Po celodenním maratonu má Babišova druhá vláda důvěru

Vláda Andreje Babiše (ANO) získala důvěru Poslanecké sněmovny. Stalo se tak 264 dnů po volbách, což je nejdéle v historii. Vláda získala podporu 105 hlasů, proti bylo 91 poslanců ODS, Pirátů, SPD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Čtyři poslanci se hlasování nezúčastnili. Hlasování předcházel maraton projevů především opozičních poslanců, kteří kritizovali Babiše, program jeho vlády i to, že se chce menšinová koalice opřít o komunistickou stranu. Na hlasování tak došlo až po půlnoci.

  • 1:30

    Náš on-line přenos také končí. Děkujeme za pozornost. 

  • 1:25

    Předseda sněmovny ukončil schůzi dolní komory.

  • 1:23

    Výsledky hlasování byly oficiálně potvrzeny. Předseda sněmovny Vondráček (ANO) oznámil, že vláda důvěru získala.

Menšinový kabinet hnutí ANO a ČSSD bude vládnout s důvěrou sněmovny. V dolní komoře jej při hlasování podpořili poslanci KSČM, zástupci ostatních šesti stran byli proti. Česko má plnohodnotnou vládu po více než osmi měsících od voleb, které se konaly loni v říjnu.

Výsledek, který potvrdil očekávanou dohodu dvou vládních stran podpořenou komunisty, oznámil předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) před půl druhou v noci.

Nahrávám video

Oběma koaličním stranám chyběli poslanci

Čtyři poslanci se hlasování nezúčastnili. Bývalý statutární místopředseda ČSSD Milan Chovanec se z jednání sněmovny o vyslovení důvěry vládě omluvil, protože, jak uvedl, nemohl kabinet podpořit kvůli svému svědomí. Koalici chyběl také hlas Jiřího Maška (ANO), který je v Austrálii a omluvil se z rodinných důvodů. Nehlasoval ani Zdeněk Ondráček z KSČM. Z opozičního tábora chyběl jen Petr Pávek (STAN).

Předseda KSČM Vojtěch Filip uvedl, že neví proč Ondráček chyběl. Ve středu ráno v dolní komoře byl, poznamenal. Důvod Ondráčkovy absence neznal ani šéf komunistických poslanců Pavel Kováčik.

Podle opozice skončilo období první České republiky

Vznikem nové vlády s podporou komunistů skončila v České republice podle části opozice dosavadní republika. Vidí vznik poloprezidentského systému či „babišovské demokracie“. 

Podle předsedy ODS Petra Fialy vznikla polokomunistická vláda, která nemá jasné programové cíle a Českou republiku nikam neposune. ODS bude tvrdou a zásadovou opozicí, řekl Fiala. Podotkl, že komunisté poprvé od roku 1989 získali podíl na moci.

Republika, která byla založená na začátku roku 1993, vyslovením důvěry vládě ANO a ČSSD s podporou komunistů skončila, nyní nastane svérázná babišovská vůdcovská demokracie, řekl čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Premiér Babiš podle něj bude kvůli svému ekonomickému i politickému vlivu neomezeným vůdcem a zemi povede jako svůj podnik.

Podle šéfa poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska vzroste moc Ruska, protože komunisté budou společně s Hradem „putinovskou pátou kolonou“. Kalousek posun KSČM k moci označil za velmi nebezpečný. TOP 09 bude podle něj opozicí, bude ale ochotna podpořit body vstřícné k západním spojencům. 

Šéf lidovců Pavel Bělobrádek zopakoval, že nebyly splněny podmínky KDU-ČSL, a strana proto vládu závislou na hlasech komunistů podpořit nemohla. „Dnešním hlasováním končí první Česká republika a začíná nová republika,“ řekl. Dodal, že doufá, že nebude podobná druhé Československé republice. Bělobrádek vyzval veřejnost, aby neztrácela naději.

Předseda poslaneckého klubu lidovců Jan Bartošek řekl, že odpovědnost za komunistickou vládu plně leží na ANO a ČSSD. Každý poslanec, který pro vládu hlasoval, podle něj posunul Česko směrem na východ k Rusku. Očekává nyní souboj o svobodu veřejných médií a o Senát.

Předseda Starostů a nezávislých (STAN) Petr Gazdík označil vznik vlády za určité ukončení nestability, za horší zprávu ale považuje komunistickou podporu kabinetu. Vláda podle něj vznikla pletichařením. Řekl, že ČR nastupuje dráhu poloprezidentského systému, což odporuje ústavě. STAN plánuje být konstruktivní opozicí.

Předseda poslanců Pirátů Jakub Michálek na Twitteru uvedl, že místo snů vláda přinese Česku zaostávání. „Jediný, kdo vydělá, bude Agrofert a jeho podržtaškové. Země ztratí tři roky, které mohla dát vzdělávání, inovacím a růstu postaveném na svobodě,“ dodal.

Podle předsedy komunistů Filipa je vznik vlády naopak dobrou zprávou pro občany, Evropskou unii i finanční trhy.

Filip novinářům řekl, že hlasováním poslanců skončila půlroční politická krize. Je přesvědčen, že vznik vlády je dobrou zprávou. Je podle něj důležitý z pohledu dalšího stabilního vývoje České republiky. Komunisté vládu podpořili z programových důvodů a dále budou vládu pouze tolerovat, dodal. Jsou připraveni předkládat vlastní návrhy zákonů.

Veledlouhá diskuze odsunula hlasování až za půlnoc

Projevy a hádky ve sněmovně trvaly celý den. Před hlasováním o důvěře vládu podpořil prezident Miloš Zeman, hájil ji premiér Andrej Babiš i předseda ČSSD Jan Hamáček. Sněmovnou ale většinu dne zněla kritika. Předsedové jednotlivých stran sice vystoupili již poměrně brzy, poté se ale hlásili další a další poslanci.

Kritika vlády měla trojí kořeny. Nejčastěji se poslanci ohrazovali proti tomu, že má menšinovou koalici svými hlasy podpořit komunistická strana. Předseda největší opoziční strany ODS Fiala hovořil o nebezpečí, které podle něj nový kabinet představuje kvůli spolupráci menšinové koalice s komunisty. Připojili se k němu také zástupci TOP 09 a KDU-ČSL. Předseda jejich poslaneckého klubu Bartošek varoval, že „komunisté se dělí o moc, jen když musejí“.

Petr Fiala kritizoval také program. „Programové prohlášení vlády připomíná sběrné suroviny. Je tam všechno možné, ale máloco použitelné,“ řekl.

obrázek
Zdroj: ČT24

Předseda Pirátů Ivan Bartoš potom poukázal, že mezi vládními prioritami není vzdělání. Je přitom přesvědčen, že současná společnost není jen informační, ale vzdělanostní. Vzdělání je podle něj podmíněno investicemi do školství a hlavně do pedagogů. Zároveň ujistil, že budou všichni pirátští poslanci hlasovat proti vládě.

Předseda SPD Tomio Okamura potom vládu kritizoval jako příliš probruselskou. Premiér Babiš má podle něj firmy v Německu a žije z evropských dotací. „Bude zpívat písničku podle not psaných jinde, ne u nás doma. Vládu řízenou z Bruselu podpořit nemůžeme,“ prohlásil. Současně kritizoval i ČSSD jako stranu, která „se dlouhodobě podílela na kauzách, které stály naše daňové poplatníky miliardy korun“.  

Vládu hájili prezident i premiér. Babiš představil šest hlavních priorit

Vládu naopak hned na začátku schůze přišel podpořit prezident Miloš Zeman. Ten vyzdvihl, že programové prohlášení vlády obsahuje dlouhodobý investiční program. Vyslovil se i proti snaze Evropské unie na zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny. Prezident však programové prohlášení také zkritizoval. „Není zde jasná odpověď na otázku, kde na to vezmeme peníze,“ konstatoval. Vadí mu i deficit v době ekonomického růstu.

Po něm se ujal slova premiér Andrej Babiš a přednesl nejdelší projev předcházející hlasování o důvěře, který ve sněmovně zazněl od roku 2002 a premiéra Špidly. 

„Jsem přesvědčen, že nová menšinová vláda udělá maximum pro lidi,“ řekl premiér ve své zhruba stominutové řeči s tím, že kabinet také učiní vše pro to, aby Česko prosperovalo. Současně dal najevo, že očekává, že zazní mnoho kritických slov od opozičních poslanců, byť jim slíbil spolupráci třeba v zahraniční politice, digitalizaci nebo na urychlení výstavby dopravních projektů. 

Hlavními body programu jsou podle něho důchodová reforma, digitální Česko, boj za české zájmy v unii a ve světe, strategický investiční program, reforma státu a posílení bezpečnosti. Ve společnosti na nich panuje shoda, tvrdí. 

Ministerský předseda ale mluvil i o dalších záležitostech, třeba o potravinové soběstačnosti, zdravotnictví, školství, lepším výběru daní, plánovaném poklesu některých daní a o energetice, v níž podpořil jadernou energetiku. „V jádru mám jasno, jaderné energetické zdroje jsou pro nás nejvýhodnější,“ uvedl Babiš. 

Poměrně obšírně se věnoval rovněž hospodaření státu. Vláda by podle něj chtěla směřovat k vyrovnanému rozpočtu, ale deficit je minimální. „Je třeba vnímat minulé dluhy v investicích,“ zdůraznil v této souvislosti premiér, jenž slíbil třeba výstavbu nebo modernizaci 210 kilometrů dálnic do roku 2021. Babiš chce zároveň tlačit na jednotlivé ministry, aby šetřili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
před 7 mminutami

Ústavní soud zaměstnává řada návrhů od politiků. Další mohou přibýt

Ústavní soud momentálně řeší osm návrhů podaných politiky. V sedmi případech požadují poslanci a senátoři úpravy zákonů, nařízení nebo vyhlášky. S dalším podnětem přišel prezident Petr Pavel. Soud se také dál zabývá sporem mezi ním a vládou kvůli účasti na summitu NATO v Turecku. Několik politiků avizovalo, že se chystá na soud obrátit ohledně stavebního zákona nebo nových pravidel pro státní zaměstnance.
před 9 hhodinami

VideoVláda chce změnit systém ochrany dětí, pravidla se mají sjednotit

Vláda chystá zákony, od kterých si slibuje větší bezpečí dětí. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) chce sjednotit pravidla, dle kterých se odebírají děti z problémových rodin. A chce prosadit také vznik nového centrálního úřadu. Změna čeká taky justici – soudci by při svěřování do péče měli víc přihlížet třeba k násilí v domácnostech. Klokánky a další zařízení pro děti s potřebou okamžité pomoci návrhy kritizují. Obávají se možného krachu. Už teď je přitom podle předsedkyně Fondu ohrožených dětí Hany Kupkové kapacita příslušných zařízení pro děti nedostačující. Zároveň případů týraných nebo zneužívaných dětí přibývá – za posledních pět let vzrostl jejich počet o padesát procent.
před 10 hhodinami

Na Vltavě a Labi ve středních Čechách platí stav nedostatku vody

Na Vltavě a Labi ve středních Čechách platí stav nedostatku vody, o jeho vyhlášení ve středu rozhodla krajská komise pro sucho. Kvůli dlouhodobě nepříznivé hydrologické situaci umožnila snížit minimální odtok z Vltavské kaskády u vodního díla Vrané z 35 až na 20 metrů krychlových za sekundu, a to po omezenou dobu do 30. dubna příštího roku. Opatření má zpomalit pokles hladin ve Slapech a případně i v Orlíku. Povolené odběry vody zatím zůstávají bez omezení, uvedly v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství, Povodí Vltavy a Středočeský kraj.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Meziroční růst průmyslu v srpnu zpomalil, stavebnictví kleslo

Meziroční růst průmyslové produkce zpomalil v srpnu na 2,6 procenta z 3,1 procenta v červenci, uvedl Český statistický úřad. Oznámil také, že stavební výroba ve stejném období meziročně klesla o 1,4 procenta po červencovém růstu o 1,8 procenta. Schodek zahraničního obchodu činil v srpnu 5,3 miliardy korun, což je meziročně o 5,6 miliardy korun horší výsledek.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Metnar: Volební systém se nebude měnit proto, že si Pavel naplánoval dovolenou

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) odmítl na síti X kritiku první dámy Evy Pavlové vůči komunálním volbám. Volební systém celé země se podle něj nebude měnit jen proto, že si prezident Petr Pavel naplánoval na termín voleb dovolenou. Pavlová v úterý zkritizovala, že stát neumožnil lidem volit ze zahraničí či z jiného místa v Česku, ačkoliv termín komunálních voleb tentokrát pevně stanovil zákonem. Prezidenta za neúčast u voleb kritizují i opoziční politici.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

ČT se ohradila proti Macinkově zákazu účasti zaměstnanců MZV v jejím vysílání

Česká televize se ohradila proti tomu, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zakázal všem zaměstnancům svého resortu komunikaci s ní. Uvedla, že se nenechá vtáhnout do předvolebního boje. Vicepremiér zákazem reagoval na to, že ČT v souladu se svými pravidly předvolebního vysílání odmítla pozvat do Superdebaty předsedy stran kandidující ve volbách. Tento zákaz se kromě Macinky, který kandiduje v komunálních volbách v Praze, týká i předsedů ODS, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09.
před 17 hhodinami

Malý a Raška z bývalého vedení IKEMu jsou vinni vydíráním kardiochirurgů

Bývalý náměstek ředitele IKEMu Jiří Malý a někdejší šéf IT odboru Petr Raška jsou vinni v případu vydírání kardiochirurgů Jana Pirka a Ivana Netuky, zjistila ČT. Soud Malému uložil peněžitý trest 50 tisíc korun a Raškovi 80 tisíc korun. Rozsudek není pravomocný, muži vinu od počátku odmítají. Ponechali si proto lhůtu na podání odvolání, stejně jako státní zástupce. Spolu s nimi byl původně obžalován i tehdejší ředitel kliniky Michal Stiborek, který loni v srpnu zemřel. Jeho trestní stíhání soud zastavil.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.