Podle novely trestního zákoníku by už pomluva neměla být trestným činem. Návrhem poslanců ČSSD se budou poslanci zabývat na lednové schůzi. Podle předkladatelů chrání oběti pomluv dostatečně občanský zákoník.
„Trestný čin pomluvy je nadmíru využíván, dokonce bych řekl nadužíván. Spousta lidí podává trestní oznámení, aniž by měli šanci, že to někdy bude uznáno jako trestný čin, a policie je tím hrozně zahlcena,“ vysvětluje zástupce předkladatelů, poslanec Ondřej Veselý (ČSSD).
Předkladatelé z řad poslanců ČSSD argumentují tím, že čest a dobrou pověst chrání nový občanský zákoník. Oběť pomluvy se navíc může v civilním řízení dožadovat i náhrady škody.
Změnu podporuje i kabinet. „Vláda po debatě, která byla u tohoto návrhu poměrně podrobná, souhlasí s tím, aby byl trestný čin pomluvy z trestního zákoníku vypuštěn,“ uvedl ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO). Za pomluvu nyní může jít pachatel až na jeden rok do vězení.
Benda: Zrušit jen pomluvu je nesystémové
Sněmovna by o návrhu měla poprvé jednat na lednové schůzi. „Návrh asi propustím prvním čtením, přestože já bych byl pro výraznou redukci verbálních trestných činů, máme jich zbytečně moc. Ale zrušit jenom pomluvu mi přijde nesystémové,“ říká předseda ústavněprávního výboru Marek Benda (ODS).
Předseda SPD Tomio Okamura ale s návrhem nesouhlasí. „Tyto věci lze řešit v občanskoprávním řízení, ale poškozené lidi to stojí peníze. V případě, že se jedná o trestní řízení, tak je to peníze nestojí,“ uvádí.
Právě trestný čin pomluvy byl úplně první, kvůli němuž sněmovna jednala o vydání poslance ke stíhání – v roce 1993 odmítla vydat tehdejšího poslance ODA Čestmíra Hofhanzla. Stejně se poslanci zachovali i v historicky teprve druhém případě, když policie žádala kvůli pomluvě o vydání poslance Zdeňka Ondráčka z KSČM.
Policie chtěla Ondráčka stíhat kvůli tomu, že koncem roku 2017 nařkl kandidáta na prezidenta Michala Horáčka v médiích ze spolupráce s bývalou komunistickou Státní bezpečností (StB).
