Počet lidí žijících v Česku se za tři čtvrtletí tohoto roku snížil na 10,68 milionu. Příčinou byl vyšší počet úmrtí než loni. Do konce září zemřelo 103 tisíc lidí, meziročně o pětinu více, informoval Český statistický úřad. Ve třetím čtvrtletí ale zemřelo méně lidí než v těch předchozích. Dětí se za devět měsíců roku narodilo 85 tisíc, rovněž více než loni. K úbytku počtu obyvatel přispěla i migrace. Z Česka se odstěhovalo více lidí, než do země přišlo. Ubylo tak 1,5 tisíce obyvatel.
Ve srovnání s počátkem letošního ledna žilo v Česku na konci září o 20 tisíc lidí méně. Statistici to přičítají především vysokému počtu zemřelých, vliv ale mělo i množství lidí, kteří se z republiky odstěhovali.
V létě zemřelo méně lidí než počátkem roku
Podle Michaely Němečkové z oddělení demografické statistiky ČSÚ se zvýšený počet úmrtí projevil nejvíce v prvním čtvrtletí. To bylo z hlediska úmrtí nejhorší v historii samostatné České republiky. „Druhé čtvrtletí bylo naopak celkově přírůstkové a v polovině roku byl počet obyvatel vyšší než na jeho počátku. Záporné saldo zahraničního stěhování ve třetím čtvrtletí nicméně číslo srazilo zpět dolů, a to k 30. září na 10,68 milionu,“ doplnila Němečková.
Ve třetím čtvrtletí zemřelo méně lidí než v předchozích kvartálech. V tom prvním zemřelo téměř 47 tisíc lidí, ve druhém 30 tisíc. Od července do konce září zemřelo 26 291 lidí. Nejvíce zemřelých bylo ve věkové skupině 75 až 79 let, zatímco loni bylo ve stejném období nejvíce úmrtí ve skupině 85 až 89 let, uvedli statistici. Během prvního roku života zemřelo celkem 182 dětí, meziročně o 12 méně. Kojenecká úmrtnost dosáhla 2,1 promile.
Statistický úřad neuvádí důvody úmrtí. Z dat ministerstva zdravotnictví nicméně vyplývá, že v prvním čtvtletí zemřelo velké množství lidí na covid-19. V dubnu se začala situace zlepšovat a od května až do druhé poloviny října lidé na tuto nemoc téměř neumírali. Poté začal počet obětí opět narůstat. V současnosti vykazuje ministerstvo kolem sta úmrtí za den, což je méně než počátkem roku. Od ledna do března se počty obětí blížily spíše ke dvěma stům za den, v některých obdobích jich bylo ještě více.
Narodilo se 85 tisíc dětí, přibylo 19 tisíc Ukrajinců
Zemřelých bylo za devět měsíců o 18 tisíc více než narozených dětí. Na svět jich přišlo 84 719, o 465 více než loni. Mimo manželství se narodilo 48 procent z nich.
Za tři čtvtletí se do Česka přistěhovalo 50,8 tisíc lidí, a odešlo 52,4 tisíce cizinců, kteří předtím v zemi žili. Českých občanů se také odstěhovalo více, než se do republiky vrátilo, rozdíl však činil pouze necelý tisíc. Navzdory celkovému úbytku cizinců přibylo 19 tisíc Ukrajinců, snížil se naopak zejména počet Slováků a Němců, kteří dosud v republice žili.
Obyvatel přibylo jen ve středních Čechách a na jižní Moravě
Že klesl počet obyvatel, platí sice pro Česko jako celek, nikoli ale pro všechny regiony. Vzrostl ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Ve středních Čechách přibylo za tři čtvrtě roku šest tisíc lidí. Růst byl ovšem o polovinu nižší než loni. Na jižní Moravě přibylo za devět měsíců necelých pět stovek lidí.
V ostatních krajích obyvatel ubylo. Nejvýraznější úbytek obyvatel zaznamenali statistici v Ústeckém kraji, kde za devět měsíců ubylo přes pět tisíc obyvatel a úbytek obyvatel byl ve všech sedmi jeho okresech. Totéž ale platí pro Moravskoslezský kraj, kde se počet obyvatel od začátku roku do konce září snížil o 4603, nebo Královéhradecký kraj, který měl po třetím čtvrtletí o 2765 obyvatel méně než k prvnímu lednu.
V minusu jsou i největší města. Praha přišla za devět měsíců o tři a půl tisíce obyvatel, Ostrava o dva tisíce a Brno i Plzeň zhruba o pět stovek.
Počet obyvatel v celém Česku stoupal nepřetržitě posledních pět let až do poloviny minulého roku. Po druhém čtvrtletí roku 2020 evidoval ČSÚ 10,71 milionu obyvatel, v dalších třech kvartálech jich ale ubývalo. V letošním druhém čtvrtletí se sice jejich počet ještě jednou zvýšil, ale nevydrželo to. Po třetím čtvrtletí je v Česku zhruba stejné množství obyvatel jako ke konci třetího čtvrtletí roku 2019.
