Poslanci v Událostech, komentářích řešili návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem 241 miliard korun. Předseda rozpočtového výboru Josef Bernard (za STAN) označil rozpočet za rozumný kompromis. Členka rozpočtového výboru Margita Balaštíková (ANO) jej má za nereálný. Podobně se vyjádřil místopředseda hospodářského výboru Radim Fiala (SPD). Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) počítá rozpočet s poměrně vysokým nárůstem příjmů, ale je postaven na ekonomické prognóze.
Vláda v návrhu rozpočtu na příští rok plánuje příjmy 2,086 bilionu korun, tedy o 146 miliard korun vyšší než pro letošní rok. Výdaje se proti upravenému letošnímu rozpočtu mají zvýšit o 105 miliard korun na 2,327 bilionu korun. Převážnou část schodku, který by měl meziročně klesnout o 41 miliard na 241 miliard korun, chce vláda pokrýt zvýšením státního dluhu o 248 miliard korun.
Rozpočet podle médií kritizovalo například i hnutí STAN v souvislosti s koncem masivní podpory obnovitelných zdrojů nebo převedení platů nepedagogických pracovníků na obce, což zatím nemá podporu v legislativě.
Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) v této souvislosti podotkl, že není nic neobvyklého, když nejsou všechny koaliční strany spokojeny a nespokojenost vládních ministrů je přirozená. „Rozpočet by byl velmi špatný, pokud by byly všechny strany uspokojeny, zvláště v situaci, kdy máme stamiliardové deficity,“ míní s tím, že debata bude pokračovat.
Šéf sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (za STAN) podotkl, že rozpočet je sestaven jako rozumný kompromis. „Myslíme si, že naplňuje hlavní kritéria konsolidace, zachovává sociální smír a jsou tam dostatečné investice pro rok 2025,“ míní s tím, že hnutí STAN rozpočet podrobně rozebíralo. V souvislosti se změnami týkajícími se obnovitelných zdrojů či platů nepedagogických pracovníků dodal, že dostali v koalici slib, že změny, které nejsou zatím legislativně zabezpečeny, proběhnou.
Poukázal také na to, že Česko má dva odborné orgány, které určují, zda je rozpočet stanoven racionálně. Jedním je Výbor pro rozpočtové prognózy, který podle něj jednoznačně schválil stranu výdajů i stranu příjmů. Národní rozpočtová rada podle něj zpochybnila v největším riziku, které zcela jistě nenastane, čtyřicet miliard korun. „Když to převedu na nižší částky, tak v objemu dvaceti tisíc korun se bavíme o 400 korunách, to je problém, který se dá řešit. Z hlediska celkového rozpočtu je to bouře ve sklenici vody.“
Balaštíková: V každé kapitole chybí peníze
Balaštíková zmínila, že ANO má problém s rozpočtem jako celkem. „Nedovedu si představit, že by stejný rozpočet předložila Alena Schillerová anebo Andrej Babiš. To by nás současná koalice, která tehdy byla opozicí, opravdu rozcupovala,“ podotkla s tím, že ví, jak tehdy debaty o rozpočtu probíhaly. To, že podle ní vláda nerespektuje Národní rozpočtovou radu, „je věc druhá“.
„Jestliže už si na začátku říkáme, že jsou tam nadhodnocené příjmy, upozorňuje na to i Národní rozpočtová řada a že tam chybí peníze na výdaje, se kterými se musí počítat, tak máme pocit, že to je reálný rozpočet? Já určitě ne,“ podotkla Balaštíková s tím, že už nyní v prvním kole debat je jasné, že téměř v každé kapitole chybí peníze a není jasné, kde se vezmou.
Podobně se vyjádřil i Fiala z SPD, podle něhož není problémem schodek, ale to, že čísla v příjmech a výdajích jsou nereálná. „Prostě je to poskládáno tak, aby to vyšlo. Jestli schodek bude teď 250 nebo 230 miliard, není až tak podstatné. Samozřejmě bychom si všichni přáli, aby byl co nejmenší,“ podotkl.
Zmínil, že v minulosti se všichni ministři snažili, aby byl rozpočet realistický a nyní realistický není. „Souhlasím s výtkami Národní rozpočtové rady, že příjmy jsou nadhodnocené,“ uvedl a dodal, že rozpočet na rok 2025 je rozpočtován s tím, že ekonomika poroste o 2,7 procentního bodu a nyní roste o 0,6. „Já jsem přesvědčen, že když bude na začátku roku 2025 růst o jedno procento, tak to bude velký úspěch.“ Příjmy jsou podle něj nadhodnocené o desítky miliard.
Skopeček připustil, že rozpočet počítá s poměrně vysokým nárůstem příjmů o sedm procent. „Nicméně rozpočet se staví na ekonomické prognóze. (...)Je postaven na růstu 2,7 procenta, ale je to číslo, které nijak nevybočuje z predikcí jiných institucí. ČNB predikuje vyšší růst, tuším, že 2,9 procenta.“ Dodal, že růst ekonomiky nezpochybnily Výbor pro rozpočtové prognózy ani Národní rozpočtová rada vlády.
