Semtex v igelitce i zbraně z druhé světové. Za měsíc končí zbraňová amnestie

Zbraňová amnestie, během které lidé mohou beztrestně odevzdat nebo zaregistrovat nelegálně držené zbraně a střelivo, potrvá poslední měsíc. Od ledna Češi policii předali 3736 zbraní. Množství se blíží minulé amnestii z roku 2021, při které jich lidé odevzdali 3820, sdělila ČT mluvčí policejního prezidia Violeta Siřišťová. Nejčastěji lidé odevzdávají zbraně ve Středočeském kraji. Do konce června je možné je dobrovolně předat na kterékoli služebně.

Podle policie lidé často objeví zbraně při vyklízení půd nebo během rekonstrukce. Ve většině případů jde o obyčejnější kusy, najde se ale i řada kuriozit. Kromě podomácku vyrobených pistolí je mezi nimi například pevnostní minomet M 32 ráže 81 milimetrů, který předal jeho majitel v Českých Budějovicích. Takový typ zbraně přitom využívali vojáci při obraně Francie během druhé světové války v Maginotově linii.

Například v Ústeckém kraji policisté přijali rakousko-uherský služební revolver Rast&Gasser z konce 19. století nebo československý poválečný lehký kulomet 52/57. Lidé už na policejní služebny od začátku roku přinesli i nebezpečný vojenský materiál jako granáty nebo trhaviny. S tím v igelitových taškách přišel muž na jihlavskou služebnu, pyrotechnik semtex vyhodnotil jako vysoce nebezpečný a policisté jej za městem pod dohledem odpálili.

Registrace zbraní

V případě, že si chtějí majitelé zbraň nechat, musí požádat o dodatečnou legalizaci. Pokud se u zbraně neprokáže, že byla použita ke spáchání trestného činu, mají na to ze zákona šest měsíců. V to nejspíš doufá také českobudějovický majitel raritní německé karabiny Volkssturmu VG-45, jejíž hodnota se odhaduje kolem milionu korun.

Naopak běžné airsoftové nebo vzduchové zbraně spadají do kategorie těch volně prodejných a registrovat je není nutné. Podobně je tomu i u historických zbraní vyrobených do konce roku 1890. Podle zákona o zbraních jsou zařazeny do kategorie D.

Nahrávám video

Letošní amnestie je už šestá v historii, počtem odevzdaných zbraní už překonala tu první z roku 1996, při které lidé odevzdali 3704 zbraní. Vůbec nejvíc zbraní přitom lidé odevzdali v roce 2009 a to bezmála osm tisíc kusů.

Každému, kdo bez povolení přechovává funkční střelnou zbraň, přitom hrozí až dva roky vězení. Zákon na takové jednání, byť neúmyslné, totiž pohlíží jako na trestný čin. V Česku v současnosti žije přes 320 tisíc lidí se zbrojním oprávněním, celkem mají registrováno přes milion zbraní.

Ročně zmizí stovky zbraní

Amnestie pomáhá dostat nelegálně držené zbraně z oběhu. Každoročně se ale objevuje i opačný problém – v Česku mizí stovky legálně držených střelných zbraní. Jejich majitelé vloni podle dat policejního prezídia nahlásili 305 ztracených nebo odcizených kusů, jde o druhé nejvyšší číslo za poslední dekádu. Ztracených nebo ukradených zbraní je v tuzemsku za posledních deset let víc než dva tisíce.

„Obecně se dá říct, že ztrátu nebo odcizení by měli dle zákona držitelé zbraní hlásit neprodleně,“ sdělila České televizi mluvčí prezidia Irena Brodská. „V tomto případě je nejlepší věc oznámit ihned na linku 158 a další potřebné úkony provést na nejbližší služebně pro zbraně a bezpečností materiál,“ dodala.

Podle zákona je držitel zbrojního oprávnění povinen zbraně a střelivo zabezpečit proti zneužití, ztrátě a odcizení. „V případě, že držitel zbrojního oprávnění poruší některou z povinností uloženou zákonem o zbraních a střelivu, hrozí mu pokuta od 30 tisíc korun,“ informovala Brodská.

Kolik ztracených a ukradeních zbraní se podaří najít, policie neeviduje. Nevede ani statistiku o tom, jestli některou z nich pachatel použil při páchání trestného činu.

Ztracené kusy podle Brodské nepředstavují takové riziko jako ty odcizené. „U těch lze předpokládat, že se hned v prvním okamžiku mohou dostat do rukou potenciálně závadovým osobám,“ uvedla policejní mluvčí. V roce 2025 prezidium registrovalo 430 trestných činů nedovoleného ozbrojování.

Zbraně se ale ztrácejí i samotným kriminalistům. Za poslední dekádu policie eviduje dvě ztracené služební zbraně a pět ukradených. Policisté, kteří ztratili nebo jim byla odcizena zbraň, byli podle Brodské potrestáni v kázeňském řízení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 51 mminutami

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 1 hhodinou

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 5 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 7 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 14 hhodinami

Koalice oznámila ředitelům ČT a ČRo, že poplatky zruší. O nové částce se nemluvilo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...