Počet vysokoškolských oborů v angličtině roste, Čechů na ně ale chodí minimum

Počet univerzitních oborů v angličtině v Česku roste, potvrdilo ČT dvanáct oslovených vysokých škol. Například Univerzita Karlova už jich má celkem 321. Za rostoucím počtem anglických programů je podle univerzit vysoký počet výměnných studentů, kterým univerzity musí zajistit předměty v angličtině. Z dílčích kurzů se jim pak vyplatí sestavit celé studijní obory. Vzhledem k tomu, že jsou ze zákona placené, Čechů na nich studuje minimum. Školy z takto získaných peněz ale doplňují své rozpočty.

Jaderná fyzika, zubní medicína nebo umělá inteligence – to všechno se dá na českých vysokých školách studovat v angličtině. Největší počet studijních programů v anglickém jazyce nabízí Univerzita Karlova. Minulý rok přijala přes šest a půl tisíce přihlášek na celkem 321 oborů. „Kromě angličtiny máme cizojazyčné programy také v němčině, francouzštině a ruštině,” dodává mluvčí školy Michaela Lagronová.

Deset ze čtrnácti oslovených univerzit ČT potvrdilo, že otevření nových programů v angličtině plánuje i v dalších letech. „Do budoucna počítáme s postupným rozšiřováním výuky v angličtině. Pro akademický rok 2026/2027 má fakulta informačních technologií dva nové magisterské programy v angličtině – modernizovaný magisterský program informatika a nový program Aplikovaná informatika,“ uvedla mluvčí pražského ČVUT Kateřina Veselá.

Podobná je situace i v Ostravě. „Ostravská univerzita postupně rozšiřuje svoji nabídku studijních programů vyučovaných v angličtině. V přípravě jsou navazující magisterské studijní programy Social Work a Inclusion Studies,“ konkretizoval mluvčí školy Tomáš Neščák.

Za počty stojí zahraniční studenti

Důvodem, proč anglických programů přibývá, je podle oslovených univerzit vysoký počet přijíždějících studentů na výměnné pobyty. Pro ty totiž vysoké školy zřizují cizojazyčné předměty, ze kterých se jim vyplatí složit celý program. „Naším cílem je primárně kvalitní studium v češtině. Jeho součástí by podle nás měl být i výjezd do zahraničí. Smlouvy jsou pochopitelně oboustranné, takže škola musí nabízet i předměty v angličtině. A když už je nabízíme, vyplatí se nám z nich sestavit celý program,“ říká prorektorka pro bakalářské a magisterské studium ČVUT Gabriela Achtenová.

To potvrzuje i prorektor Masarykovy univerzity pro internacionalizaci a vnější vztahy Petr Suchý. „Rozvoj studijních programů vyučovaných v angličtině také umožňuje prohlubovat spolupráci se zahraničními partnerskými univerzitami a současně zatraktivňovat vlastní studijní nabídku.“ Podle něj také díky vyššímu počtu předmětů v angličtině a studentů z ciziny na škole dochází k „internacionalizaci doma“.

Zákon univerzitám ukládá povinnost zavést na bakalářských a magisterských programech vyučovaných v cizím jazyce školné. To je podle většiny oslovených škol také hlavním důvodem, proč na těchto oborech tvoří až 90 procent studujících cizinci. „Nízký počet českých studentů zapsaných v anglickojazyčných programech je způsoben tím, že za studium v těchto studijních programech je vybírán poplatek, na rozdíl od studia ve studijních programech v českém jazyce, kde poplatek není,“ potvrdil mluvčí VŠCHT Michal Janovský.

Kromě peněz od státu jsou anglické obory dalším způsobem, jak mohou univerzity získávat finance na provoz. „Školné pokrývá náklady spojené s výukou, personálním zajištěním, administrativou a rozvojem programů,“ řekla mluvčí VŠE Kateřina Macháčková.

Na Univerzitě Palackého vidí pro otevírání nových oborů v angličtině podobné důvody. „Významným důvodem pro realizaci placených anglických studijních programů je také nutné dofinancování programu Zubní lékařství, kde státní dotace nepokrývá reálné náklady na přípravu zubních lékařů pro zajištění zubní péče občanů Česka. Tento deficit činí ročně přes 50 milionů korun, které musí lékařská fakulta UPOL hradit z vlastních zdrojů,“ potvrdil mluvčí Egon Havrlant.

U bakalářského a magisterského studia se výše školného většinou pohybuje ve vyšších desítkách tisíc za akademický rok. Může ale vystoupat až na více než 600 tisíc korun. „Rozpětí začíná na 40 eurech a končí na 24 250 eurech za akademický rok. Medián máme kolem 6500 eur za rok studia,“ uvedla mluvčí UK Michaela Lagronová s tím, že nejdražší jsou anglické programy Všeobecné lékařství a Zubní lékařství. To jsou zároveň i nejdražší obory v celé republice.

Doktorské programy bývají zdarma nebo za symbolický poplatek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 3 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 5 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 12 hhodinami

Koalice oznámila ředitelům ČT a ČRo, že poplatky zruší. O nové částce se nemluvilo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Resort obrany připravuje přezbrojení střední brigády

Resort obrany připravuje další velkou zakázku. Půjde o přezbrojení střední brigády, která by měla dostat nová kolová bojová vozidla pěchoty. Potvrdil to ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda chce nahradit stávající obrněnce Pandur, které už podle ní nevyhovují aktuálním potřebám. Soutěž na nové má být otevřená.
před 12 hhodinami

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 15 hhodinami

Bývalý radní Scheinherr mluvil u soudu v kauze Dozimetr o nátlaku

Bývalý náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) v úterý u soudu v kauze Dozimetr uvedl, že souhlasil se jmenováním Matěje Augustína do představenstva pražského dopravního podniku (DPP), protože se cítil pod nátlakem. Obžaloba v kauze rozsáhlé korupce v DPP viní skupinu lidí v čele se zlínským podnikatelem Michalem Redlem, že přes Augustína a další dosazené manažery ovlivňovala výběrová řízení a brala za to úplatky.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...