrických vozů i hybridů rostou, na celkových prodejích se už podílí téměř sedmi procenty. V celé Evropské unii je to ale už přes dvacet procent a třeba v Norsku téměř 98 procent. Česko se tak v rámci Evropy řadí ke státům, kde se elektroauta prodávají nejméně. Zákazníky odrazuje cena elektrovozů či obava z krátké dojezdové vzdálenosti.
před 3 hhodinami

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
před 12 hhodinami

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.