Samosprávy zasažené povodněmi mohou žádat o dotaci ze Živlu 1

Nahrávám video

Samosprávy postižené loňskými povodněmi mohou od pátku zasílat žádosti o podporu na obnovu území z programu Živel 1. Dotace mají dotčeným krajům, městům a obcím pomoci s obnovou silnic, chodníků, škol, zdravotnických a kulturních zařízení a dalšího veřejného vybavení. Celkem pro obce v místech, kde hejtmani dříve vyhlásili stav nebezpečí, ministerstvo pro místní rozvoj vyčlenilo pět miliard korun. Samosprávy mají na podání žádosti rok.

„Živel 1 je náš největší popovodňový program. Směřuje tam, kde byl vyhlášen stav nebezpečí. Celkové škody z loňských povodní přesáhly 70 miliard korun, z toho 16,6 miliard jsou škody na majetku samospráv. Největší množství jich je v Moravskoslezském a Olomouckém kraji,“ řekl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN).

Nahrávám video

Maximální výše dotace se liší na základě počtu obyvatel žádající samosprávy v zasaženém území. Obce do tří tisíc obyvatel budou moci získat na dotacích až devadesát procent celkových způsobilých výdajů. Ty od 3001 do deseti tisíc pak osmdesát a nad deset tisíc obyvatel sedmdesát procent způsobilých nákladů.

„Tím, že škody jsou stamilionové, tak ta spoluúčast nás trochu omezuje v tom, jak rychle nebo do čeho vůbec půjdeme, protože spoluúčast pro město Jeseník je třicetiprocentní. My jsme jediné město na Jesenicku, které má více než deset tisíc obyvatel,“ uvedla starostka města Jeseník Zdeňka Blišťanová (TOP 09).

Pokud budou o dotaci žádat přímo kraje, tak může podpora pokrýt až šedesát procent výdajů na obnovu. Školy mohou zažádat o vyplacení poloviny nákladů, příspěvkové organizace pak podle příslušnosti ke kraji či obci.

Financování programu Živel 1 se odvíjí od Strategie obnovy území, kterou v prosinci schválila vláda. Program se snaží omezit možné důsledky povodní, především pokud by vedly ke vzniku nebo prohlubování regionálních rozdílů. „Naopak bychom se chtěli dostat do stavu, který je lepší, než byl před povodní. Jak z pohledu vybavenosti obcí, tak v ohledu na jejich architektonické a urbanistické pojetí,“ dodal Kulhánek.

Na podání žádosti mají samosprávy rok

Na podání žádosti o podporu na obnovu území zasaženého povodněmi mají samosprávy rok. Podle Blišťanové to ale stačit nebude. „Určitě to bude nesmírně náročné, když si vezmete, že třeba na celé Jesenicko máme jednoho dopravního inženýra a že všichni, kteří teď mluví o tom, že budou opravovat škody po povodních, toho dopravního inženýra rozhodně potřebují,“ podotkla.

Jeseník má podle starostky nachystaných šest drobných projektů. Další opravy podle ní budou náročnější a zaberou výrazně více času. Podporu ale město bude chtít využít naplno. „Budeme se snažit tam dát samozřejmě co nejvíce. I mezi starosty se opakovaně bavíme o tom, jestli máme dělat nějaké balíčky, dávat těch projektů více dohromady, nebo to, co máme hotovo, posílat,“ popsala.

Samosprávy, příspěvkové organizace a školy se o pomoc při čerpání dotací mohou obrátit na Centrum pro regionální rozvoj (CRR), které program Živel 1 spravuje. Konzultovat mohou žádosti buď přímo v kancelářích CRR, nebo on-line. Samosprávám budou k dispozici také místní akční skupiny, které se zapojí do zpracování projektů, a to i přímo na místě u žadatelů. Obce mohou podávat žádosti elektronicky prostřednictvím aplikace nebo zasláním do datové schránky.

Vláda v loňském rozpočtu vyčlenila na řešení dopadu povodní ze státního rozpočtu 30 miliard korun, v roce 2025 dalších deset miliard korun. Kromě Živlu 1 se v pondělí 17. února spustí také příjem žádostí z programu Živel 3. Z toho budou moci žádat o podporu také fyzické osoby zasažené povodněmi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
před 22 mminutami

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 30 mminutami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 4 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 5 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 9 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.