Reportéři ČT: Bývalý šéf pardubické káznice si stěžuje na šikanu od ředitele Vězeňské služby

Nahrávám video

Současný generální ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal se zapsal do historie tím, že se musel o svou funkci dělit se svým nástupcem. Vězeňská služba tak měla nějakou dobu dva šéfy. Podobnou situaci nyní zažívá jeho podřízený z Pardubic Josef Pšenička, který se brání proti svému odvolání z ředitelského postu. Během sporu nastalo v pardubické věznici dvojvládí, tentokrát ale způsobené tím, kdo ho v minulosti sám zažil. Pro Reportéry ČT natáčel Ondřej Golis.

Pšenička pracoval jako ředitel pardubické věznice pět let, už dva roky má ale zákaz vstupu do areálu. Dostal se totiž do sporu s generálním ředitelem Vězeňské služby Dohnalem a ve funkci musel skončit. Pověřeným zástupcem Věznice Pardubice se stal Jaromír Brich. 

Pardubická věznice měla kvůli sporu Dohnala s podřízeným papírově dva ředitele. „Vězeňská služba po dobu 14 měsíců vyplácela dva ředitelské platy,“ řekl Pšenička. Takovou situaci přitom už jednou zažila, a to když Petra Dohnala tehdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková odvolala a jmenovala nového generálního ředitele. 

Odvolaný ředitel se tehdy proti rozhodnutí Válkové bránil u soudu, ten mu dal za pravdu a Dohnal se mohl do čela věznic vrátit. Vezeňská služba ale musela po dobu 18 měsíců platit dva generální ředitele. Podle Dohnala se ale tyto dva případy nedají srovnávat. „Bylo postupováno přesně podle zákona 361,“ uvedl v souvislosti se situací v pardubické věznici. 

Jakou chybu pardubický ředitel udělal?

Pšenička uvedl, že si není vědom jakéhokoli pochybení ve funkci ředitele věznice, Dohnal je však jiného názoru. „Pan Pšenička dlouhodobě neřídil věznici dobře. Kontrolní orgány Vezeňské služby odhalily rozsáhlé a hrubé nedostatky, které byly v některých ohledech až katastrofálního charakteru,“ uvedl. 

Dohnal měl k Pšeničkovi hned tři výtky, ta první se týkala strážních věží v areálu pardubické věznice. Kontrola v červenci 2018 zjistila, že je v nich nepořádek a chybí v nich například sociální zařízení. Stav strážních věží Pšenička neobhajuje. „Na základě těch skutečností jsem udělal nápravu,“ řekl. Údajně mu ale vadí to, že mu nebyl předán žádný zápis z kontrol. 

„Ředitel věznice logicky nemůže jako jedinec úplně ohlídat všechno. Nelze z toho ale stoprocentně vyvinit nikoho,“ řekl předseda Unie bezpečnostních složek Zdeněk Drexler. Dohnal ale připomněl, že záběry pořízené v pardubické věznici byly prezentovány všem ostatním ředitelům jako odstrašující případ. 

Problém s pronájmem haly

Druhá výtka se týkala haly v areálu věznice, Dohnalovi vadil způsob, jakým Pšenička nechal objekt pronajmout. V hale chtěl zaměstnávat vězně. Dnes má podle Bricha halu pronajatou soukromá firma a probíhá v ní dřevovýroba. „Kvůli koronakrizi přišla firma o zakázky, takže v tuto chvíli se v hale neděje nic,“ řekl. 

Šéf Vězeňské služby se opírá o zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), podle kterého měl Pšenička uzavřít místo nájemní smlouvy takzvanou koncesi. Navíc měl povinnost o svém kroku informovat ministrestvo spravedlnosti, což neudělal. Pšenička naopak poukazuje na zjištění antimonopolního úřadu (ÚOHS), který žádné pochybení neshledal. 

Deník N navíc zjistil, že podobně jako v pardubické věznici postupovali také ve Věznici Rapotice. „Dodnes není jisté, jestli to je v pořádku, nebo není. Postup pronájmu haly byl užit i v jiné věznici, tam nebylo ze strany Vězeňské služby vůbec shledáno žádné pochybení. Je zvláštní, že to shledali zrovna tady (ve Věznici Pardubice),“ řekl nezávislý advokát Adam Kopecký. 

Špatnými vztahy na pracovišti se zabývala Šabatová

Třetím problémem měly být podle Dohnala vztahy Pšeničky s podřízenými. To, že ve věznici panovaly napjaté vztahy mezi zaměstnanci, má dokládat zpráva tehdejší ombudsmanky Anny Šabatové z roku 2014. V té se píše, že zaměstnanci si u veřejné ochránkyně práv na ředitele stěžovali. Pšenička se ale brání s tím, že sami jeho nadřízení ve stejném roce zjistili opak. 

„Při jednání s podřízenými zaměstnanci vystupuje korektně, důsledně vyžaduje plnění pracovních a služebních úkolů, dodržování právních norem a vzájemné spolupráce,“ přečetl Pšenička ve zprávě, která popisuje jeho práci ředitele věznice. Také Drexler potvrdil, že Pšenička má kladnou pověst. 

S tím ale nesouhlasí bývalý podřízený Josefa Pšeničky Roman Bradáč, podle kterého se většina zaměstnanců ředitele bála. „On (Pšenička) si podle mě vybere vždy ty, kteří se nechají, kteří se bojí,“ uvedl s tím, že on sám si na ředitele nikdy nestěžoval. Bývalého šéfa ale naopak brání Luděk Lukeš, který v pardubické věznici stále pracuje. „On (Pšenička) si stanovuje vysoké cíle jak pro sebe, tak i pro zaměstnance. Očekává i patřičné výsledky, což se ne vždy setkává s pochopením,“ uvedl. 

Kontroly ve Věznici Pardubice začaly v roce 2018 a bylo jich hned několik. Pšenička uvedl, že ještě před skončením poslední kontroly dostal od nadřízených nabídku odejít na civilní pozici, což odmítl. Dohnal pak proti němu postupně zahájil několik kázeňských řízení. Podle Dohnala se jednalo o desítky zjištění závazných pochybení, na která on údajně musel reagovat. 

Ředitel bez přístupu na pracoviště

Šéf Vězeňské služby nakonec Pšeničku postavil mimo službu, ve funkci ho nahradil právě Brich. Pšenička se odvolal k ministryni spravedlnosti, která rozhodnutí generálního ředitele zrušila. Problém byl v tom, že kázeňské řízení kvůli údajně spornému pronájmu haly začalo až tři čtvrtě roku poté. Na projednání tak mělo ministerstvo jenom tři měsíce. „Kázeňský přestupek se musí projednat do jednoho roku od jeho spáchání. Tam bylo téměř jasné, že se to nestihne,“ řekl Kopecký. 

Pšenička se do funkce ředitele vrátil, pardubická věznice tak měla najednou dva šéfy, ale jenom papírově. „I když jsem byl znovu ředitelem, tak jsem se nevrátil, protože pan generální ředitel mi zakázal vstup do věznice a nařídil ozdravný pobyt,“ uvedl Pšenička. Dohnal mu nakonec vystavil i nejhorší možné hodnocení a snížil hodnost, kvůli čemuž věznici nyní vést nemůže. 

„Pan Pšenička v současné době není ředitelem pardubické věznice. Byl přeložen na pozici prvního zástupce ředitele Věznice Valdice,“ uvedl Dohnal. 

Případem se opět zabývá ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Pšenička se k ní odvolal kvůli snížení služební hodnosti, stěžuje si také na šikanu od generálního ředitele. Tvrdí, že pokud neuspěje, obrátí se na soud. „Šetříme to, tak uvidíme,“ uvedla Benešová na dotaz Reportérů ČT. Podrobnosti ale uvést nechtěla. „Já se k tomu nehodlám vyjadřovat. Až to prošetříme, dostanete zprávu,“ uvedla. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 45 mminutami

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 1 hhodinou

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 1 hhodinou

Vláda projedná podmínky pro humanitární dávky i novelu o elektronizaci školství

Změny v poskytování humanitární dávky pro držitele takzvané dočasné ochrany projedná na svém zasedání vláda. Podle ministerstva vnitra má novela měnící sedm předpisů zvýšit bezpečnost ČR díky posílení nástrojů k řízení migračních toků a úpravou podmínek pobytu cizinců v Česku. Na programu je i předpis, který má podle ministerstva školství zajistit rozvoj elektronizace školství. Koaliční rada by se měla zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby.
před 2 hhodinami

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 11 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 11 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 12 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 13 hhodinami
Načítání...