Nádraží, centra měst nebo obchodní domy jsou místa, kde může s vyšší pravděpodobností dojít k nebezpečnému incidentu. Bezpečnostní experti po tragédii na pražské filosofické fakultě radí v případě hrozícího útoku zbytečně neriskovat, utéct nebo se schovat a počkat na příjezd policie. Aktivní odpor doporučují pouze při bezprostředním ohrožení života.
„Musíme z místa co nejrychleji utéct pryč, schovat se za budovy, vběhnout do metra, někde se zabarikádovat v domech; to je jediné řešení, hlavně nikdy nezůstat stát na místě,“ prohlásil specialista na defenzivní taktiku ze spolku Men’s Factor Josef Toman. „Samozřejmě je možné zavolat hlídku městské policie nebo Policie České republiky,“ dodal.
V určité fázi, když dojde k bezprostřednímu ohrožení, je na místě i odpor. Toman doporučuje na útočníka něco hodit nebo na něj naběhnout s něčím v ruce. „Pokud je počet lidí dostatečný, dají se snížit dopady útočníka tím, že ho srazíme k zemi,“ vysvětlil.
Zmiňovaná místa – takzvané měkké cíle, tedy objekty, prostory nebo akce s vysokou koncentrací osob a relativně nízkou úrovní zabezpečení – bývají hlídána kamerami. Například na bezpečnost občanů a dopravu dohlíží v Praze přes čtyři a půl tisíce kamer v rámci městského kamerového systému.
„Podle zákona máme přístup pouze k živému přenosu. A podle zákona má k archivu přístup pouze městská policie a Policie České republiky,“ uvedl mluvčí Magistrátu hlavního města Prahy Vít Hofman.
Obchodní centra mohou jednotlivé obchody skrz ostrahu fyzicky či telefonicky varovat a uzavřít prostor pomocí rolet. „V případě, že by to byl opravdu nebezpečný pachatel se zbraní, se využije požární tlačítko, které spustí celé obchodní centrum do evakuace,“ dodala ostraha obchodního centra Atrium Flora. Standardní praxí je volat policii.
Na Letišti Václava Havla se o bezpečí cestujících i přepravy starají stovky příslušníků policie a speciální ostrahy. Letištěm projde denně na 45 tisíc lidí. Každý jejich krok je monitorován policejními i letištními kamerami, které hrají klíčovou roli. Letiště ani policie neuvádějí, kolik se jich v areálu nachází.
„Rozhodně nekončíme s doplňováním kamer. A využívání moderních technologií nebo algoritmů a umělé inteligence je nedílnou součástí naší budoucnosti,“ zmínil člen představenstva letiště zodpovědný za bezpečnost Martin Kučera. Počítá se například s 3D rentgenovým systémem pro kontrolu zavazadel a s posílením ostrahy.
Opatření na školách
Bezpečnostní opatření se snaží zavádět i řada škol. Opět platí, že v případě nebezpečí je nejlepší rychle uniknout nebo se zabarikádovat. Podle Tomana by si lidé také měli vzít do rukou pro obranu jakékoli předměty, které jsou k dispozici. Zásadní je taky neprodleně kontaktovat policii a poskytnout jí co nejpřesnější informace.
Podle bezpečnostního poradce Univerzity Karlovy Zdeňka Kalvacha patří mezi efektivní metody ochrany trénink správných postupů, cvičení členů krizových štábů nebo větší množství bezpečnostních prvků, jako jsou tísňová tlačítka. Naopak bariéry u vstupu podle něj v momentě ohrožení nejsou účinné.
Nemocnice nebo správci kritické infrastruktury využívají také systém informování v krizových situacích. Ten Univerzita Karlova testuje v pilotním módu v budově rektorátu. Dále zvažuje doplnit kamerový systém o zvukové detektory.
Kalvach prohlásil, že je ale u takového systému klíčová správná reakce lidí. Podle výrobců bezpečnostních systémů jsou proto důležité i nácviky správné evakuace. Ty se běžně konají například ve Spojených státech amerických.
„Začíná to úplně normálně, všichni sedí v lavicích, je výuka,“ popsala v pořadu 90‘ ČT24 Betty Amelie Boráková, která studovala v americké Oklahomě. „Vždycky jsme šli do nějakého nejbezpečnějšího úkrytu, buď to byl školní dvorek nebo sklep, a tam jsme počkali, než to přestane a než jsme dostali pokyny, že je zase všechno bezpečné,“ uvedla. Cvičení nejsou hlášena předem, vědí o nich jen učitelé, kteří je vedou. Podle Borákové se studenti lépe připraví, když o cvičení předem netuší.
