V Česku neexistuje oficiální seznam bezbariérových škol. Rodiče dětí s tělesným handicapem tak musejí často obvolávat desítky zařízení, aby zjistili, kam se mohou jejich děti přihlásit. Týká se to základních i středních škol. Vznikla proto platforma Výtahy do škol, která mapuje dostupnost škol a upozorňuje na bariéry ve vzdělávání.
Žákyně šesté třídy Mia je kvůli svalové dystrofii na vozíku. Na přestávky jí ze třídy pomáhá asistent. Najít bezbariérovou školu nebylo pro rodinu jednoduché. Problémy začaly už na prvním stupni. „V našem předchozím bydlišti paní ředitelka řekla: My tady máme schody, první a druhou třídu zvládneme, ale třetí už ne,“ popsala matka Mii Jindra Landová.
Rodinu odmítlo pět škol. Landová proto založila organizaci Obyčejný život a platformu Výtahy do škol. „Dostávají se ke mně další a další příběhy rodin, které jsou úplně zoufalé,“ řekla.
Rodina Mii se nakonec přestěhovala a pochopení našla ve spádové škole. Celá třída se nyní učí v přízemí, příští rok by měl být hotový výtah. „Věděli jsme, že k nám do školy nastoupí, a protože jako spádová škola nejsme bezbariérová, kontaktovali jsme zřizovatele,“ uvedla ředitelka Fakultní základní školy profesora Otokara Chlupa v Praze Andrea Kroftová. Náklady na výtah byly vysoké. Landová proto uspořádala sbírku, další peníze následně zajistil starosta.
„Každý žák, zvlášť pokud se jedná o spádovou školu, má právo se tam vzdělávat,“ upozornila advokátka sdružení Spoluškola Marta Ptáčková.
Problém podle ní spočívá v mezerách v zákonech a jejich nedodržování, ale také v nedorozumění či nepochopení potřeb dětí. Podpůrná opatření jsou často vnímána jako náklad, nikoli jako investice, která umožňuje rodičům chodit do práce a dětem s handicapem se v budoucnu uplatnit. Výtahy navíc mezi podpůrná opatření nepatří.
Nové školy musí být bez bariér
Povinnost bezbariérového přístupu u novostaveb škol stanoví vyhláška ministerstva pro místní rozvoj o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Platí od roku 2001.
„Starší budovy, které tuto podmínku nesplňují, často řeší bezbariérovost až při nástupu žáka s tělesným postižením. Jedná se zejména o stavební a technické úpravy přístupu ke škole a prostor, ve kterých se žák pohybuje, ale také o organizační opatření,“ uvedl mluvčí ministerstva školství Ondřej Macura.
Výtah vybudovali například i v další škole v Praze – ZŠ Burešova. Nahradil nevyhovující plošinu, která komplikovala provoz v budově. „Rozblikalo se světlo, které znamenalo, že žáci v tu chvíli nesměli na schodiště,“ popsal ředitel Ivo Meljnecký.
Problém u památkově chráněných budov
V mnoha školách ale podobná řešení možná nejsou. Budovy jsou staré a bezbariérové úpravy často chybějí. Oficiální seznam dostupných škol navíc neexistuje. Nedostatek financí a postoj památkářů patří mezi nejčastější důvody, proč se prostory neupravují.
Děti s handicapem si tak často vybírají školu podle bezbariérovosti, nikoli podle svých zájmů. „Chtěla jsem jít na zdravotnickou školu, ale všechny, které jsem si našla, jsou bariérové, tak půjdu na gymnázium,“ řekla žákyně deváté třídy Šárka Škardová, která je na invalidním vozíku kvůli vrozené genetické nemoci.
Například v pražské Libni sice výtah je, pro vozíčkáře ale škola vhodná není. „Naše historická budova je koncipovaná tak, že má dva trakty, které na sebe navazují v mezipatrech, a právě tam máme specializované učebny. Tam se výtahem bohužel v současné době nelze dostat,“ vysvětlil zástupce ředitele Gymnázia U Libeňského zámku Robin Eliášek.
Součástí projektu Výtahy do škol je nový web s návody pro rodiče a se seznamem bezbariérových škol. Organizace zároveň nabízí ředitelům a ředitelkám pomoc s argumentací vůči zřizovatelům, aby do bezbariérovosti investovali.
Část dětí zůstává v domácím vzdělávání
Na podmínky dětí s handicapem se zaměřuje i dětský ombudsman. „Není výjimkou, že se na nás obracejí rodiče dětí s postižením kvůli překážkám, kterým ostatní děti nečelí,“ potvrzuje zástupce dětského ombudsmana Vít Alexander Schorm.
V důsledku těchto překážek podle něj roste počet dětí, které zůstávají v domácím vzdělávání. „V krajních případech děti přicházejí o kamarády a cenné životní zkušenosti. Rodiče se kvůli tomu nezřídka musejí vzdát zaměstnání, což rodiny vystavuje finanční nejistotě,“ dodal.
Ministerstvo vyčleňuje na bezbariérovost dotace
Za stav školních budov, jejich technické úpravy a zajištění bezbariérového přístupu odpovídají podle mluvčího resortu školství Macury zřizovatelé škol – u mateřských a základních škol obce, u středních škol kraje.
„Informace o bezbariérovosti jednotlivých škol jsou proto evidovány především u zřizovatelů a v samotných školách. Dotazy na konkrétní technické vybavení, jako jsou výtahy, plošiny nebo schodolezy, je proto vhodné směřovat primárně na školu nebo jejího zřizovatele,“ uvedl Macura. Data lze podle něj získat také od vládního výboru pro zdravotně postižené, který vyhlašuje Národní rozvojový program přístupnosti pro všechny.
Ministerstvo školství každoročně vyčleňuje na bezbariérovost škol dotace. „Ročně je na odstranění překážek a bariér vyčleněno deset milionů korun. Prostředky jsou průběžně čerpány. Jako další podpora byly od září 2021 poskytnuty peněžní prostředky na pořízení více než třiceti schodolezů v rámci podpůrných opatření,“ doplnil Macura.
