Počet vysokoškolských oborů v angličtině roste, Čechů na ně ale chodí minimum

Počet univerzitních oborů v angličtině v Česku roste, potvrdilo ČT dvanáct oslovených vysokých škol. Například Univerzita Karlova už jich má celkem 321. Za rostoucím počtem anglických programů je podle univerzit vysoký počet výměnných studentů, kterým univerzity musí zajistit předměty v angličtině. Z dílčích kurzů se jim pak vyplatí sestavit celé studijní obory. Vzhledem k tomu, že jsou ze zákona placené, Čechů na nich studuje minimum. Školy z takto získaných peněz ale doplňují své rozpočty.

Jaderná fyzika, zubní medicína nebo umělá inteligence – to všechno se dá na českých vysokých školách studovat v angličtině. Největší počet studijních programů v anglickém jazyce nabízí Univerzita Karlova. Minulý rok přijala přes šest a půl tisíce přihlášek na celkem 321 oborů. „Kromě angličtiny máme cizojazyčné programy také v němčině, francouzštině a ruštině,” dodává mluvčí školy Michaela Lagronová.

Deset ze čtrnácti oslovených univerzit ČT potvrdilo, že otevření nových programů v angličtině plánuje i v dalších letech. „Do budoucna počítáme s postupným rozšiřováním výuky v angličtině. Pro akademický rok 2026/2027 má fakulta informačních technologií dva nové magisterské programy v angličtině – modernizovaný magisterský program informatika a nový program Aplikovaná informatika,“ uvedla mluvčí pražského ČVUT Kateřina Veselá.

Podobná je situace i v Ostravě. „Ostravská univerzita postupně rozšiřuje svoji nabídku studijních programů vyučovaných v angličtině. V přípravě jsou navazující magisterské studijní programy Social Work a Inclusion Studies,“ konkretizoval mluvčí školy Tomáš Neščák.

Za počty stojí zahraniční studenti

Důvodem, proč anglických programů přibývá, je podle oslovených univerzit vysoký počet přijíždějících studentů na výměnné pobyty. Pro ty totiž vysoké školy zřizují cizojazyčné předměty, ze kterých se jim vyplatí složit celý program. „Naším cílem je primárně kvalitní studium v češtině. Jeho součástí by podle nás měl být i výjezd do zahraničí. Smlouvy jsou pochopitelně oboustranné, takže škola musí nabízet i předměty v angličtině. A když už je nabízíme, vyplatí se nám z nich sestavit celý program,“ říká prorektorka pro bakalářské a magisterské studium ČVUT Gabriela Achtenová.

To potvrzuje i prorektor Masarykovy univerzity pro internacionalizaci a vnější vztahy Petr Suchý. „Rozvoj studijních programů vyučovaných v angličtině také umožňuje prohlubovat spolupráci se zahraničními partnerskými univerzitami a současně zatraktivňovat vlastní studijní nabídku.“ Podle něj také díky vyššímu počtu předmětů v angličtině a studentů z ciziny na škole dochází k „internacionalizaci doma“.

Zákon univerzitám ukládá povinnost zavést na bakalářských a magisterských programech vyučovaných v cizím jazyce školné. To je podle většiny oslovených škol také hlavním důvodem, proč na těchto oborech tvoří až 90 procent studujících cizinci. „Nízký počet českých studentů zapsaných v anglickojazyčných programech je způsoben tím, že za studium v těchto studijních programech je vybírán poplatek, na rozdíl od studia ve studijních programech v českém jazyce, kde poplatek není,“ potvrdil mluvčí VŠCHT Michal Janovský.

Kromě peněz od státu jsou anglické obory dalším způsobem, jak mohou univerzity získávat finance na provoz. „Školné pokrývá náklady spojené s výukou, personálním zajištěním, administrativou a rozvojem programů,“ řekla mluvčí VŠE Kateřina Macháčková.

Na Univerzitě Palackého vidí pro otevírání nových oborů v angličtině podobné důvody. „Významným důvodem pro realizaci placených anglických studijních programů je také nutné dofinancování programu Zubní lékařství, kde státní dotace nepokrývá reálné náklady na přípravu zubních lékařů pro zajištění zubní péče občanů Česka. Tento deficit činí ročně přes 50 milionů korun, které musí lékařská fakulta UPOL hradit z vlastních zdrojů,“ potvrdil mluvčí Egon Havrlant.

U bakalářského a magisterského studia se výše školného většinou pohybuje ve vyšších desítkách tisíc za akademický rok. Může ale vystoupat až na více než 600 tisíc korun. „Rozpětí začíná na 40 eurech a končí na 24 250 eurech za akademický rok. Medián máme kolem 6500 eur za rok studia,“ uvedla mluvčí UK Michaela Lagronová s tím, že nejdražší jsou anglické programy Všeobecné lékařství a Zubní lékařství. To jsou zároveň i nejdražší obory v celé republice.

Doktorské programy bývají zdarma nebo za symbolický poplatek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své dnešní narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

Noc na neděli bude o hodinu kratší. Ovlivní to vlaky a autobusy

V neděli 29. března se v Česku v 2:00 posune čas o hodinu vpřed kvůli začátku platnosti letního času. Noc tak bude o hodinu kratší. Změna ovlivní třeba noční vlaky, u kterých se kvůli posunu času zobrazí zpoždění o hodinu. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí. Třeba únava řidičů z kratší noci může zvýšit počet dopravních nehod, protože podle expertů vyvolává stav jako půl promile alkoholu v krvi.
před 17 hhodinami

Chystá se redukce víceletých gymnázií, zcela rušit se ale nebudou

V pátek 10. dubna čekají žáky první termíny přijímacích zkoušek na střední školy. Skoro pětina žáků se na ně hlásí už z pátých tříd, dostat se na vybranou školu se daří necelé polovině z nich. I přes vysokou poptávku mluví část regionů i odborníků o nutnosti snižovat počty míst na víceletých gymnáziích. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) redukci podporuje, zrušit je úplně se však nechystá.
27. 3. 2026

VideoVládní strany se přou o to, jakým způsobem má koalice představovat své plány

Hnutí ANO vadí, že předseda SPD Tomio Okamura často své partnery překvapuje zveřejňováním návrhů, pro které nemá vyjednanou podporu. Tento týden se to týkalo třeba růstu rodičovské, příspěvku na péči nebo změn televizních a rozhlasových poplatků. Sám Okamura na tom nic špatného nevidí. Opozice hovoří o chaosu nebo mediálních výkřicích. Podle vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) budou vládní strany o vzájemné komunikaci mluvit i na pondělním jednání koaliční rady.
27. 3. 2026
Načítání...