Poslanci v pátek přijali takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce, která mimo jiné prodlužuje zkušební dobu zaměstnanců a výpovědní lhůtu stanoví už doručením výpovědi. Do zákoníku se ale nedostane výpověď bez udání důvodu. Zákonodárci opozičních ANO a SPD označovali v debatě tuto úpravu za asociální, hrozily by podle nich „vyhazovy“ i za názory. Zastánci naopak tvrdili, že by možnost takové výpovědi dále přispěla ke zpružnění pracovního trhu.
Novelu, jež má být účinná od druhého měsíce po jejím vyhlášení ve Sbírce zákonů, teď dostanou k posouzení senátoři. Změny by měly podle vlády zpružnit trh práce pro zaměstnance i zaměstnavatele. Pro předlohu hlasovalo 153 ze 170 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Předlohu podpořili poslanci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 i opozičních ANO a Pirátů. Zákonodárci SPD se hlasování zdrželi.
Podpora v nezaměstnanosti se má podle přijatého pozměňovacího návrhu koaličních poslanců zvýšit v prvních měsících z pětašedesáti na osmdesát procent předchozího průměrného čistého výdělku. V posledních měsících by naopak klesla z nynějších pětačtyřiceti procent na čtyřicet procent vydělané částky.
Déle by měli peníze od státu dostávat lidé od 52 let, nyní je to od padesáti let. Stejná částka by se vyplácela při propuštění i při dobrovolné změně práce. Při rekvalifikaci by měla být vyšší, činit by měla osmdesát procent čistého výdělku. Vzrostly by i maximální možné pobírané částky. Pravidla pro opětovné získání podpory by se zpřísnila, bylo by nutné odpracovat a platit odvody devět měsíců místo šesti.
Výpovědní lhůta bude podle vládní novely nově začínat doručením výpovědi, ne až od dalšího měsíce. Při propuštění kvůli porušování povinností a předpisů by se mohla zkrátit na měsíc. Předloha naopak prodlužuje ze tří na čtyři měsíce zkušební dobu, u vedoucích zaměstnanců pak ze šesti na osm měsíců. Poslankyně opozičních hnutí SPD a ANO Lucie Šafránková a Jana Pastuchová neuspěly s pozměňovacími návrhy, které zachovávaly nynější stav. Argumentovaly zhoršením postavení zaměstnanců a prodloužení období jejich nejistoty.
Zaměstnavatelé by podle vládní předlohy museli rodičům na rodičovské držet jejich původní místo do dvou let dítěte. Pracovníci s osobní vazbou k cizí zemi by mohli výdělek dostávat v zahraniční měně, ale jen té, pro kterou Česká národní banka vyhlašuje kurz vždy na následující pracovní den. Zaměstnanci by si mohli nově sami rozvrhovat pracovní dobu do směn, a to nejen při práci z domova, ale i na pracovišti. Museli by se na tom písemně dohodnout se zaměstnavatelem. Na brigády o letních prázdninách by se mohlo začít chodit už od 14 let, potřebný bude písemný souhlas rodičů.
Ostrá debata nad výpovědí bez udání důvodu
Do zákoníku se nedostane výpověď bez udání důvodu. Návrh se týkal jen pracujících za mzdu, předpokládal dvojnásobné odstupné zpravidla aspoň dva až šest měsíčních výdělků podle doby zaměstnání i výjimky pro určité skupiny zaměstnanců.
„Zaměstnanci jsou pro vás nic,“ obvinil část vládních poslanců předseda ANO Andrej Babiš. Podle šéfky poslanců tohoto hnutí Aleny Schillerové jsou ODS a TOP 09 odtrženy od reality ještě více než v době podle ní „asociální vlády“ premiéra za občanské demokraty Petra Nečase.
„Hnutí SPD je rozhodně proti omezování ochrany zaměstnanců,“ zdůraznil jeho předseda Tomio Okamura, podle kterého byl návrh ODS a TOP 09 jen jejich kampaní vůči zaměstnavatelům. Úprava totiž neměla vedle opozice podporu ani u koaličních STAN a KDU-ČSL, což za lidovce v debatě potvrdil jejich poslanec Jiří Navrátil.
Poslankyně Berenika Peštová (ANO) tvrdila, že se někteří lidé bojí říci například i to, koho volili. „Já vám kašlu na těch vašich šest platů, ti lidé mají strach,“ prohlásila. Pavel Staněk (ODS) označil opoziční argumenty za určitou demagogii. „Opravdu si myslíte, že zaměstnavatel je takový boss, který dokáže zaplatit šest platů za to, že bude vyhazovat někoho za to, co si myslí?,“ tázal se Staněk.
„Devět z deseti ekonomů jednoznačně říká, že největší brzdou hospodářského růstu naší země je rigidní pracovní trh. Proto velmi vítám flexinovelu,“ řekl v ČT poslanec Jan Jakob (TOP 09). Výpověď bez udání důvodu by trh podle něj učinila ještě flexibilnější, zmínil také, že je spojená s dvojnásobným odstupným. Připustil však, že návrh na ni pravděpodobně neprojde. „Já si myslím, že to je špatná zpráva pro naši ekonomiku,“ prohlásil Jakob.
„U nás v České republice nemáme vytvořený ani žádný systém podpory pro lidi, kteří by byli takto vypovězeni bez udání důvodu,“ uvedla v ČT zase poslankyně Lucie Šafránková (SPD). Podpora podle ní ani s odstupným není dostačující, aby vytvořila třeba systém rekvalifikací, který je prý nyní v Česku nepružný. Obává se také toho, že by zaměstnavatelé dávali výpovědi zaměstnancům třeba za politický názor nebo náboženské přesvědčení.
Jakob tvrdí, že pro zaměstnavatele jsou zaměstnanci to nejcennější, co má. „Propána, proč by soudný zaměstnavatel dával někomu výpověď kvůli jeho politickému názoru?“ ptal se s tím, že by navíc musel vyplácet zaměstnanci za takový krok půlroční odstupné.
Šafránková ale oponuje, že řada zaměstnavatelů by klidně takové odstupné vyplatila. „Může se takto zaměstnanci určitým způsobem pomstít, když například uvidí, že v dané lokalitě není dostatek pracovních míst,“ míní.
„Návrh (výpovědi bez udání důvodu – pozn. redakce) je výhodný pro obě strany, tedy zaměstnavatele i zaměstnance... Dnešní doba je velice proměnlivá, svým způsobem i turbulentní. Nezaměstnanost máme dlouhodobě velice nízkou. Některé pracovní síly, které jsou vázány v nějaké firmě, by mohly být uvolněny,“ sdělil v Událostech, komentářích místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 Michal Zuna.
Nejde dle něj o to, někoho „jednoduše vyhodit“, ale o to, že zaměstnavatelé dle jeho názoru nemají snadnou možnost, jak se například rozloučit s pracovníkem, s nímž nejsou spokojení, ale zároveň už má po zkušební době.
Poslanec SPD Radek Koten vidí v této otázce problém i v tom, že je v Česku málo nájemních bytů. „Budete mít zaměstnance, dal byste mu výpověď bez udání důvodu... Je poměrně problém si pronajnout v jiné lokalitě, kde by sehnal práci, nájemní byt. Popřípadě zaplatit dopředu zálohy realitní kanceláři,“ vyjmenoval opoziční zákonodárce a zopakoval argument, že by tohoto institutu mohly některé firmy zneužít, aby se zbavily zaměstnanců s nepohodlnými názory.
Dodal, že „se stále obává“, že na takovou změnu nejsou zaměstnanci v tuzemsku připraveni. „Myslím, že spoustě rodin by to způsobilo existenční problémy,“ doplnil Koten.
Odboráři z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) jsou přesvědčeni o tom, že uzákonění možnosti propuštění bez důvodu zabránili svým tlakem. Začátkem února vyhlásili stávkovou pohotovost. Šéf centrály Josef Středula uvedl, že odbory zůstávají obezřetné a budou legislativní vývoj dál sledovat. Zatím neupřesnil, kdy a zda stávkovou pohotovost zruší.
Zástupci zaměstnavatelů novelu vítají
Zástupci zaměstnavatelů takzvanou flexinovelu vítají. Po dlouhé době podle nich odráží vedle nároků zaměstnanců také požadavky podnikatelů. „Svaz průmyslu a dopravy ČR jednoznačně vítá schválenou novelu zákoníku práce, která přináší významné změny v pracovněprávních vztazích a reflektuje požadavky moderního trhu práce i měnící se potřeby zaměstnavatelů a zaměstnanců. Novela představuje komplexní úpravu zákoníku práce, která reaguje na aktuální výzvy pracovního trhu, včetně digitalizace, nedostatku kvalifikovaných pracovníků a nových pracovních trendů, čímž přispívá k lepší flexibilitě a stabilitě pracovního prostředí,“ uvedl viceprezident svazu Bohdan Wojnar.
Hospodářská komora prý intenzivně prosazovala, aby byla flexinovela přijata ještě v tomto volebním období. „Byť to není úplná revoluce v narovnání vztahů mezi zaměstnavateli a nápravě nefunkčního pracovního trhu, určitou evoluci její znění přináší. Pozitivně vnímáme i samotnou změnu přístupu, zatímco v minulosti se úpravy zákoníku práce soustředily téměř výhradně na ochranu zaměstnanců, tato novela konečně reflektuje i potřeby zaměstnavatelů,“ řekl prezident komory Zdeněk Zajíček.
Novela zákoníku práce přináší úpravy pracovněprávních vztahů, které mají zrychlit výpovědní procesy, prodloužit zkušební dobu a umožnit rodičům lepší sladění pracovního a rodinného života, řekla advokátka Frank Bold Advokáti Kristýna Ropková. Změny podle ní odrážejí požadavky trhu práce i potřebu modernizace legislativy.
Umožní podle ní také vyšší flexibilitu pracovněprávních vztahů. Zaměstnavatelé si od nich slibují zrychlení procesů a snížení administrativní zátěže, zatímco zaměstnanci mohou ocenit lepší podmínky pro rodiče a zachování současné ochrany při ukončování pracovního poměru. Personalisté si budou muset průběžně víc sledovat a hlídat termíny jednotlivých smluv či výpovědí, a některé dokumenty dokonce přepracovat, podotkla.
