Bitcoinovou peněženku před darem ministerstvu spravedlnosti otevřel znalec najatý advokátem trestaného dárce, a navíc bez dohledu notáře a zástupce ministerstva. Píší to servery Seznam Zprávy a Info.cz. Nedá se tedy nezávisle prokázat, zda v elektronické peněžence byly skutečně bitcoiny jen zhruba za tři miliardy korun, jak ministerstvu tvrdil zmíněný znalec.
Český rozhlas Radiožurnál již dříve uvedl, že podle dvou na sobě nezávislých transakčních analýz webů Arkham a Walletexplorer byly v peněžence kryptoměny v hodnotě až zhruba 12,5 miliardy korun. Ministerstvo tak mohlo získat místo jedné miliardy až 3,7 miliardy korun. Bitcoiny z peněženky začaly odcházet už den před schůzkou znalce s notářem a zástupcem ministerstva, a to na dva účty. Jeden patří majiteli bitcoinů Tomáši Jiřikovskému a u druhého není prokazatelně jasné, kdo je jeho majitelem, uvedl rozhlas.
S nabídkou daru bitcoinů se na ministerstvo spravedlnosti obrátil Jiřikovský, který byl soudně trestaný za drogové delikty či zpronevěru. Podle dohody s úřadem měl elektronickou peněženku s kryptoměnou otevřít pod notářským dohledem znalec. Resort měl dostat třetinu kusů kryptoměny, kterou v peněžence znalec najde. Otevření peněženky však dostal na starost Jiří Berger, kterého si nenajalo samo ministerstvo, ale advokát Jiřikovského. Serveru Seznam Zprávy to potvrdil mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
Končící ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který kvůli bitcoinové kauze rezignoval stejně jako jeho náměstek Radomír Daňhel, tvrdil médiím, že znalce doporučil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Úřad to však popřel. „ÚZSVM soudního znalce v žádném případě ministerstvu spravedlnosti nedoporučil,“ sdělila Seznam Zprávám mluvčí úřadu Michaela Tesařová.
Peněženka se otevřela bez dohledu notáře a ministerstva
Znalec pak podle serveru Info.cz peněženku na rozdíl od domluvy otevřel bez dohledu notáře a lidí z ministerstva spravedlnosti. „Všechny děje se odehrály předtím, než jsme přišli. Když jsme na domluvené místo dorazili, bylo nám oznámeno, že se to podařilo zprovoznit a otevřít peněženku,“ řekl serveru nyní již bývalý Blažkův náměstek Daňhel. Znalec to podle něj vysvětloval stářím techniky a snahou proces nezdržovat.
I podle notářského zápisu podle Info.cz znalec s technikou pravděpodobně manipuloval bez přítomnosti notáře i ministerských úředníků. Notář tak zaevidoval nikoliv proces otevírání, ale jen znalcem předložený snímek obrazovky počítače.
Blažek se před rezignací hájil tím, že neexistují důkazy, že darované bitcoiny pocházejí z trestné činnosti. Média ale uvedla, že podle policie Jiřikovský bitcoiny nezískal legálně a že podle kriminalistů ministerstvu dorazil dar přímo ze zdroje spojeného s on-linem tržištěm, kde se prodávaly tvrdé drogy či nelegální zbraně.
ČAK bude zkoumat postup advokáta
Jiřikovského advokát Kárim Titz čelí navíc vyšetřování České advokátní komory (ČAK), jestli neporušil zákon proti praní špinavých peněz. Informaci potvrdil tajemník komory Petr Čáp. Seznam Zprávy upozornily na to, že při podezřelých obchodech musí advokáti prověřit původ majetku.
Čáp prohlásil, že kontrolní rada komory zahájila na základě informací z veřejně dostupných zdrojů prověřování toho, jestli Titz vykonával některou z činností uvedených v takzvaném AML zákoně. Zkratka označuje zákon o některých opatřeních proti legalizování výnosů z trestné činnosti. ČAK bude zkoumat, jestli byl Titz v postavení takzvané povinné osoby. „V kladném případě pak komora provede kontrolu, zda advokát splnil své povinnosti podle AML zákona a příslušného stavovského předpisu,“ vysvětlil tajemník.
Podle vyjádření šéfa komory Roberta Němce je zatím předčasné hodnotit, zda Titz povinnou osobou byl, nebo nebyl. „Samotná kontrola a její vyhodnocení ze strany kontrolní rady, také v závislosti na nezbytné součinnosti ze strany advokáta, může trvat i několik měsíců. V případě porušení povinností ze strany advokáta podle AML předpisů může advokátovi hrozit sankce v podobě peněžních sankcí za přestupky na poli AML, případně kárné opatření,“ uvedl. Výzvu k součinnosti poslala komora Titzovi 3. června.
Seznam Zprávy připomněly, že advokáti jsou podle zákona proti praní špinavých peněz takzvanými povinnými osobami, které musejí upozornit příslušné úřady na podezřelé finanční transakce. Třeba takové, které neodpovídají klientovu majetku. Advokát tak má v některých případech povinnost původ klientova majetku prověřit. Podle interních pokynů ČAK pak musí advokáti při tomto posuzování přihlížet i k reputaci klienta, například pokud má kriminální minulost nebo vazby na lidi napojené na kriminální skupiny.
Němec doplnil, že povinnou osobou je advokát při úschově peněz, cenných papírů nebo jiného majetku a dále při jednání za klienta mimo jiné při správě majetku nebo při „inkasu, platbách, převodech, vkladech nebo výběrech při bezhotovostním i hotovostním platebním styku i jiném jednání, které směřuje k pohybu peněz nebo jej přímo vyvolá“. Sledovanými činnostmi advokáta naopak není poskytování právních porad, obhajoba v trestním řízení či zastupování klienta před soudy a související poradenství.
