Poslanci povolí vodákům alkohol, schválili i přísnější pravidla pro znalce

Soudní znalci se zřejmě budou řídit od roku 2021 podle přísnějších pravidel, která mají zkvalitnit jejich práci. Schválila to sněmovna. Podpořila také návrh, aby vodáci by mohli plout po některých řekách s alkoholem v krvi bez hrozby pokuty.

Novela zákona o vnitrozemské plavbě počítá s tím, že by vodáci mohli plout po některých úsecích řek a vod s alkoholem v krvi bez hrozby pokuty. Pouze pro vůdce malých plavidel bez vlastního pohonu, která nepodléhají evidenci, má platit zákonem stanovený limit 0,5 promile alkoholu v krvi. Vztahovat se to bude na méně významné vodní toky, na významných tocích bude i nadále platit nulová tolerance. Zákon nyní dostane k projednání Senát. 

Poslanci se v závěrečném hlasování přiklonili k návrhu Milana Ferance (ANO), který dovoluje vůdcům plavidel hladinu půl promile alkoholu v krvi a u ostatních členů posádek hladinu alkoholu neřeší. Feranec svůj návrh připravil ve spolupráci s ministerstvem dopravy.

Obdobné pozměňovací návrhy, které počítaly s 0,8 promile, respektive jedním promile, předložili další poslanci v čele s Pirátem Lukášem Bartoněm. Sněmovna se k nim však nepřiklonila. „Nejedná se o generální pardon pro opilce,“ řekl o návrzích zpravodaj a poslanec ODS Vojtěch Munzar.

Tolerance alkoholu, jak ji schválila sněmovna, bude platit jen na některých vodách. Týká se to jen takzvaných nesledovaných vodních cest nebo účelových vodních cest, a nikoli dopravně významných.

Poslanci také při schvalování zákona na návrh Jany Krutákové (STAN) vypustili ze seznamu využitelných vodních cest dolní tok Berounky od 37. kilometru do přístavu Radotín. Podle poslankyně to zabrání projektu splavnění Berounky v tomto úseku. Z generelu, který vypracovalo ministerstvo dopravy, podle ní vyplývá, že jde o mohutný investiční záměr, který by zahrnoval vybagrování dna od Berouna po Radotín, dva nové jezy, deset plavebních komor, zvýšení jezu v Karlštejně nebo vybudování plavebního kanálu v úseku Lipence – Dolní Černošice. Krutáková poukazuje na to, že se záměrem nesouhlasí hlavní město Praha ani dotčené městské části a středočeské obce.

Hospodářský výbor její návrh nepodpořil. Přesto pro něj hlasovalo 127 poslanců. Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) již dříve řekl, že jeho úřad s vynětím Berounky nesouhlasí. Podotýkal, že samo zařazení řeky do seznamu neznamená povinnost uskutečnit dané stavební práce.

Znalci za pochybení zaplatí až půl milionu

Poslanci schválili také přísnější pravidla pro soudní znalce, která mají platit od roku 2021. Změny by měly zkvalitnit práci znalců. Ve vládní předloze sněmovna mimo jiné zachovala až půlmilionovou sankci za pochybení. Norma nyní zamíří do Senátu. 

Sněmovna odmítla požadavek vlády na pravidelný zpětný přezkum znaleckých posudků ministerstvem spravedlnosti. Původní návrh vyžadoval povinně hodnotit nejméně tři náhodně vybrané posudky znalce každých pět let. Poslanci rozhodli o tom, že znalecké kanceláře budou muset mít nejméně dva znalce pro každou zapsanou specializaci, znalecké ústavy znalce jednoho. Původní návrh to od ústavů nevyžadoval.

Nahrávám video

Poslanci na návrh bývalé ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (za ANO) rozhodli také o tom, že výše smluvních odměn znalců nebude uváděna v evidenci znaleckých posudků. Zrušili i povinnost ministerstva tyto odměny přezkoumávat. Na návrh Jakuba Michálka (Piráti) zpřísnili požadavky na znalecké posudky - měly by obsahovat jednoznačné odpovědi, které neumožňují dvojí výklad.

Nejmenší shoda byla ve sněmovně na otázce, jak přísné mají být tresty pro znalce. Nakonec prošly půlmilionové pokuty, které prosazoval ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO). Opoziční poslanec Marek Benda (ODS) naproti tomu srovnal výši pokuty, která podle něj může přijít třeba i „za nevedení nějaké evidence“, s odměnou ve výši 150 korun za hodinu. „Myslím, že to není úplně spravedlivé,“ míní. Ředitel Ústavu soudního inženýrství VUT v Brně Aleš Vémola ostatně varoval, že to může některé znalce „odradit od další činnosti“.

Současný zákon o znalcích pochází z roku 1967, a je proto podle vlády značně zastaralý. Platná norma například neodráží to, že se po změně režimu staly hlavními zadavateli posudků soukromé subjekty, nikoli stát.

MZe bude moci kvůli kůrovci upravit těžbu dřeva

Odpoledne se zákonodárci zabývali ještě předlohami v prvním čtení. Patří k nim poslanecká novela lesního zákona, která se týká boje s kůrovcem. Sněmovna kvůli kůrovcové kalamitě dala ministerstvu zemědělství pravomoc upravit těžbu dřeva v lesích a zalesňování tak, aby se minimalizovaly škody.

První kolo má za sebou novela silničního zákona, která by měla obecní policii umožnit na místě pokutovat nedovolenou jízdu ve vyhrazených jízdních pruzích. Dále poslanci poslali i rozsáhlou změnu zákona o obchodních korporacích. Podle vlády má odstranit nedostatky zákona, které vyvstaly v praxi. Návrh mění nejen nástupce bývalého obchodního zákoníku, ale také občanský zákoník, zákony o účetnictví, o bankách, o auditorech či o obchodních rejstřících.

Naopak se výbory vůbec nebudou zabývat návrhem Pirátů, kteří chtěli prodloužit lhůtu pro odevzdávání elektronického daňového přiznání. Sněmovna jej zamítla již v prvním čtení. Ministryně financí Alena Schillerová ovšem poslancům slíbila, že její resort předloží vlastní legislativu k on-line finančnímu úřadu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 2 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 4 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 12 hhodinami

Koalice oznámila ředitelům ČT a ČRo, že poplatky zruší. O nové částce se nemluvilo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Resort obrany připravuje přezbrojení střední brigády

Resort obrany připravuje další velkou zakázku. Půjde o přezbrojení střední brigády, která by měla dostat nová kolová bojová vozidla pěchoty. Potvrdil to ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda chce nahradit stávající obrněnce Pandur, které už podle ní nevyhovují aktuálním potřebám. Soutěž na nové má být otevřená.
před 12 hhodinami

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 14 hhodinami

Bývalý radní Scheinherr mluvil u soudu v kauze Dozimetr o nátlaku

Bývalý náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) v úterý u soudu v kauze Dozimetr uvedl, že souhlasil se jmenováním Matěje Augustína do představenstva pražského dopravního podniku (DPP), protože se cítil pod nátlakem. Obžaloba v kauze rozsáhlé korupce v DPP viní skupinu lidí v čele se zlínským podnikatelem Michalem Redlem, že přes Augustína a další dosazené manažery ovlivňovala výběrová řízení a brala za to úplatky.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...