V souvislosti s novým vydáváním dokladů pro občany Evropské unie bude asi přesněji vymezen okruh lidí, kteří budou považováni za jejich rodinné příslušníky. Předpokládá to návrh cizineckého zákona, který ve čtvrtek podpořili poslanci. Nyní normu posoudí bezpečnostní výbor. Sněmovna dále podpořila návrh na přeměnu nynějších dětských skupin na jesle. Poslanci se odpoledne také věnovali interpelacím na členy vlády.
Čtvrteční jednání Poslanecké sněmovny začalo v devět hodin se zcela prázdnou vládní lavicí. Po několika minutách dorazil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), který kvůli tomu předčasně odešel z vládní tiskové konference po jednání, kde kabinet schválil podání žádosti o prodloužení nouzového stavu.
Předsedající Tomáš Hanzel (ČSSD) poté přečetl seznam písemných interpelací, které směřovaly na premiéra Babiše a ministryni Maláčovou a které sněmovna nemohla projednat, protože se oba členové vlády z dopoledního jednání omluvili. Potom Hanzel schůzi přerušil do 11 hodin, kdy poslanci začali projednávat některé návrhy zákonů.
Sněmovna následně podpořila návrh cizineckého zákona, podle kterého bude v souvislosti s novým vydáváním dokladů pro občany Evropské unie asi přesněji vymezen okruh lidí, kteří budou považováni za jejich rodinné příslušníky. Předloha oddělí nejbližší rodinu od lidí, kteří mají s občany Unie pouze volnější příbuzenské vazby. Nyní normu posoudí bezpečnostní výbor.
Návrh zákona čelil kritice lidovců a Pirátů
Kriticky vůči návrhu vystoupil poslanec KDU-ČSL Jan Čižinský, podle kterého omezí práva partnerů českých občanů. Rovněž podle Piráta Františka Kopřivy by předloha znamenala diskriminaci nesezdaných párů proti manželům.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) se vůči výtkám ohradil. Vždy se podle něj najde případ, kdy je tvrdost zákona nadměrná. Proti tomu stojí podle ministra desítky případů partnerského postavení, kdy je současné znění zákona zneužíváno.
Novela podle ministerstva vnitra reaguje zejména na unijní nařízení, aby průkazy totožnosti a vydávaná povolení k pobytu pro občany Unie měly silnější zabezpečení. Některé doklady proto bude potřeba vyměnit. Předloha v souladu s dohodou o vystoupení Velké Británie z Evropské unie také umožňuje další pobyt v Česku Britům, kteří tu budou oprávněně bydlet na konci letošního roku.
Nárok na pobytovou kartu by měli mít bližší příbuzní
Česko doposud nerozlišovalo mezi rodinnými příslušníky, tedy manželi, dětmi či rodiči občana Evropské unie, a takzvanými oprávněnými osobami, což jsou například nesezdaní partneři nebo lidé závislí na péči unijního občana. Do budoucna by měli pouze užší rodinní příslušníci mít nárok na pobytovou kartu k přechodnému pobytu a kartu trvalého pobytu.
Lidé z druhé skupiny budou mít podle návrhu sice pobyt v Česku snadnější než jiní cizinci, nebudou však mít automatické právo na vstup do republiky. Průkazy o pobytu ale dostanou na delší dobu a nebudou muset dokládat účel jejich pobývání v Česku.
Poslanci podpořili přeměnu dětských skupin na jesle
Podporu poslanců získala také novela zákona, podle které by se dětské skupiny měly změnit na jesle s přísnějšími pravidly. Návrh posoudí sociální výbor. Jesle by měly být pro děti od půl roku do zhruba tří let, na místa by přispíval stát. Cílem změn je podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) zajistit kvalitní a finančně dostupnou péči o menší děti.
V souvislosti s koncem evropského financování jde také o to zachovat co nejvíce zařízení, aby nemusela zanikat, uvedla. Koaliční poslanec Aleš Juchelka (ANO) uvedl, že se připravují pozměňovací návrhy, které by zachovaly dětské skupiny tak, jak je podporovala Unie.
Z opozičních lavic ale zaznívala kritika. „Proč chceme rušit něco, co funguje?,“ tázal se lidovec Čižinský. Ani Piráti nepokládají podle místopředsedkyně Olgy Richterové za nutné vracet se k jeslím. Podle Petra Beitla (ODS) budou rodiče nuceni dávat děti do soukromých školek, v nichž budou platit vyšší částky. Opoziční ODS se ale nepodařilo prosadit vrácení návrhu kabinetu k přepracování.
Přísnější pravidla i standardy kvality
Předloha by měla být účinná od poloviny příštího roku. Vznikat by už mohly jen jesle s přísnějšími pravidly, než jsou stanovena pro dětské skupiny. Nově by musely mít šatnu, oddělené prostory na spaní, místnost na prádlo a další náležitosti. Stanovit by se měly standardy kvality, jejich dodržování se má bodovat. Pracovníci se budou muset dál vzdělávat. Současné dětské skupiny se musely přeměnit na jesle do konce srpna 2024.
Dětské skupiny se hradí zejména z unijních peněz. Jejich čerpání skončí v polovině roku 2022. Maláčová uvedla, že nejčastější poplatek rodičů bez jídla činí 3200 korun měsíčně za dítě, v Praze jde asi o 5800 korun. Rodiče podle ní poukazují na příliš vysokou cenu.
Podle návrhu zákona by na místo pro děti rodičů, kteří pracují, studují, podnikají či si hledají zaměstnání, přispíval stát. V případě kapacity 16 tisíců dětí Maláčová očekává rozpočtové náklady 1,4 miliardy korun ročně.
Rybářům mají nadále náležet náhrady za škody způsobené kormorány, schválili poslanci
Sněmovna ve čtvrtek schválila v prvním čtení předlohu, podle které by rybáři měli dostávat i v dalších třech letech náhrady za škody, které jim na rybách způsobili kormoráni. Současný zákon počítá s náhradami za letošek a za uplynulé dva roky. Jeho novela nyní poputuje do Senátu.
Novela o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy se výslovně vztahuje na škody způsobené kormoránem velkým. Za roky 2018 a 2019 měli rybáři nárok na stoprocentní kompenzaci prokázané škody, za letošní rok mají nárok na osmdesátiprocentní náhradu. V příštích třech letech by se náhrada měla vrátit na stoprocentní výši.
Kormorán velký patří mezi nejvýznamnější rybí predátory. Způsobené škody na rybách jsou každoročně vyčísleny Rybářským sdružením zhruba na 130 milionů korun, uvedlo již dříve ministerstvo zemědělství. Ministerstvo financí podle dřívějších informací vyplatilo loni na náhradách 37,2 milionu korun. Za první polovinu letošního roku to bylo 34,2 milionu korun.
Členství ve WHO je pro Česko výhodné
V odpolední části jednání sněmovny se pak poslanci věnovali interpelacím na členy vlády. Poslanec KSČM Jiří Valenta položil premiérovi dotaz ohledně postoje České republiky ke Světové zdravotnické organizaci (WHO) v souvislosti se stanoviskem Spojených států, které se rozhodly organizaci opustit. Andrej Babiš (ANO) odpověděl, že členství ve WHO je pro Česko výhodné a není důvod tuto organizaci opouštět.
Premiér ale zároveň potvrdil, že v minulosti WHO kritizoval za její přístup k pandemii nového typu koronaviru způsobujícího nemoc covid-19. Babiš začátkem září vyzval českou pobočku WHO, která tehdy varovala před záměrem odklonit se od trasování veškerých kontaktů nakažených koronavirem, aby mlčela. Nedoporučila roušky a ani nevěděla, že je pandemie, napsal tehdy Babiš na Twitteru.
Česko podle premiéra také vyvíjí v rámci Evropské unie tlak na WHO, aby vyslala nezávislou misi odborníků do Číny. Odborníci by měli objasnit původ nového typu koronaviru, mise by měla vyrazit co nejdříve a odborníci by měli být vpuštěni na všechna místa související s výskytem viru, popsal premiér.
Odměny zdravotníkům za druhou vlnu by mohly být v prvním čtvrtletí, odhadl Blatný
Koronavirové situace se týkal také dotaz poslance ODS Petra Bendla, který chtěl po ministru zdravotnictví informace k odměnám pro zdravotníky za druhou vlnu epidemie. Podle Jana Blatného (za ANO) by peníze měli obdržet v prvním čtvrtletí příštího roku. Konkrétní výše odměn podle ministra nyní není známa.
„My se snažíme, aby nová odměna byla zpracovatelná jednodušeji,“ řekl Blatný. Peníze za druhou vlnu by podle něho měli dostat nejen nemocniční pracovníci. „Jaká bude konkrétní výše, to já vám nyní neřeknu, ale budou to desítky tisíc korun,“ dodal.
Zdravotníci v nemocnicích akutní a lůžkové péče dostali za období od března do května 75 tisíc korun, pokud mají celý úvazek. Ostatním pracovníkům náležela odměna 30 tisíc korun. Tam, kde nemocnice nevyplatily zdravotníkům odměny dříve, dostali je z příspěvku státu k říjnové výplatě.
Premiér Babiš nechtěl před poslanci komentovat návrh důchodové reformy, jak jej představily ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudová. Na dotazy Lucie Šafránkové (SPD) řekl, že materiál podrobně nezná. Obává se, že systém nebude z čeho financovat.
„Návrhy jsou fajn, otázka je, jestli mají finanční krytí,“ uvedl Babiš. Obává se záporných dopadů. Ministerský předseda připomněl, že návrh je v připomínkovém řízení. Končí v polovině ledna, potom bude podle Babiše jasněji.
