České ministerstvo obrany není spokojené s nabídkou Švédska na prodloužení pronájmu čtrnácti letounů JAS-39 Gripen po roce 2027 a požádalo švédskou stranu o její úpravu. Jednání budou pokračovat v následujících týdnech. Po sobotním setkání se švédským ministrem obrany Palem Jonsonem v Praze to uvedla ministryně Jana Černochová (ODS).
Ministryně řekla, že tak, jak se prodražuje cena vojenského materiálu po celém světě, je jasné, že i cena pronájmu bude odpovídat zvýšeným nákladům. Nicméně v nabídce jsou položky, které se české straně nezdají, že by je Česko mělo platit, podotkla.
Gripeny jsou podle Černochové v závěru životního cyklu a údržba vychází dráž než dříve, ale zároveň by se letouny měly modernizovat. Se švédskými kolegy podle ní česká strana řeší, co vše je možné do dohody zahrnout.
„Informovala jsem pana ministra, že nabídka ze švédské strany, kterou obdrželi moji kolegové, byla taková, že s ní nejsme spokojeni. Požádala jsem pana ministra, aby ze své pozice ministra obrany do toho procesu pokud možno vstoupil nějakými informacemi, které jsme mu tady dnes sdělili. A dohodli jsme, že jak v zájmu jeho země, tak v zájmu naší země je, aby se ta dohoda uskutečnila a abychom letouny gripen používali do konce jejich životního cyklu, jak bylo naplánováno,“ uvedla Černochová.
Jonson zdůraznil, že vyjednávání s českou stranou je v rukou švédské vládní agentury FMV, a dodal, že gripeny budou v provozu aspoň do roku 2035. „Celá rodina modelů gripenů se obvykle modernizuje současně, aby se přizpůsobily měnícímu se bezpečnostnímu prostředí,“ řekl Jonson. Podle něj se funkce letounů vylepšují tímto způsobem postupně.
„Válka skladů“
Česko si čtrnáct švédských letounů JAS-39 Gripen pronajímá za zhruba 1,7 miliardy korun ročně. Vláda se Švédskem jedná o prodloužení pronájmu do roku 2035, kdy gripeny nahradí 24 amerických letounů F-35. Nákup letounů páté generace za 150 miliard korun vláda schválila loni v září a potvrdila podpisem na konci ledna.
Jonson s Černochovou v Praze podepsal deklaraci o posílení obranné spolupráce mezi Českem a Švédskem, která rozšiřuje aktuální spolupráci. Součástí dokumentu a jednání bylo například zapojení českého obranného průmyslu do výroby bojových vozidel pěchoty CV90 nebo další podpora Ukrajině.
Válka na Ukrajině je podle Jonsona válkou skladů. „Potýkáme se s tím, co můžeme udělat, abychom rozšířili i výrobu,“ avizoval na pražské bezpečnostní konferenci Globsec. Klíčové je podle něj spojit poptávku a vyslat silný signál o poptávce obrannému průmyslu, aby i on investoval do výrobních kapacit.
Jednou z výzev podle Jonsona je i to, že ceny obranného vybavení vzrůstají, zároveň je podle něj dlouhá doba dodání. V obraně je nyní více peněz než bylo před deseti lety, ale méně času, řekl. Dříve podle něj nebyl čas považovaný za náklad, protože si lidé mysleli, že nebude válka. „Ale nyní nemůžeme vyloučit ozbrojený útok proti Švédsku nebo některému z dalších spojenců,“ dodal.
Česká republika ze Švédska formou mezivládní dohody pořizuje 246 pásových bojových vozidel pěchoty CV90 švédského dodavatele BAE Systems za 59,7 miliardy korun. Nákup schválil český kabinet loni v květnu.
