Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Marcel Kolaja (Piráti)

Nahrávám video

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. S číslem 27 kandiduje Česká pirátská strana, jeho volebním lídrem je Marcel Kolaja. Rozhovor s ním vedl Tomáš Drahoňovský.

Jaká je jedna nejdůležitější oblast, pokud je možné ji vygenerovat, které byste se chtěl případně v Evropském parlamentu věnovat?

Tyto volby rozhodnou o tom, jestli Evropa bude svobodný a liberální prostor ve světě, nebo jestli Evropu necháme oligarchům, nebo ji budou škrtit konzervativní síly, nebo nedej bože dojde k rozbití Evropy nacionalisty. Piráti představují čerstvou politickou sílu liberálního středu a budeme bojovat, co můžeme, za zachování svobody v Evropě. Představili jsme 20bodový program našich dvaceti priorit. Vytáhnout z toho jednu, která je úplně nejdůležitější, je poměrně těžké, poněvadž jsou vzájemně provázány, ale pokud tedy můžu něco zdůraznit, tak je to určitě boj proti daňovým rájům, proti únikům nadnárodních korporací do daňových rájů. Chceme zavést digitální daň na evropské úrovni, ale chceme také bojovat proti suchu, chceme jít příkladem v ochraně planety, méně zbytečného odpadu, méně fosilních paliv. Naše vize moderní Evropy je svobodná, informovaná, vzdělaná a digitálně propojená společnost, a proto Evropa potřebuje Piráty.

Je mimochodem zajímavé, že svoboda se jako termín proplétá a protkává řadou různých programů různých politických stran. Co to konkrétně znamená pro vás? V čem by lidé měli zůstat svobodní? To je vaše heslo: Rozhodl jsem se kandidovat do Evropského parlamentu, protože si vážím svobody, kterou máme, a nechci o ni přijít. To stojí na vašich webových stránkách.

Myslím si, že je důležité si uvědomit, že svobodu potřebujeme, aby nám panovala v prostoru fyzickém. To znamená volný pohyb zboží, služeb, kapitálu, ale i osob. To, že můžeme cestovat do zahraničí, že tam můžeme studovat a pracovat, to, co nám evropská spolupráce přináší, je velmi důležité. Ale současně i svoboda na internetu, chceme internet bez cenzury a chceme jít přímo proti tlakům, které v současnosti v Evropském parlamentu představují konzervativní síly, jako jsme viděli například ve směrnici o autorském právu na jednotném digitálním trhu, kdy byla de facto schválena cenzura na internetu.

To je velké téma, které bylo slyšet z úst Pirátů poměrně často v minulých měsících. Mě v tom případě zaujalo, že vy sám jste v úvodním slově ve studiu řekl, že nechcete evropský prostor přenechat oligarchům. Možná by právě příznivci této směrnice řekli, že proti oligarchizaci bojuje, že nechce nechat ovládnout svobodný internet velkými hráči, kteří ho deformují. Není to tak?

Měl jsem tím na mysli trochu něco jiného. Když se podíváme například do postkomunistických zemí, tak se nám tu rozvíjí takový nešvar, že si tady oligarchové ve vládě víceméně začínají dělat, co chtějí. Nicméně, co se týče té směrnice, chápu snahu Evropské komise omezit internetové giganty, jako je Google a Facebook, což je to, o čem mluvíte. Ale směrnice tímto směrem ve výsledku vůbec nejde, my naopak věříme, že bohužel podpoří tyto největší internetové giganty, a to z toho důvodu, že ony na ta opatření, aby je implementovaly, budou mít nejvíce prostředků, peněz, mají nejlepší právníky pro vyjednání například různých licencí se zpravodajskými servery, takže naopak malí a střední podnikatelé budou ti, kteří budou biti, a tyto internetové giganty to podpoří. Mluvil jsem o zavedení digitální daně, a to je ten způsob, kterým chceme bojovat proti těmto internetovým gigantům. To, že Google a Facebook mají miliony uživatelů v České republice, ale pramálo tady platí na daních, je skutečný problém. Vnímám snahu Evropské komise tyto giganty omezit, ale Komise a následně Evropský parlament s Radou se vydaly špatným směrem, poněvadž naopak způsobuje podpoření těchto gigantů, a ještě navíc omezení uživatelů, občanů Evropské unie.

Digitální daň na národní, nebo na nadnárodní, evropské úrovni?

Chceme zavést digitální daň na evropské úrovni, poněvadž zavedení na úrovni národní s sebou nese určité komplikace. Když se podíváte na mapu, zjistíte, že Česká republika není v Evropě úplně největší země. Pro takto velké nadnárodní korporace budou existovat možnosti, jak se vyhnout regulacím digitální daně na národní úrovni. To znamená, chceme regulaci na evropské úrovni, aby trh čítal zhruba půlmiliardu uživatelů, a pro korporace už potom bude velmi složité se tomu danění vyhnout, jako například tím, že budou obchodovat přes nějaké prostředníky, prodávat přes ně reklamu, což by v Česku mohly dělat a tím nenaplnit limit pro to, aby se na ně regulace vztahovala.

To sice může být pravda, ale tím byste na druhou stranu otevřel poměrně velké téma daňové harmonizace napříč Evropskou unií, ke kterému by se pak možná, někdo by namítl, vázalo i téma jednotných odvodů, jednotných minimálních mezd. Téma, které má evropská reprezentace na úřednické úrovni málokdy odvahu otevřít. Takže harmonizovat i tímto směrem?

Nevidím důvod, proč by zavedení digitální daně mělo jít ruku v ruce například se zavedením stejné minimální mzdy…

Spíše jde o daňovou harmonizaci jako celek. Pokud by byla jednotná digitální daň, tak by to možná otevřelo dveře i pro harmonizaci jiných, třeba přímých daní.

Skutečně tam nevidím toto zásadní spojení. Řešíme tu nějaký skutečný problém, že nadnárodní korporace nám tady nedaní a daní v daňových rájích. Ať už daní v daňových rájích, které jsou mimo Evropskou unii, nebo v daňových rájích, které jsou uvnitř Evropské unie. Je to reálný problém, který Evropská unie musí řešit, poněvadž pokud ho řešit nebude, tak tady budou občané státní rozpočty financovat ze svého, nadnárodní korporace si tady budou vydělávat miliardy, ale přitom nebudou přispívat daněmi do státního rozpočtu. To přece není Evropa, ve které chceme žít. Takže tato otázka je důležitá, myslím si, že je potřeba ji otevřít. V dnešním světě, ve kterém žijeme, je k tomu skutečně potřeba přistoupit zodpovědně a bavit se na evropské úrovni, jak tento problém řešit.

Jak jste spokojen s řešením otázky dvojí kvality potravin, které teď proběhlo na evropské úrovni, a případně jak vysoko stojí v žebříčku pirátských priorit?

Spokojen nejsem, poněvadž směrnice ve výsledku výjimkami, které tam jsou, legalizuje dvojí kvalitu potravin, takže toto téma musí být znovu otevřeno. Nabízí se řešení na evropské úrovni, je potřeba k nim přistoupit a řešit je. Je to jedna z našich velkých priorit, na začátku jsem je nejmenoval, abych se vešel do co nejkratšího času. Všiml jsem si, že víceméně všechny politické strany si to vzaly za své populární téma, ale myslím si, že jsou i jiná témata, která jsou důležitá, proto jsem jmenoval ta. Ale dvojí kvalita potravin je pro nás extrémně důležité téma, nejsme žádné smetiště Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze 5 se v druhém kole senátních voleb utkají Láska (SEN 21) a Sáblík (ODS)

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Praha 5 podle propočtů ČTK postoupil obhajující senátor Václav Láska (SEN 21) a za týden se utká s Radkem Sáblíkem (ODS). Láska má po sečtení více než 90 procent okrsků 31,97 procenta hlasů, druhý Sáblík má 27,08 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo přibližně 44,66 procenta voličů, o hlasy usilovalo sedm kandidátů.
před 1 mminutou

V obvodu 60 Brno-město se o Senát střetnou Papoušek (za ODS) a Zitterbart (za STAN)

Senátor Zdeněk Papoušek (za ODS), který obhajuje mandát v senátním obvodu Brno-město, se ve druhém kole voleb za týden utká s Karlem Zitterbartem (za STAN). Zitterbart byl senátorem v obvodu Vyškov, v nynějších volbách se ale snaží získat mandát v obvodu Brno-město. Papoušek má 42,02 procenta hlasů, Zitterbart 24,41 procenta. Voleb se zúčastnilo přibližně 49,08 procenta voličů, o hlasy usilovalo šest kandidátů. Papoušek řekl, že je s postupem do druhého kola spokojený, Zitterbart je rád, že dokázal voliče přesvědčit a do druhého kola postoupit.
00:49Aktualizovánopřed 6 mminutami

Minutu po minutěV prvním kole senátních voleb uspělo nejméně pět kandidátů

Občané ve 27 volebních obvodech napříč Českem rozhodovali o obměně třetiny horní parlamentní komory. Zbývá dopočítat hlasy už jen v několika z nich. Senátorem se stává kandidát, který v obvodě získá nadpoloviční většinu platných hlasů. Pokud takový není, první dva kandidáti s nejvyšším ziskem postupují do druhého kola, které bude v pátek a sobotu 16. a 17. října.
včeraAktualizovánopřed 12 mminutami

Obhajující senátor Třetina (TOP 09) se na Znojemsku v druhém kole utká s Kyněrou (za ANO)

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Znojmo postoupil obhajující senátor Tomáš Třetina (TOP 09). Za týden se utká s Jiřím Kyněrou (za ANO). Třetina získal 35,55 procenta hlasů, druhý Kyněra má 22,28 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 45,03 procenta voličů, o hlasy usilovalo šest kandidátů. Třetina, řekl, že je to pro něj čest a potvrzení toho, že jím nabídnutý program funguje.
včeraAktualizovánopřed 36 mminutami

Ve Strakonicích obhájil Tomáš Fiala za Naše Česko už v 1. kole

Senátorem ve volebním obvodu Strakonice bude opět Tomáš Fiala (Naše Česko). Hned v prvním kole získal 55,41 procenta hlasů, tedy nadpoloviční počet. Druhý Miroslav Ušatý (Svobodní) získal přes pětinu hlasů. Voleb se zúčastnilo přes čtyřicet procent voličů, o hlasy usilovali tři kandidáti.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Přerově se o Senát střetnou Navařík (ODS) a Vrána (ANO)

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Přerov postoupili Jakub Navařík (ODS) a Petr Vrána (ANO). Navařík získal 38,54 procenta hlasů, druhý Vrána má 37,62 procenta. Dosavadní senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL) letos nekandidovala. Hlasování se zúčastnilo 41,59 procenta voličů, o hlasy usilovali čtyři kandidáti.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

O Senát se v Kladně střetnou Sucharda Šípová (za Piráty) a Paták (ODS)

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Kladno postoupila obhajující senátorka Adéla Sucharda Šípová zvolená za Piráty, která tentokrát jde do voleb s podporou Pirátů, STAN, TOP 09, Zelených a SEN 21. Za týden se utká s Petrem Patákem (ODS). Sucharda Šípová má 30,80 procenta hlasů, druhý Paták 29,44 procenta. Voleb se zúčastnilo přes 42 procent voličů, o hlasy usilovalo šest kandidátů. Sucharda Šípová i Paták jsou s výsledkem spokojení a jsou odhodlaní uspět ve druhém kole, řekli.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Uherskohradišťsku se v druhém kole voleb utkají obhajující Bazala (KDU-ČSL) s Vašicou (za ANO)

V druhém kole senátních voleb na Uherskohradišťsku se utká obhajující Josef Bazala (KDU-ČSL) s Jiřím Vašicou (za ANO). Bazala získal 47,81 procenta hlasů, druhý Vašica má 28,34 procenta hlasů. Hlasování se zúčastnilo 46,75 procenta voličů, o hlasy usilovalo šest kandidátů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.