Povodí rozšiřují záplavová území i za povodňové bariéry. Obce i lidé se bouří pro zmařené investice i nemožnost pojištění

Nahrávám video

Záplavová území se na řadě míst výrazně rozšiřují. Povodí už rozeslalo do jednotlivých krajů aktualizované mapy. Obce přitom v posledních letech stavěly protipovodňové stěny za stovky milionů a teď si stěžují, že jejich investice byly zbytečné. Místa, kde se podle nových map nebude smět vůbec stavět, totiž mají sahat daleko za vybudované ochrany. Obce i lidé, kteří v nich žijí, proti rozšíření zón protestují.

Křešice nedaleko Roudnice nad Labem brzy oslaví tisíc let existence. Velká voda se tudy v minulosti prohnala už několikrát. Proto zbudovali protipovodňovou zeď. Díky ní mohli místní stavět a žádat o hypotéky. Teď se ale všechno změní. Povodí Labe chce aktivní záplavovou zónu posunout až za tento val.

„Kompletní investice, co se týká té protipovodňové stěny, byla 200 milionů,“ připomíná starosta obce Michal Mančal (nestr.). „Obce do toho investovaly jak ze svých peněz, tak z peněz státních a někde i dotačních. A teď by ta opatření byla k ničemu. Podle mě je to zmařená investice,“ kroutí hlavou hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO).

Do nebezpečného území zatím spadá deset rodinných domů a stovka pozemků. Brzy jich ale přibude. „Usuzujeme, že se bude jednat o 120 bytových a rodinných domů a zhruba pět set pozemků. Pojišťovny to teď nebudou chtít pojišťovat, součástí hypotečního úvěru je vždy pojištění, takže to určitě nepůjde tak jako doposud,“ obává se Mančal.

„Záplavy tu nikdy nebyly“

Do stejné situace se dostal i Pavel Kos z Tismic ve středních Čechách. Vedle potoka Bušinec má rodinný domek a zahradu, kterou chtěl zastavět. Kvůli rozšíření zón ale nemůže. „Nikdy tady záplavy nebyly. Existují o tom záznamy v kronikách. Takže se zatím odvoláváme a budeme čekat, kam to dospěje. Jestli to dospěje k soudu, tak to bude stát dost peněz,“ má jasno Kos.

Bránit se chce i Petr Zeman. Vlastní průmyslový areál v Ústí nad Labem. Ještě před rokem počítal s tím, že ho zrekonstruuje a přistaví nové budovy. „My pravděpodobně budeme uvažovat o žalobě na stát, protože to silně omezí naše vlastnická práva,“ nastiňuje.

Podle ministerstva životního prostředí je ale nutné záplavová území aktualizovat. Krajina v okolí řek se totiž vyvíjí. „Aktivní zóny nejsou stanoveny z nějaké svévole úřadů, ale dávají obcím informace o tom, že tam je povodňové nebezpečí velmi vysoké,“ vysvětluje Jana Tejkalová z odboru ochrany vod ministerstva.

„Vše zpracovává odborná vodohospodářská firma a jsou tam jasně stanoveny hladiny povodňových průtoků pro pětiletou, dvacetiletou, stoletou a pětisetletou povodeň,“ doplňuje mluvčí Povodí Labe Hana Bendová. Někteří politici avizovali, že chtějí téma povodňových zón otevřít při projednávání novely vodního zákona.

Nestavět vůbec či jen se souhlasem úřadů

O tom, kam až budou sahat zátopové zóny, rozhodují jednotlivá Povodí – Labe, Vltavy, Ohře, Moravy a Odry. Povodňové mapy aktualizují jednou za šest let. Informace o zónách jsou k dispozici na krajských úřadech.

Záplavové území má dvě části. V aktivní zóně není možné stavět vůbec. Nesmí tam být překážky, které by vadily průtoku vody. Nemovitosti, které už zde stojí, se nesmí rozšiřovat a bývá i problém je pojistit.

Druhá zóna zahrnuje území, kudy voda při povodni sice neproudí, ale může se tam dostat. Smí se tam stavět jedině se souhlasem správců toků a zmiňovaných Povodí. Úřady také určí podmínky stavby – domy například musí být vyvýšené, mít průtočné přízemí a technologie nad úrovní povodně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoVážně nemocní často zůstávají bez podpory. Pomáhají neziskové organizace

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.
před 4 mminutami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 1 hhodinou

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 1 hhodinou

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 2 hhodinami

Vláda projedná podmínky pro humanitární dávky i novelu o elektronizaci školství

Změny v poskytování humanitární dávky pro držitele takzvané dočasné ochrany projedná na svém zasedání vláda. Podle ministerstva vnitra má novela měnící sedm předpisů zvýšit bezpečnost ČR díky posílení nástrojů k řízení migračních toků a úpravou podmínek pobytu cizinců v Česku. Na programu je i předpis, který má podle ministerstva školství zajistit rozvoj elektronizace školství. Koaliční rada by se měla zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby.
před 2 hhodinami

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 11 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 11 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 12 hhodinami
Načítání...