S postcovidovým syndromem by mohla pomoci Teresa. Trpí jím řada pacientů

Nahrávám video

Problémy s dechem, únavou nebo soustředěním se mohou objevovat i několik týdnů a měsíců po prodělání covidu-19. Takzvaný postcovidový syndrom se týká zhruba deseti procent lidí. Rychlejší a efektivnější péči o ty z nich, kterým může s přetrvávajícími potížemi pomoct rehabilitace, slibuje projekt Teresa. Pustili se do něj lékaři v Centru postcovidové péče ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. A s pomocí vědců ze tří univerzit dokončili pilotní testování na čtrnácti pacientech.

Jindřich Vedlich se nakazil v říjnu a přetrvávající následky covidu začal vnímat prakticky okamžitě poté, co se z onemocnění dostal. „Především jsem byl velmi unavený, často jsem se zadýchával, měl jsem poruchy spánku,“ popisuje Vedlich problémy, které po covidu měl. Do nemocnice začal docházet na jaře. „Pomohlo mi to velmi, už po druhé rehabilitaci se dýchání výrazně zlepšilo,“ pochvaluje si.

Aby ale rehabilitace byla co nejúčinnější, potřebují lékaři rychle zjistit, jak na tom pacienti jsou, tedy jakou zátěž snesou. Pomoct s tím mají speciální náramky. „Pacienti udávali, že třeba deset minut sekali trávu nebo byli na nákupu a my jsme na základě toho snímali vlastní aktivitu, nejenom tepovou, ale i krokovou,“ popisuje, jak náramky fungují, Michal Kopecký, vedoucí lékař Postcovidového centra FN Hradec Králové. 

Podle takto získaných dat nastavili rehabilitaci. Cvičení s nimi pak fyzioterapeuti pravidelně procházeli online. Výsledky se dostavily. „Vidíme zlepšení výkonnosti, snížení svalové únavy a snížila se i dechová námaha. Zhruba třetina lidí zvýšila svou aktivitu zhruba o 73 procent,“ hodnotí Michal Kopecký, vedoucí lékař Postcovidového centra FN Hradec Králové.

Několik překážek

Projekt, který využívá běžně dostupné technologie a online péči, by podle autorů mohl být snadno dostupný. Nejdřív je ale nutné překonat několik překážek.

Data, která hodinky sbírají, musí být chráněná. V rámci projektu na tom pracují dvě univerzity. „Mluvíme tady o osobních citlivých datech. V pilotním projektu využíváme cloudové úložiště, které zabezpečuje ČVUT, takže data máme oddělena, pracujeme s nimi samostatně,“ popisuje Hynek Schvach z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany.

Nemocnici pomáhá i olomoucká univerzita. Sestavili tam sadu cvičení, kterými se dá plicím po covidu ulevit. „Rehabilitace je velmi účinná metoda, možná levnější než mnohé léky, a víme o ní víc a víc,“ říká Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové. Projekt by proto podle lékařů mohl sloužit i pacientům s jinými onemocněními plic. 

Přes dvě stě příznaků

Většina pacientů s postcovidovým syndromem má problém s okysličením krve. Množství kyslíku u nich při zátěži výrazně klesá a to může být nebezpečné. Poznat postcovidový syndrom navíc nemusí být vůbec snadné. 

Podle studie britských vědců totiž může mít přes dvě stě různých příznaků. Nemocní se nejčastěji cítí hodně unavení, špatně se soustředí, zlobí je paměť a mají problémy s dechem. Projevy se navíc mohou různě měnit.

„Někdy vymizí, objevují se ve vlnách. Mění se s časem, vyvíjí se. Zasažen může být jakýkoliv orgán,“ popisuje Nyarie Sithole z Fakulty klinické medicíny Univerzity v Cambridge.

Receptor ACE2, dveře do buňky

Virus může totiž napadat všechny orgány a tkáně, které mají takzvaný ACE2 receptor. Ten virus využije jako dveře, přes které se dostane dovnitř do buňky. Jenže tyhle dveře jsou v našem těle na hodně místech. Jsou třeba v srdci, mozku, játrech, trávicí soustavě nebo i plicích.

A další problémy může způsobit imunitní systém. Ten někdy při obraně proti viru zareaguje až příliš prudce. První příznaky dlouhodobých dopadů se můžou objevit i několik měsíců po prodělání nemoci.

„Někteří pacienti se rychle zotaví z počáteční nemoci a cítí se skoro jako předtím. Ale za několik měsíců se příznaky vrací nebo se objevují jiné příznaky, které byly vyvolány počáteční nemocí,“ vysvětluje Nyarie Sithole z cambridgeské univerzity.  Vědci zatím předpokládají, že většina lidí se z postcovidového syndromu zotaví během roku. Přesněji to budou vědět za několik let, až budou mít dost dat. 

Jedno z tisíce dětí

Lékaři pozorují dlouhodobé problémy i u dětí. Projevují se nejčastěji vyrážkou, zarudlýma očima nebo loupající se kůží na nohou. Syndrom takzvané multisystémové zánětlivé odpovědi může mít v krajních případech vážné následky.

Pacientů s potížemi po covidu měli v pražském Motole za poslední půlrok 47, v celé České republice pak syndromem onemocnělo 207 dětí. „Jedno z tisíce dětí, které se setká s infekcí koronavirem SARS-CoV-2, onemocní postcovidovým syndromem,“ říká přednosta Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol Jan Lébl.

První příznaky se obvykle objeví asi čtyři týdny po virové infekci. „Prosáklá oční víčka jsou typickým dalším projevem, stejně takzvaný malinový jazyk,“ popisuje Lébl symptomy. Zatím to ale vypadá, že pokud se dítě začne léčit včas, tak mu žádné trvalé následky nehrozí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 3 mminutami

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 33 mminutami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 1 hhodinou

Vláda projedná podmínky pro humanitární dávky i novelu o elektronizaci školství

Změny v poskytování humanitární dávky pro držitele takzvané dočasné ochrany projedná na svém zasedání vláda. Podle ministerstva vnitra má novela měnící sedm předpisů zvýšit bezpečnost ČR díky posílení nástrojů k řízení migračních toků a úpravou podmínek pobytu cizinců v Česku. Na programu je i předpis, který má podle ministerstva školství zajistit rozvoj elektronizace školství. Koaliční rada by se měla zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby.
před 1 hhodinou

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 10 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 10 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 11 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 12 hhodinami
Načítání...