Rakovina stojí Česko 27 tisíc lidských životů a téměř 95 miliard korun ročně. Více než třetinu nákladů a mnohá úmrtí lze ušetřit včasnými vyšetřeními. Velká část lidí ale takzvané screeningy neabsolvuje, z toho vyšetření tlustého střeva a konečníku více než polovina. Častým důvodem jsou obavy z výsledků, časné odhalení rakoviny přitom ale znamená lepší šanci na vyléčení. Ministerstvo zdravotnictví v pátek představilo kampaň Ukaž rakovině záda.
Se zkušeností s nádorem žije v Česku téměř 800 tisíc lidí. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) připomněl, že loni zájemců o screening přibylo o jedno až dvě procenta. „U mnoha těch lidí ale mohla být nemoc zachycena dřív, dokonce i před tím než vznikla. Mohli být vyléčeni krátce, jednoduše a levně,“ řekl.
Například u rakoviny prsu je rozdíl zásadní. Při odhalení nádoru včas se podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška vyléčí téměř sto procent žen. Kolem 1400 žen za rok ale přichází s nádorem v pozdním stadiu, kdy je pravděpodobnost přežití třicet procent. Právě díky screeningu jich za posledních pět let na svůj nádor přišlo více než 23 tisíc, třicet procent žen se ho ale neúčastní.
Významný rozdíl je i u rakoviny plic, která je podle předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti Martiny Vašákové největším zabijákem mezi nádory. Diagnózu si ročně vyslechne asi 6600 lidí, pět tisíc zemře. Při zachycení prvního stadia nádoru žije pět let od diagnózy 65 procent pacientů, ve stadiu čtyři prakticky žádní.
Strach z diagnózy
Rakovinu tlustého střeva a konečníku lékaři ročně odhalí u 7100 lidí, z toho více než 3300 pacientů ročně zemře. Včas odhalený nádor přitom znamená 90procentní pravděpodobnost přežití, pokročilá stadia jen dvacetiprocentní. Lékaři navíc umí při vyšetření odhalit a odstranit i výrůstky, takzvané polypy, ze kterých by se v budoucnu mohl nádor rozvinout. Jsou velmi časté, z 58 tisíc lidí, kteří loni absolvovali kolonoskopické vyšetření, je podle vedoucího lékaře Oddělení gastrointestinální endoskopie Ústřední vojenské nemocnice v Praze Štěpána Suchánka našli u čtyřiceti procent z nich.
Asi třetina lidí podle říjnového průzkumu agentury Ipsos pro ÚZIS má ze screeningu obavy, nejvíc se bojí, že se u nich rakovina najde. „Kromě strachu z diagnózy nebo z procesu vyšetření další nejvýznamnější faktor je, že člověk to nepovažuje za důležité jako téma,“ řekl ředitel Národního screeningového centra Karel Hejduk. Muži podle něj prevenci zanedbávají častěji než ženy.
Někteří pacienti podle Vašákové argumentují i tím, že to mají na vyšetření daleko nebo že nemají žádné příznaky. Od roku 2027 by lidé měli mít podle Hejduka snazší se na vyšetření objednat. Všechna centra by to měla umožňovat on-line. „Člověk si bude moci vybrat, zda chce jít na vyšetření poblíž za delší dobu nebo cestovat třeba 50 kilometrů, ale mít vyšetření dřív,“ řekl.
Celkové náklady na léčbu rakoviny a sociální dopady onkologických onemocnění Ústav zdravotnických informací a statistiky vyčíslil za loňský rok na téměř 95 miliard korun. Péče o pacienty stála zdravotní pojišťovny 59,7 miliardy korun, moderní léky navíc 17 miliard korun. Za pět let náklady na léčbu bez centrových léků vzrostly o 72 procent. Asi 19,7 miliardy korun byly náklady na invalidní důchody, nemocenské a příspěvky na péči.
„Pevně věřím, že pojišťovny těch informací o možných úsporách využijí, a podpoří tak své pojištěnce a zdravotnická pracoviště. Byla by to krásná úspora dvacet miliard v konkrétním roce,“ dodal Válek. Spolu se stárnutím populace budou počty nemocných s rakovinou ještě přibývat, odborníci očekávají, že vystřídá nemoci srdce jako nejčastější příčinu úmrtí.
Z veřejného zdravotního pojištění mají ženy hrazeno preventivní vyšetření k odhalení rakoviny děložního čípku od patnácti let a prsu od 45 let, muži prostaty od 50 let. Nově od 45 let bude možné od příštího roku podstoupit vyšetření tlustého střeva a konečníku, dosud bylo od padesáti let. Kuřáci, současní či bývalí, mohou od 55 let absolvovat vyšetření plic.
