Se jmenováním Jana Blatného (za ANO) ministrem zdravotnictví souhlasí většina lidí dotázaných na konci října v průzkumu, který provedla agentura STEM/MARK pro Českou televizi. Necelých 60 procent schvaluje i to, že tentýž post opustil Roman Prymula. Ten se ale stále těší mezi vládními politiky vysoké důvěře, více lidí důvěřuje už jen vicepremiérovi Janu Hamáčkovi (ČSSD). Největší míře nedůvěry čelí z vlády premiér Andrej Babiš (ANO).
Ve vládě ve čtvrtek usedl nový ministr – Jan Blatný vystřídal Romana Prymulu na postu ministra zdravotnictví, tedy ve funkci klíčové pro postup státu proti šíření koronaviru. Výměna ministrů má podle průzkumu STEM/MARK pro Českou televizi podporu veřejnosti.
Po kauze, kdy bulvární deník zveřejnil fotografie zobrazující Prymulu odcházejícího z areálu restaurace v době, kdy vláda nařídila uzavření restaurací, a navíc bez roušky, byť se pohyboval v blízkosti dalšího člověka, souhlasilo s jeho odchodem z funkce 59 procent lidí. Přitom 32 procent je o tom, že měl Roman Prymula jako ministr skončit, pevně přesvědčeno, dalších 27 procent uvedlo, že s odchodem spíše souhlasí.
Dalších 39 procent respondentů v průzkumu, pro nějž agentura sbírala data 28. a 29. října – tedy v poslední Prymulův den ve funkci a v den jmenování jeho nástupce a téměř týden poté, co Blesk zveřejnil fotografie – uvedlo, že s Prymulovým odchodem nesouhlasí, zbylá tři procenta nevěděla.
Neznámý ministr Blatný. Vláda mu ale věří, ujistil Hamáček
Příchod dětského hematologa Jana Blatného do funkce ministra zdravotnictví schvaluje 57 procent respondentů, naopak 15 je proti tomu a 28 procent dotázaných neví.
Jan Blatný byl v době, kdy přišel do vlády, veřejnosti poměrně málo známý, což je patrné i z další části průzkumu. Ta se týkala důvěry ve vládní politiky. Pouze 35 procent dotázaných uvedlo, že mu důvěřuje, což bylo nejméně ze všech ministrů. Zároveň ale jen 11 procent mu naopak nedůvěřuje. Zbytek neví respektive nového ministra zdravotnictví nezná.
Poměrně vysoké důvěře se naopak těší i přes kauzu s restaurací a chybějící rouškou Roman Prymula, důvěřuje mu 56 procent respondentů, nedůvěřuje 42 procent. Pouze ministr vnitra a předseda ústředního krizového štábu Jan Hamáček má u veřejnosti vyšší důvěru, a to 61 procent oproti 36 procentům dotázaných, kteří mu nedůvěřují. Ministr dopravy, průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) budí nedůvěru ještě u menší části účastníků průzkumu – konkrétně u 34 procent, což je po Blatném nejméně – ale důvěřuje mu pouze 53 procent respondentů.
Při srovnání podílu důvěřujících a nedůvěřujících je na tom z vlády nejhůře premiér Andrej Babiš, který má důvěru 39 procent respondentů a nedůvěřuje mu 59 procent dotázaných. Ještě hůře na tom je politik, který není členem vlády, ale patří k exekutivě – prezident Miloš Zeman, jemuž důvěřuje 32 procent a nedůvěřuje 66 procent.
Pro další působení Jana Blatného je ale neméně než důvěra veřejnosti důležitá podpora vládních kolegů a premiéra. Tu podle Jana Hamáčka má. „Ví, o čem mluví, je ochoten situaci řešit, má podporu premiéra, má i podporu vlády,“ shrnul Hamáček v Otázkách Václava Moravce.
Jeho pozitivní pohled na nového vládního kolegu nezviklal ani podiv, který Jan Blatný vyvolal některými svými prohlášeními. Pozornost vzbudilo prvotní nejednoznačné vyjádření ohledně podpisu petice Milionu chvilek proti premiérovi Babišovi, ke kterému se nový člen Babišovy vlády jasně přihlásil až druhý den.
Diskuse vzbudilo i ministrovo vyjádření, že při reprodukčním čísle 1,1 a milionu nakažených bude další den nakažených sto tisíc. Podle Hamáčka šlo o přeřeknutí. „Není to o tom, že by pan ministr nerozuměl zdravotnictví,“ ujistil.
Vláda špatně vysvětluje své kroky, myslí si lidé
K vládě jsou lidé kritičtí hlavně kvůli způsobu její komunikace. Obhajoba jejích kroků plně vyhovuje jen devíti procentům účastníků průzkumu a po započítání těch, kteří si spíše myslí, že vláda své kroky vysvětluje jasně a srozumitelně, jde o 36 procent. Naopak 64 procent dotázaných si myslí, že komunikace kabinetu není dostatečná, 28 procent z nich je o tom přesvědčeno.
Práci vlády přitom veřejnost vysloveně neodsuzuje, vyplývá z průzkumu. Na otázku, jak vláda zvládá koronavirovou epidemii, odpověděla největší část jeho účastníků (48 procent), že některé její kroky považují za správné, některé za špatné. Výborně hodnotí postup vlády 3 procenta oslovených a velmi dobře dalších 12 procent. Podle 22 procent situaci zvládá spíše špatně a podle 15 procent velmi špatně.
Průzkum provedla agentura STEM/MARK metodou CATI, tedy s pomocí telefonického dotazování, na vzorku 1003 lidí.
