Divokých prasat neustále přibývá a letošní mírná zima jim opět svědčí. Nemnoží se jen divočáci, ale i problémy zemědělců a myslivců. Těm prvním ničí úrodu, ti druzí pak musí hradit škodu, kterou prasata způsobí. Myslivcům by mohla pomoci nová vyhláška, která od příštího roku umožní lovit divočáky celoročně, dříve to bylo u bachyní a selat možné jen od listopadu do ledna.
„Přivezl jsem kaštany, řepu a letninu. Přikrmuje se hlavně spárkatá zvěř, tedy srnčí, mufloní a dančí,“ popsal Michal Mahr, který už 35 let pečuje o krmelce v lesích kolem Olomučan na Blanensku. Letos vysoká zvěř příliš péče nepotřebuje, pomáhá jí mírná zima.
„Nejvíc máme v lese srnčí zvěře, muflonů je méně a dančí je jen výjimečně. Naopak divočáků je až příliš,“ naráží Mahr na problém, který myslivce v poslední době hodně trápí. Přemnožení divočáci totiž v létě likvidují úrodu zemědělcům. Svědčí jim hlavně velkoplošné zemědělství, zejména velké lány kukuřice či řepky, kde najdou úkryt i potravu.
„Prvního divočáka tady zastřelili v 60. letech, od té doby se to rok co rok zvyšuje a není v našich silách to snížit. Nahrávají jim i mírné zimy, kdy je nízká úmrtnost selat. A proti divočákům tu není žádný predátor, který by přirozeně snižoval jejich stavy,“ vzpomněl Mahr, který s kolegy myslivci v létě v noci hlídá úrodu zemědělcům, aby nemuseli platit škody na polích.
Pomůže vyhláška?
Slova Michala Mahra potvrzují i statistiky. Jen na Blanensku vzrostl počet ulovených divočáků z necelých 1300 v roce 2013 na loňské více než dva tisíce. V celém Česku se ročně odloví přes 160 tisíc divokých prasat.
V boji s přemnoženou černou zvěří by myslivcům mohla pomoct i nová vyhláška ministerstva zemědělství. Divočáky s bachyněmi a selaty budou moci od příštího roku lovit celoročně. „Jsem si vědom, že změna týkající se odlovu divokých prasat vyvolává určité rozpaky, zda je takto nastavená doba lovu etická a myslivecká. Proto považuji za nezbytné jasně říci, že tato změna neznamená pro uživatele honiteb povinnost, ale dává jim nástroj k okamžitému řešení lokálních problémů v případě, že není jiný způsob,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Podle resortu se divočákům změnil způsob života – doba páření, která normálně probíhá od listopadu do ledna, se nyní rozšířila na celý rok. Ministerstvo argumentuje také tím, že prasata loví drobnou zvěř jako bažanty a zajíce, jejichž počty stále klesají.
Napadají i lidi
Kromě škod, které přemnožená prasata způsobí, roste i počet jejich střetů s auty. A divočáci se nerozpakují ani napadnout člověka. „Neváhá jít proti honcům, proti lidem. A když je nahánějí psi, napadají i je. Už jsme měli pět zraněných psů,“ potvrdil Mahr.
Podle ministerstva by ke snížení stavu prasat bylo nutné odlovit zhruba 200 tisíc divočáků ročně. Vláda už v březnu schválila opatření, které umožňuje myslivcům rozmísťovat víc zařízení na odchyt divokých prasat. Dřív bylo možné umístit jedno zařízení na 250 hektarů honitby, podle nové úpravy připadá jedno zařízení na 150 hektarů. Do meziresortního připomínkového řízení míří i novela mysliveckého zákona.
