Na hrazenou vysoce účinnou biologickou léčbu dosáhlo za poslední rok čtyřikrát víc nově diagnostikovaných pacientů s roztroušenou sklerózou. Umožnila to změna kritérií loni na jaře, lékaři tak mají v raném stadiu větší šanci na dlouho zastavit rozvoj onemocnění. Vyléčit ho úplně neumí.
Na úterý připadá den roztroušené sklerózy, který má mimo jiné upozornit na to, co všechno zvyšuje riziko propuknutí sklerózy. Jednak jde o genetické předpoklady, ale roli hraje také třeba nedostatek vitaminu D, který získáváme hlavně ze slunečního svitu, rovněž kouření nebo různé běžné infekce – například nákaza herpesviry nebo také virem Epstein-Barrové (EB virus).
„Jde o multifaktoriální onemocnění, kde má roli genetická dispozice, a není to jeden gen, je to skupina několika genů, zejména těch, které kódují imunitní systém, v průběhu dětství a dospívání se tato dispozice právě musí setkat s faktory zevního prostředí,“ uvedla Dana Horáková z neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Skutečně prokazatelné příčiny zatím ale nejsou jasné, stejně jako není jednotná léčba.
Vysoce účinnou biologickou léčbu ale začaly pojišťovny loni na jaře proplácet více pacientům hned po stanovení diagnózy. Dříve to šlo obvykle jen tehdy, když nezabíraly slabší léky. „Před tou změnou jsme ji zahajovali asi u deseti až patnácti procent, v loňském roce to bylo 56 procent pacientů, kteří začínali tou vysoce účinnou léčbou jako prvním preparátem,“ dodává Horáková.
Pojišťovna proplácí biologickou léčbu
Všeobecná zdravotní pojišťovna loni uhradila biologickou léčbu devíti tisícům pacientům s roztroušenou sklerózou za víc než dvě miliardy korun. Jen za letošní první čtvrtletí to bylo už sedm a půl tisíce lidí.
Mezi nimi je i Libuše Strapczyková, jejíž první problémy začaly těsně po porodu – šlo o únavu, občas záškuby v končetinách. První ataku prodělala tři roky poté. „Začala jsem se motat k levé straně a připadala jsem si trochu jako opilá, narážela jsem levou stranou do nábytku. Bylo podezření, že mám mrtvici. To mě vyděsilo. Říkala jsem si: 'Je mi 33, já přece nemůžu mít mrtvici' a poté se zjistilo, že to je roztroušená skleróza,“ vypráví.
Nález napovídal, že by se její stav mohl rychle horšit. „Na podzim 2022 měla první ataku, u nás se objevila v listopadu, kdy jsme nemoc diagnostikovali, a poměrně velmi rychle – to znamená začátkem roku 2023 – začínala s vysoce účinnou léčbou,“ podotýká Horáková.
Mezi lidi, kterým byla nasazena biololéčba, patří i Helena Šulcová, která symbolicky na den roztroušené sklerózy zasadila slunečnice. „Já jsem tu nechala vzkaz, který je i takovým mým osobním motem: Láska, respekt a tolerance. Protože si myslím, že člověk s tou nemocí nemá bojovat, ale má s ní nějakým způsobem souznít,“ míní.
Ani po pětadvaceti letech ji nemoc výrazně nelimituje. V podobný vývoj doufá i Libuše Strapczyková, po zaléčení je jí líp a chystá se, že hned po mateřské začne hned pracovat, což zvládají tři čtvrtiny pacientů s biologickou léčbou.
