Vládou navržené výdaje na obranu zatím letos na plánovaná dvě procenta HDP nestačí. Zjistila to Česká televize. Podle nové Makroekonomické prognózy z konce ledna by mělo Česko ke splnění závazku vůči NATO poslat letos na obranu přes 168 miliard. Kabinet ale ve státním rozpočtu naplánoval o sedm miliard méně. Premiér Petr Fiala (ODS) ujišťuje, že dodržení závazku vůči NATO zůstává klíčovou prioritou vlády.
Pomohly nadzvukové letouny F-35. Jen díky více než desetimiliardové mimořádné splátce na konci roku vláda po devatenácti letech splnila závazek vůči NATO posílat na obranu minimálně dvě procenta HDP. Letos ale zatím míří pod toto číslo. Schválený rozpočet Ministerstva obrany zatím plánuje výdaje necelých 154 a půl miliardy. Jiné úřady mají dodat na obranu dalších víc než šest miliard. Na dosažení cíle tak zatím chybí skoro osm miliard.
„Jsem přesvědčen, že to uděláme tak, abychom ta dvě procenta dodrželi. Do budoucna bude bezpečnější ze všech možných hledisek, budeme-li chtít si být jisti těmi dvěma procenty, dávat tam třeba 2,1. Prostě nějakou mírnou rezervu,“ připustil premiér Fiala.
„Dosažení výdajů ve výši dvou procent HDP na obranu samozřejmě zůstává prioritou na tento i další roky,“ potvrdila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Europoslanec a místopředseda hnutí STAN Jan Farský doufá, že slova vlády se prolnou i do rozpočtu. „Snad skutečně naroste do dvou procent, jak jsme se zavázali našim partnerům NATO,“ dodal.
Ve více než šesti miliardách, které chce kabinet vykázat jako výdaje na obranu, jsou například celé rozpočty Správy státních hmotných rezerv či Národního bezpečnostního úřadu. Ty ovšem Česku NATO jako obranné výdaje v plné výši velmi pravděpodobně neuzná. To potvrdili i bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský a člen sněmovního výboru pro obranu Radovan Vích (SPD).
Do dvou procent může chybět více
Vládě tak teď k reálnému splnění závazku může chybět více než osm miliard. „Ať se nám to líbí, nebo nelíbí, tak ta debata se spíš povede o dalším navyšování. Bohužel ta situace není dobrá, vidíme chování režimu v Moskvě,“ poznamenal ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Česká vláda ve sněmovně v dubnu 2023 prosadila, aby výdaje na obranu ve výši minimálně dvou procent HDP nařizoval speciální zákon. Pro tehdy hlasovalo i opoziční hnutí ANO. „Pokud ani toto nevychází, tak se ptám, co této vládě vlastně vychází,“ prohlásila místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová.
Generální tajemník NATO Mark Rutte navíc v pondělí oznámil, že v příštích letech budou muset dávat alianční země na obranu podstatně více než dvě procenta HDP.
