Poslední rozloučení s bývalým ministrem zahraničí, poslancem, senátorem a hradním kancléřem Karlem Schwarzenbergem se uskuteční v katedrále svatého Víta v sobotu 9. prosince. České televizi to řekl kněz Tomáš Halík. Informaci potvrdilo i pražské arcibiskupství. Bývalý ministr zahraničí zemřel o víkendu ve věku 85 let.
Mši při rozloučení se Schwarzenbergem bude sloužit pražský arcibiskup Jan Graubner, kázat bude Halík, uvedlo arcibiskupství.
Halík v CNN Prima NEWS uvedl, že si Schwarzenberg přál poslední rozloučení v pražském kostele Nejsvětějšího Salvátora. Z kapacitních důvodů to však nebylo možné. „Náš kostel, byť je velký, by nepojal všechny, rodina se proto nakonec rozhodla, že to bude v katedrále svatého Víta a bude to 9. prosince,“ řekl Halík, který je farářem této akademické farnosti. „Já jsem byl požádán, abych podle přání Karla Schwarzenberga při té mši kázal,“ dodal Halík.
Vzhledem k původu, známosti, významu a prestiži, které se Schwarzenberg za svého života těšil, se očekává, že se do Prahy na poslední rozloučení sjedou smuteční hosté z řady zemí světa včetně členů předních evropských rodů.
Schwarzenbergova rodina přijala nabídku ústavních činitelů na možnost pohřbu se státními poctami. Politikova rakev bude vystavena pro veřejnost před obřadem od 6. do 8. prosince v kostele Maltézských rytířů Panny Marie pod řetězem, uvedli pozůstalí. Podle zatím nepotvrzených informací médií má rodina po obřadu ve svatovítském chrámu uložit ostatky zesnulého do rodové hrobky u zámku Orlík.
Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) by se detaily posledního rozloučení mohla ve středu zabývat vláda. „Uvidíme, s jakým návrhem přijde Úřad vlády. Je shoda, že pokud projeví rodina zájem (o státní pocty), určitě nebude moc dlouhá diskuse,“ uvedl.
Vzpomínání na Schwarzenberga
Schwarzenberg zemřel ve Vídni, kde byl poslední dny hospitalizovaný. Politici po jeho úmrtí ocenili Schwarzenbergovu celoživotní, přitom neokázalou službu rodné zemi, zkušenosti člověka, který dlouhá léta strávil v zahraničí, nadhled i humor. Vzpomínali na něj jako na Evropana i vlastence s úctou k demokracii, který měl nezastupitelnou roli ve formování polistopadové společnosti.
Už od neděle si politika a aristokrata z orlické větve Schwarzenbergů připomínají lidé tam, kde žil. Pietní místa vznikla na několika místech Jihočeského kraje, jedno je například také u zámku v Čimelicích na Písecku. Muže, který v obci prožil část dětství, si tam připomenou ve středu i bohoslužbou.
V Černínském paláci, Poslanecké sněmovně, Senátu či Knihovně Václava Havla se mohou zájemci o své vzpomínky na Schwarzenberga podělit v kondolenčních knihách. Poslanci uctili Schwarzenbergovu památku v úvodu úterní schůze minutou ticha.
Lipavský podepsal kondolenční knihu na ministerstvu zahraničí v úterý. „Já jsem se poprvé s Karlem Schwarzenbergem setkal pracovně ve sněmovně mezi lety 2017 a 2021. Po mém nástupu do funkce byl pro mě oporou, inspirací, zdrojem znalostí,“ uvedl.
Letos 28. října udělil prezident Petr Pavel Schwarzenbergovi nejvyšší české státní vyznamenání Řád bílého lva za zvláště vynikající zásluhy o stát v oblasti politiky. Ocenění už kvůli zhoršujícímu se zdraví nemohl převzít osobně, ve Vladislavském sále ho zastoupil jeho syn Jan.
Schwarzenbergův život odráží pohnuté osudy země ve 20. století. Narodil se v roce 1937 v Praze, po únorovém puči v roce 1948 jeho rodina pozbyla v Československu veškerý majetek a odešla do Rakouska. Do vlasti se Schwarzenberg vrátil na podzim 1989 a na začátku 90. let se stal vedoucím kanceláře prezidenta Václava Havla. Po odchodu z Hradu spravoval rozsáhlý rodový majetek, později vstoupil do politiky. Sám sebe v nadsázce často nazýval lesníkem a hostinským.
