Silničáři hlásí rekordní počty rozestavěných hlavních tahů a příští rok chtějí otevřít nejvíce kilometrů dálnic v historii. V dalších letech ale Česko bude muset spoléhat – hlavně při stavbě silnic – už převážně jen na vlastní zdroje. Těch evropských už nebude tolik jako nyní.
Kousek od Loun na budované D7 již začíná stavba silničářů připomínat dálnici. Na jedné části už je skoro položený asfalt, na druhé ale ještě mnoho chybí. Přesto silničáři chtějí celý úsek otevřít do prosince. „Půjde to do provozu 20. prosince,“ slibuje stavbyvedoucí z Metrostav Infrastructure. Čtyři jízdní pruhy mají končit u benzinky, kde bude provoz převeden do levého jízdního pásu.
Příští rok chtějí silničáři další tři úseky rozestavět. Takže z celé D7 bude zbývat už jen jediný úsek, který nebude buď hotový, nebo alespoň rozestavěný.
Bude se stříhat
Rok 2024 by tak měl být rokem střihání pásek. „Už v příštím roce bychom měli otevřít sto kilometrů dálnic, což se nikdy v historii nestalo. A věřím, že i ty další roky budou úspěšné,“ uvedl počátkem října generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl.
Příští rok se mají otevřít hned tři dlouhé úseky dálnic – D4 jižně od Příbrami, D3 od Českých Budějovic po Kaplici i D55 od Otrokovic po Bzenec. Ve všech případech dvacet a více kilometrů najednou a k tomu další dílčí úseky.
Najdou se peníze na menší stavby?
Otázkou jsou ale peníze. Ministerský návrh rozpočtu infrastrukturního fondu na rok 2024 činí celkem 150 miliard. Část pokrývají evropské dotace, části si musí vláda půjčit.
„Zahájili jsme v Bruselu jednání o tom, jak co nejvíc využít peníze z emisních povolenek pro budování železniční infrastruktury a její modernizaci,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
„Já nemám obavu o páteřní komunikace, síť TEN-T (transevropská dopravní síť). Ale určitě mám obavu o obchvaty silnic první třídy, odstranění bodových závad a další drobnější stavby, tam alokace z EU je prakticky nulová,“ uvedl Mátl již počátkem letošního roku.
