Skočil na tank a fotil okupanty. Jeho snímky obletěly svět, hlásit se k nim ale roky nesměl

Jen těžko se najdou známější fotografie z počátku sovětské okupace Československa v srpnu 1968 než ty, které v ulicích Prahy pořídil Josef Koudelka. Zachytil na nich emoce rozhořčených občanů i zmatených vojáků. K unikátním záběrům, které ho proslavily ve světě, se však fotograf mohl přihlásit až o šestnáct let později.

Josefu Koudelkovi bylo v osudný rok třicet let. Přestože byl leteckým inženýrem, od dvaceti let se věnoval fotografii. Zaměřoval se ale hlavně na divadelní fotografii a dokumentoval život Cikánů, k aktuálnímu dění ho to netáhlo. Fotky, které ho proslavily, navíc málem vůbec nevznikly – z cesty po Rumunsku se vrátil v předvečer invaze, 20. srpna.

Během prvních deseti dnů okupace pořídil na deset tisíc snímků. Zachytil osamoceného muže s aktovkou, který hází dlažební kostku proti tanku okupantů. Vyfotil také lidi mávající československou vlajkou před tvářemi ozbrojených vojáků, tanky mířící hlavněmi přímo na sochu svatého Václava, pláč a vztek vyděšených žen v ulicích, hořící autobusy sloužící jako barikády nebo ruku s hodinkami a jen zdánlivě mrtvolné ticho Václavského náměstí.

Bylo to ohromné neštěstí, tragédie pro celou zemi, ovšem pro mě bylo zase štěstí, že jsem u toho mohl být. Podruhé v životě už jsem nic podobného nezažil.
Josef Koudelka

Některé snímky vznikly přímo na tancích okupantů. „Mnohdy, když se lidé dívají na moje fotografie z roku 1968, tak říkají, že jsem byl statečný. Já sám sebe za statečného nepokládám. Jednou ráno jsem se probudil, byl jsem fotograf a reagoval jsem na to, co se kolem mě dělo. Velice spontánně, jako většina těch ostatních lidí na ulici. I když za mnou stříleli, tak jsem o tom nebezpečí vůbec neuvažoval,“ popsal v rozhovoru pro ČT24.

Osm statečných Rusů z 200 milionů

Ve své knize o invazi například líčí situaci, jak stál na obrněném transportéru a fotil vojáka, který byl připravený zmáčknout spoušť. Lidé na něj křičeli, ať seskočí. On se ale přesvědčit nenechal. A měl štěstí – voják nevystřelil.

„Já jsem nepřemýšlel, byl jsem jako mimo sebe. Lidi, kteří mě znali jako fotografa v Československu, si nikdy nemysleli, že dokážu fotografovat takovýmto způsobem,“ zmínil. „Najednou se něco stalo a já jsem reagoval. Nebyl jsem žádný reportér, nikdy jsem pro žádné noviny nedělal. Přesto se postupem času stalo, že jsou moje fotografie ve světě pokládány za jednu z důležitých reportáží minulého století,“ přemítá Koudelka.

Nikdy jsem nebyl moc odvážný. Toho rána jsem se probudil a řekli mi, že tu jsou Rusové. Byla to moje země, já jsem byl fotograf. Nemyslel jsem vůbec na nic, vzal fotoaparát a šel fotit.
Josef Koudelka

Přesto se odmítá označovat za odvážného. Těmi podle něj bylo především několik málo Rusů, kteří proti okupaci Československa demonstrovali v Moskvě. „Těch osm statečných z 200 milionů, ti byli skutečně stateční, protože věděli, že jediná cesta z Rudého náměstí je do kriminálu,“ podotýká Koudelka.

Demonstrace v Moskvě s hesly jako „Hanba okupantům“, „Za vaši a naši svobodu“ nebo „Ruce pryč od ČSSR“ byla po několika minutách rozehnána a československá vlajka byla zničena. Účastníci dostali několikaleté tresty vězení, byli posláni do pracovních táborů nebo do vyhnanství. Viktor Fajnberg a Natalja Gorbaněvská dokonce skončili v psychiatrické léčebně. S posledními třemi žijícími hrdiny se teď Koudelka setkal v Praze.

Koudelka míní, že událost Čechoslováky neuvěřitelně stmelila. „Přes noc se vše rázem změnilo. Lidé se k sobě začali chovat slušně. Zloději vydali prohlášení, že přestanou krást, jelikož policie má důležitější věci na práci. Vše neuvěřitelné bylo možné,“ popsal už dříve Koudelka.

Úspěchy sklízel neznámý P. P., Koudelka musel mlčet

Část Koudelkových snímků ze Srpna se ještě v témže roce podařilo tajně vyvézt do Spojených států. Následující rok při prvním výročí invaze fotografie vyšly v mnoha zahraničních časopisech. Podepsány byly jen pseudonymem P. P. – Prague Photographer (v překladu Pražský fotograf). Snímky „anonymního českého fotografa“ vzbudily na Západě rozruch a získaly řadu ocenění.

V roce 1970 se v obavě z represí a počínající normalizace rozhodl z Československa emigrovat. „Pamatuji si to odpoledne, kdy jsem seděl v Londýně na lavičce v Hyde Parku a musel jsem se rozhodnout. Pochopitelně, bylo to těžké rozhodnutí, ale jakmile jsem se rozhodl, tak už jsem nad tím nepřemýšlel dál,“ řekl pro ČT24.

Ve Velké Británii získal politický azyl, od roku 1974 je členem agentury Magnum Photos. Později odešel do Francie, kde v roce 1987 získal občanství. V emigraci vydal knihu Cikáni, v níž zachycuje život této menšiny v Československu, Rumunsku, Maďarsku, Francii a Španělsku v letech 1962–1971.

Celých pětadvacet let také pracoval na cyklu Exily, který vyšel v roce 1988. Zachytil v něm pocit odcizení, vyhnání a nemožnosti návratu. V dalších patnácti knihách dokumentuje vliv člověka na krajinu v několika evropských zemích.

Ke svým snímkům ze Srpna se Josef Koudelka dlouhých osmnáct let nemohl přihlásit, aby se režim nemstil jeho rodině. Veřejně se k autorství přiznal až v roce 1984, po smrti svého otce.

„Bylo štěstí, že jsem mohl být u toho“

Srpnové události sice vnímá s odstupem let stále jako tragédii, zároveň ale z pohledu fotografa jako obrovskou a neopakovatelnou příležitost. „Bylo to ohromné neštěstí, tragédie pro celou zemi, ovšem pro mě bylo zase štěstí, že jsem u toho mohl být. Podruhé v životě už jsem nic podobného nezažil,“ říká.

V roce 1989 při sametové revoluci už takové štěstí neměl. „Fotografoval jsem kulisy v Hollywoodu a nemohl jsem se sem vrátit. Nemrzelo mě to, protože jsem si říkal: Josefe, tys prožil něco tak neuvěřitelného, že to, co jsi prožil v roce 1968, ti musí stačit,“ dodává s úsměvem.

Do Československa se směl vrátit v roce 1990. Na objednávku ministerstva zemědělství po následující čtyři roky mapoval krajinu Podkrušnohoří zdevastovanou průmyslem a těžbou.

Snímky nakonec viděli i v Rusku

Koudelkovy snímky se postupně objevily na mnoha výstavách po celém světě, jedna země ale dlouho odolávala. V Rusku se jeho fotky srpnových událostí poprvé veřejně objevily až v roce 2011. „Nikdy jsem nedoufal, že se dožiju výstavy v Moskvě. Ale neuvěřitelné se stalo skutkem,“ prohlásil tehdy Koudelka při vernisáži v moskevské Galerii Bratří Lumiérů.

Zahájení výstavy provázel velký zájem místních médií a Koudelka nestačil rozdávat interview. Upozornil na to, že Rusko je téměř jediná země na světě, kde jeho snímky do té doby nebyly zveřejněny v žádném časopise jako ucelená série. Poznamenal, že až se tak stane, bude zcela přesvědčen, že dnešní Rusko je svobodné.

Koudelkovo dílo hned na třech výstavách

U příležitosti 50. výročí invaze a zároveň letošních fotografových 80. narozenin jsou v Praze k vidění snímky Josefa Koudelky hned na několika místech.

Průřez celoživotní tvorbou ve čtyřech stovkách snímků představuje až do 23. září Uměleckoprůmyslové museum na výstavě Návraty. Koudelkovy fotografie doplňují i snímky zapůjčené agenturou Magnum Photos vybrané přímo pro Prahu. Jedním z hlavních témat je srpen 1968, vystaveny jsou i dobové originální snímky a dokumentární materiály z Koudelkova archivu.

Do stejného dne probíhá ve Veletržním paláci výstava De-creazione. Koudelka si pro ni vybral téma, kterému se věnuje už tři desetiletí, tedy vliv člověka na přírodu. „Stejně tak jako existuje zločin proti lidskosti, existuje i zločin proti krajině. Není důležité, čím je tento zločin obhajován a jak je nazýván. Lidé se mohou bránit, ale krajina ne,“ vysvětlil fotograf.

Nejnovější výstava s názvem Invaze se od 22. srpna nachází ve Veletržním paláci Národní galerie a ukazuje Koudelkův nejslavnější soubor – invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Výstavu a prostorovou videoinstalaci doplňují dobové záběry Jana Němce. Ke zhlédnutí bude do 6. ledna 2019.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoVážně nemocní často zůstávají bez podpory. Pomáhají neziskové organizace

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.
před 1 mminutou

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 1 hhodinou

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 1 hhodinou

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 2 hhodinami

Vláda projedná podmínky pro humanitární dávky i novelu o elektronizaci školství

Změny v poskytování humanitární dávky pro držitele takzvané dočasné ochrany projedná na svém zasedání vláda. Podle ministerstva vnitra má novela měnící sedm předpisů zvýšit bezpečnost ČR díky posílení nástrojů k řízení migračních toků a úpravou podmínek pobytu cizinců v Česku. Na programu je i předpis, který má podle ministerstva školství zajistit rozvoj elektronizace školství. Koaliční rada by se měla zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby.
před 2 hhodinami

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 11 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 11 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 12 hhodinami
Načítání...