Poslanecký klub STAN podpoří vládu při úterním hlasování o důvěře, sdělila místopředsedkyně sněmovny Věra Kovářová (STAN) v Otázkách Václava Moravce. Podle místopředsedy sněmovny Aleše Juchelky (ANO) by pro vyslovení nedůvěry mělo hlasovat 96 poslanců, opozici zbývá pět hlasů. Hlasování vyvolalo ANO kvůli bitcoinové kauze, o tématu hovořili také poslanci Jan Skopeček (ODS) a Karla Maříková (SPD).
Kauzu odstartoval dar zhruba miliardy korun v bitcoinech pro ministerstvo spravedlnosti od Tomáše Jiřikovského. Ačkoliv tehdejší šéf resortu za ODS Pavel Blažek odmítl, že by na transakci bylo cokoliv nelegálního či že by peníze pocházely z trestné činnosti, rezignoval na post ministra. Situaci nyní prověřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). ANO v reakci na aféru vyvolalo hlasování o důvěře vládě, které bude v úterý 17. června.
Podle Kovářové je pro Starosty důležité, že Blažek vyvodil z kauzy politickou odpovědnost. „Teď se ptáme, zda je to selhání systému, nebo selhání jednotlivce,“ dodala. Podle ní nemá smysl situaci čtyři měsíce před volbami řešit hlasováním o důvěře. „Považuji to za plýtvání časem, vládu podpoříme,“ uvedla.
Doplnila, že o formě podpory – tedy zda Starostové budou hlasovat pro důvěru, či zda odejdou ze sněmovního pléna – rozhodne úterní schůzka s premiérem Petrem Fialou (ODS). Juchelka s odkazem na dřívější kauzy Starostů, které rovněž vyvolaly hlasování o důvěře vládě, označil jejich reakci za alibistickou.
Podle Juchelky se jedná o největší politickou kauzu od roku 1989. „Hlasování vyvoláváme už jen z toho důvodu,“ sdělil. „Máme hlasy celé opozice, včetně hlasů Pirátů. Máme tedy 96 hlasů,“ konstatoval. Piráti své rozhodnutí zdůvodňují tím, že občanští demokraté na post ministra spravedlnosti nenavrhli respektovaného nestranického kandidáta nebo kandidátku.
Podle Skopečka je hlavním důvodem vyvolání hlasování o důvěře pouze využití prostoru k dalšímu PR pro hnutí ANO. „Myslím, že kdybychom nominovali kohokoliv, nic to nezmění na rétorice politiků z ANO, kteří v souvislosti s touto kauzou pouze pořád dokola opakují slova ‚drogy‘, ‚jedy‘ a podobně, které jim nejspíš poradila PR agentura,“ dodal.
Proti tomu se ohradil Juchelka. „Čerpáme z veřejných zdrojů. Pokud bagatelizujete trestnou činnost, kde se prodávají jedy, zbraně teroristům, dětská pornografie či drogy přes nějaký darknet, tak promiňte, já to bagatelizovat nechci,“ argumentoval Juchelka. Skopeček odmítl, že by kdokoliv něco bagatelizoval, a upozornil, že zatím nikdo nebyl obviněn a situaci prošetřuje NCOZ.
Jmenování nezávislého koordinátora
Po Blažkovi do čela ministerstva spravedlnosti nastoupila jeho stranická kolegyně Eva Decroix (ODS). „Stát v čele tohoto resortu je politická funkce, myslím, že je výběr naší kandidátky v pořádku,“ poznamenal Skopeček. Ujistil, že si ODS uvědomuje zodpovědnost ve smyslu toho, že musí vrátit justici důvěru.
Decroix po jmenování oznámila kroky týkající se vyšetřování kauzy. Jedním z nich je jmenování nezávislého koordinátora. Na jednání o jeho výběru pozvala i opozici, ANO a SPD se ho ovšem nezúčastní. Podle Maříkové z SPD jsou dva důvody.
„Decroix i další zástupci ODS měli možnost se vykoupit na mimořádné sněmovní schůzi, kde by odpovídali na naše dotazy. Neudělali to, slyšeli jsme jen další mlžení. Navíc se nám nelíbí, že v čele ministerstva je kolegyně Pavla Blažka. Budí to dojem, že chce celou kauzu jen zamést pod koberec,“ míní Maříková. Podle Juchelky je vybírat koordinátora zbytečné, podobnou roli by mohla zastat Decroix, a to rychleji.
Sněmovní vyšetřovací komise
Podle informací Otázek Václava Moravce část opozičních poslanců přemýšlí o dalším kroku – že by se mohla zřídit sněmovní vyšetřovací komise, aby byly nejasnosti okolo kauzy vysvětleny.
„Je to jedna z možností, ale nemyslím si, že by do říjnových voleb mohla něco vyšetřit,“ konstatovala Maříková. S tím souhlasí i Juchelka. Podle Maříkové by ale měla vláda podat demisi, aby přiznala politickou chybu. Podle ní to není selháním pouze Pavla Blažka, ale celé vládní koalice. V souvislosti s bitcoinovým darem se nejvíce mluví o ministru financí Zbyňku Stanjurovi (ODS), který podle některých hlasů o situaci věděl a měl ji zastavit.
Premiér ovšem nevidí další důvody pro změny ve své vládě. „Nemám žádnou informaci, že ministr financí Zbyněk Stanjura mohl jakkoliv zabránit tomu obchodu. Podle mých informací se o dohodě dozvěděl až potom, co byla podepsána. Nevidím tedy žádný důvod, proč bychom měli střílet do ministra financí,“ řekl už dříve.
Například europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) pozici Stanjury ovšem zpochybnila, podobné názory jsou slyšet i z opozičních stran. V poslaneckém klubu vládních Starostů ale momentálně podobné pochyby nejsou a poslanci čekají na oficiální informace, ujistila Kovářová. „Chceme časovou osu, chceme, jaké osoby do toho zasahovaly a jaká byla jejich odpovědnost, a zda došlo k nějakému systémovému pochybení,“ vysvětlila.
Fiala: Vláda svou pozici obhájí
Tématu bitcoinové kauzy a hlasování o důvěře vládě se věnoval i nedělní pořad Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Fiala v něm uvedl, že vláda na mimořádné schůzi v úterý svoji pozici obhájí. Starostové a SPOLU jsou si podle něj vědomi společných hodnot a cílů, jakými jsou prozápadní směřování země či investice do vzdělání. Fiala ale přímo neodpověděl, zda si je jist, že všichni poslanci Starostů zůstanou při hlasování v sále.
Místopředseda koaliční TOP 09 Matěj Ondřej Havel uvedl, že koaliční partneři ODS kvitují vyvození politické odpovědnosti. „Dostali jsme na své otázky odpovědi a nyní nemáme důvod vládu nepodpořit,“ uvedl. Doufá, že reputační problém se vládní koalici SPOLU podaří vyřešit.
Podle exministryně financí a nyní předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové měl Stanjura informaci o daru od 30. ledna a mohl tedy zakročit. „Nese úplně stejný podíl odpovědnosti,“ řekla k požadavku opozice, aby Stanjura v čele ministerstva skončil.
